Proč vzniknul tento text?
Kolem případu vzniká spousta právních nepřesností a mediálních zkratek. Částečně i proto, že policie se stále nevyjádřila k tomu, co nepravomocně vyhoštění pracovníci měli porušit. Rádi bychom proto vyjasnili některá fakta.
Na polská víza nelze v Česku legálně pracovat.
Není to pravda a ve vyjádření pro iDnes to potvrzuje i náměstek Státního úřadu inspekce práce. Legální dočasnou práci umožňuje zákon o zaměstnanosti §98 písm. k). Celý případ se tak nyní vede o interpretaci tohoto ustanovení. Náš pohled potvrzuje kromě vyjádření státního úředníka také judikát Evropského soudního dvora, který rozhodoval v podobném případě.
Ale ti cizinci měli turistická víza!
To není pravda. Pracovníci mají polské vízum, které je opravňuje k práci. Jsou to zaměstnanci polské firmy, které za ně odvádí sociální a zdravotní pojištění. Jak ostatně potvrdila nedávná kontrola polského inspektorátu práce.
Podle § 98 písm. k) Zákona o zaměstnanosti se “povolení k zaměstnání nevyžaduje k zaměstnání cizince, který byl vyslán na území České republiky v rámci poskytování služeb zaměstnavatelem usazeným v jiném členském státu Evropské unie.” Z toho podle nás jednoznačně vyplývá, že polské vízum je dostatečné k dočasnému poskytnutí služby na území ČR.
Jaký byl právní vztah mezi Rohlíkem a vyhoštěnými?
Šlo o zaměstnance polské firmy, která nám dodávala podle § 98 písm. k) služby. Pracovníci s polským vízem, kteří přijeli do Rohlik.cz vykonat na max. 90 dní objednanou službu, splňují písmeno k) tohoto zákona.
Proč 90 dní?
Po překročení 90 dní by se začalo jednat o dlouhodobý pobyt a na pracovníky by se vztahoval § 42 zákona o pobytu cizinců na území ČR. Ten se v případě pobytu na max. 90 dní neaplikuje.
Proč se tolik pereme a “prostě jen nepřiznáme vinu”?
Jsme přesvědčení, že jsme neudělali nic špatného. Ustanovení zákona o zaměstnanosti využívá v dobré víře spousta dalších českých firem. Představuje pro ně legální řešení v situaci, kdy je na trhu 150 000 neobsazených pracovních míst a systém vydávání českých víz pro Ukrajince, který měl situaci pomoci řešit, nefunguje.
Ale policie tvrdí opak.
Proto pracovníci podávají odvolání, bude následovat přezkum – bohužel jen vyšší instancí policie, nikoli soudem. Soud je tedy případně až následný krok. Český judikát zatím neexistuje, ale existence evropského judikátu dává velkou naději na úspěch u evropské soudní instance.
Policie není v přístupu k pracovníkům s polskými vízy v Česku jednotná, a je tedy potřeba, aby soudy rozhodly, jaká jsou vlastně pravidla hry.
Když tito lidé neměli v pořádku doklady, jak to bylo se zdravotními průkazy?
Měli v pořádku doklady včetně zdravotních průkazů. Ty byly vydané českým lékařem. Dokumenty máme k dispozici.
Vy ty pracovníky vykořisťujete!
Mluvíme s nimi, proto víme, že konkrétně u nás mají pracovní podmínky dobré. Hrubá mzda pracovníka polské firmy se pohybuje okolo 20 zlotych za hodinu, to je cca 3200 zlotych měsíčně, tedy 19 944 Kč. To víme, protože jsme se na tuto informaci ptali. Pracovníky platí ona polská firma. Pro srovnání – průměrný plat na Ukrajině je 188 dolarů, tedy 4772 Kč.
V tomto kontextu nás překvapuje, kolik diskutujících jim vyhoštění a návrat do země ve válečném stavu přeje. Polsko je v tomto dále než Česko. Po ruské anexi Krymu dali Poláci Ukrajincům jako svým spojencům ze solidarity 900 000 víz.
Polské firmy za svoje zaměstnance neplatí pojištění.
To není pravda. Máme potřebné doklady a také dokument z kontroly polské inspekce práce (na žádost českého inspektorátu práce) ve firmě, která nám dodávala služby, který potvrzuje, že je vše v pořádku.
Proč cizinci, a ne raději Češi?
Nezaměstnanost byla v únoru nejnižší za 9 let. V Praze je situace ještě horší (z pohledu zaměstnavatele) než ve zbytku ČR. Snažíme se najímat Čechy a byli bychom samozřejmě raději, kdyby na odvodech bohatnul český rozpočet a ne ten polský, ale na pracovním trhu chybí 150 000 lidí. A Amazon, který saje z trhu tisíce lidí za pomoci státních pobídek, je od nás 5 km. K tamním mzdám více zde.
U nás si skladníci v únoru vydělali průměrně 22-24 tisíc Kč. Je to reálné číslo, ne sliby z pracovních inzerátů. K tomu je třeba dodat, že pětina nejrychlejších si v únoru vydělala přes 30 tisíc Kč (učitelé jsou v Česku placeni průměrně 23 tisíci korunami). Přesto je těžké české zaměstnance sehnat.
Když to tak dělají všichni, znamená to, že je to podle vás v pořádku?
V pořádku to podle nás je, protože jsme přesvědčení, že je tento způsob legální. Na tisíce dalších českých firem poukazujeme proto, aby si čtenáři mohli udělat lepší obrázek o současné situaci na českém trhu práce. Pokud prohrajeme soud, bude to historicky první judikát v ČR, a konečně tedy bude jasné, čím se mají “všichni” řídit.
V případě Rohlik.cz se bavíme o 85 lidech z desítek tisíc, kteří v Česku fungují v tomto režimu. Pokud policie říká, že toto je špatně, chceme vědět proč a jak vláda hodlá chybějící pracovní sílu řešit. Pokud začne navíc masivně vyhošťovat cizince, situace se ještě zhorší a bude to mít pro naši ekonomiku fatální dopad. Zkorumpovaný systém českých víz, kterým prošlo loni jen 3800 lidí, na interview se čeká měsíce a zájemce o práci musí v obálce donést značnou sumu, není odpověď.
Mohlo by vás ještě zajímat:
Na stejné téma mluvila v rozhovoru pro DVTv Daniela Drtinová s majitelem Rohlíku Tomášem Čuprem.
