Je správné začlenit děti do veganského způsobu života?

- v Rohlíkovo
rohlik-dite-vegan

Veganství je velmi kontroverzní téma nejen mezi lékaři a odborníky na výživu, ale i v rámci celého světa. Obzvlášť, pokud se týká toho, zda rodiče mají právo zahrnout svého potomka do veganského způsobu života od útlého věku.

Poslední dobou je veganství více „v trendu“ a tím pádem se v médiích objevují různé názory. Třeba ten, že dobře naplánovaná veganská strava je zdravá v každém věku a plně pokrývá potřebu všech živin, které člověk potřebuje. To údajně platí pro děti stejně jako pro těhotné a kojící ženy. Na druhou stranu se experti vyjadřují tak, že děti sice maso zcela bezpodmínečně konzumovat nemusejí, ale vejce a mléko by z jídelníčku rozhodně vyřazovat neměli. Tak si vyberte.

Pro začátek bude dobré vyřešit pár základních otázek. Co je to vlastně veganství? Proč se vůbec někdo rozhodne být veganem? A lze vůbec dítěti zajistit všechny potřebné živiny bez živočišných produktů?

 

Co je veganství

shutterstock_640258210

Veganství není jen o jídle, je to filosofie a celkový životní styl spočívající v odmítnutí konzumace živočišných produktů, s čímž je často spojeno i odmítání jakéhokoliv užívání zvířat k lidskému užitku. V cirkusu tedy striktního vegana jen těžko potkáte. Veganství patří mezi alternativní výživové směry, což jsou způsoby stravování, které se odlišují od nutričních zvyklostí většiny společnosti i od standardních doporučení odborníků na výživu. Vegani nejí maso, ale i vejce, mléčné výrobky a med. Motivace k přijetí tohoto způsobu života jsou různé, nejčastějším důvodem je ale utrpení zvířat spojené s produkcí živočišných potravin v průmyslových velkochovech nebo také při rybolovu. Základními stavebními kameny veganské stravy jsou obiloviny, luštěniny, zelenina, ovoce, semínka, oříšky a případně mořské řasy. Neexistuje žádný „autoritativní“ veganský jídelníček. Každá veganská rodina jí úplně jinak. Podstatný je výsledek. Tedy to, aby se každý člen rodiny cítil dobře, měl dostatek energie a živin. Jednoduše řečeno by měl jíst tak, aby optimálně fungoval. Když je strava sestavena vyváženě, v případě potřeby doplněna o nějaký doplněk stravy, dovede vyhovět i náročným výživovým požadavkům. Platí to ale i u dětí?

 

Dítě vegan?

Z pohledu „bezpečnosti“ a zajištění nutriční vyváženosti se obecně nedoporučuje veganský způsob stravování těhotným a kojícím ženám a dětem do 2-3 let věku.  U dětí stravujících se vegansky se musí pečlivě zvažovat výše rizika nesnášenlivosti pšenice, luštěnin, sóji, ořechů, kukuřice a dalších základních potravin, které jsou v rámci tohoto způsobu stravování konzumovány ve větších množstvích. Dítě se pak v rámci svého vývoje samozřejmě dostane do fáze, kdy si bude moci dělat „co chce“. Pak už by mělo být na něm, jak silně má vybudovaný etický vztah ke zvířatům a zda bude ochotno připravovat si „svoji“ stravu. Pohodlí je častý faktor, který mnoho jedinců odradí od veganské stravy. Rozhodně by dítěti měla být ponechána svoboda v podobě možnosti volby.

 

Na co dávat při veganském stravování pozor

Správně sestavená veganská strava může mít oproti konvenční stravě některé zdravotní výhody, jako nižší příjem nasycených tuků. Na druhou je třeba dbát na dostatečný příjem vitamínu B12, vitamínu D, vápníku a omega-3 nenasycených mastných kyselin, které mohou zajistit některé za studena lisované panenské oleje. Dalším problémem je čím dál větší množství prodávaných veganských zpracovaných produktů a polotovarů, které do dětského jídelníčku rozhodně nepatří. Jídlo by mělo být vždy vyráběno ze základních surovin, mělo by být co nejvíce přirozené. Dítě vegan, které by pravidelně dostávalo veganská krabicová mléka, kupované pomazánky, hamburgery, sladké tyčinky a polotovary tímto způsobem stravování od zdravotních potíží neochráníme.

 

Co je dobře a co špatně?

Obecně se dá říct, že veganské rodiny jsou „jiné“ , proto mohou být trnem v oku lidem, kteří se stravují normálně. Co je to ale normálně? Pro mnohé lidi je to bezmyšlenkovitě nakupovat a konzumovat podle toho, co je v regálech obchodů a v televizi. Mimochodem dle televizní reklamy je tou nejlepší svačinou pro dítě mléčná tyčinka obalená v čokoládě poctivě prolitá glukózovo-fruktózovým sirupem. Daleko lepší svačinou by mohl být třeba domácí kakaový pudink z avokáda, který je vlastně veganský. Nebo domácí sušenky z ovesných vloček a ořechů, které jsou také veganské. Co je tedy dobře a co je špatně? Dávat dítěti každý den maso a nadbytek mléčných výrobků v podobě tavených sýrů a sladkých smetanových krémů? Nebo dítě přecpávat zeleninou, ovocem a fazolemi? Zajímavé je vyjádření lékaře, odpůrce veganské stravy pro děti:“Rodiče, které budou děti špatně živit nezdravým jídlem si soud zaslouží stejně jako veganští fanatici“

 

Svobodná možnost volby rodiče nebo dítěte?

shutterstock_666514684

Dospělák se stane veganem, má zodpovědnost sám za sebe a „funguje“ podle svého momentálního vědomí a svědomí. Pak se ale stane, že přivede na svět malého človíčka. Měsíce utíkají, prso už nestačí, bude ho tedy třeba nějak přikrmit. Samozřejmě tak, aby to pro něj bylo co nejlepší a nejzdravější. Jak jinak. A právě zde je rozcestník dvou základních táborů. V jednom z nich dítě všežravec, v druhém dítě vegan a tedy dva přístupy rodičů, které vypovídají o tom, jak vnímají svobodnou volbu dítěte. Jedni tvrdí, že dítěti dopřejí vše a nechají postupně na něm, zda bude chtít jíst maso, vejce či sýry. Druzí ale tvrdí, že dítěti přece nebudou dávat to, co sami nejí a neuznávají. Dle nich dítě v tuto chvíli nemůže mít dostatek objektivních informací, aby se mohlo rozhodnout, co je pro něj nejlepší. Tato schopnost prý přijde v pozdějším věku a bude už pak na něm, zda bude chtít jíst „utrženou zvířecí nohu upečenou v troubě“.

To, jak se správně stravovat nemusí být „buď a nebo“. Každý výživový směr má něco do sebe a lze z něj načerpat nějaké pozitivum. Pokud jste vegani nebo uvažujete nad veganstvím, vždy pečlivě kontrolujte, zda dodržujete základní principy vyváženého jídelníčku. Obzvlášť, pokud doma máte děti, které pro svůj vývoj potřebují pestrou a rozmanitou stravu zajišťující všechny mikroživiny. A pokud žijete a stravujete se zcela konvenčně podle letáků ze supermarketů, zkuste se třeba jen inspirovat spoustou vynikajících veganských receptů pro celou rodinu, které vás naučí, že péct se dá i bez vajec, že sytý oběd bohatý na bílkoviny zajistíte i bez kila vepřové kýty, že na domácí pomazánky nemusíte potřebovat tvaroh ani majonézu, a že sendvič můžete obložit i jinak než jen sýrem a šunkou.

 

Veganská jídla vhodná pro malé děti

Veganské jídlo nemusí nutně znamenat, že dítěti budete do příkrmu strouhat tofu, kupovat sojové párky. Ne každé jídlo přeci musí nutně obsahovat vejce, mléko nebo maso. Zde je několik nápadů, jak dát dětem do žaludku něco zdravého

 

Banánové muffiny

rohlik-muffin-vegan

Budete potřebovat 3 zralé banány, 2 hrnky polohrubé mouky, ½ hrnku cukru, ¼ hrnku rostlinného oleje, 1 čajová lžička bio kypřícího prášku do pečiva. Banány rozmixujete, smícháte s ostatními ingrediencemi a naplníte do formiček. Na 180 stupňů do trouby a za 25 minut máte upečeno 12 super veganských muffinů. Dle věku dítěte můžete navíc přidat vlašské ořechy.

 

Omáčka na špagety z rajčat a červené čočky

rohlik-veganska-panev

Na oleji orestujte cibulku, přidejte nakrájená čerstvá nebo loupaná rajčata, ochuťte solí, bylinkami, podlijte trochou vody a přihoďte pár lžic loupané červené čočky. Duste 15 minut, ke konci můžete lehce promixovat a dozdobit čerstvou bazalkou. Podávejte s bezvaječnými špagetami.

 

Tofu pomazánka s červenou řepou

shutterstock_273861551

Uvařte 2 bulvy červené řepy do poloměkka a po zchladnutí je na jemno nastrouhejte. Tofu rozmixujte do hladka s trochou rostlinného oleje, smíchejte s řepou a dochuťte citronovou šťávou a na jemno nasekanými zelenými bylinkami.

 

Snídaňová pohanková kaše

rohlik-veganska-pohankova-kase

Pohanku „lámanku“ povařte cca 10 minut do změknutí v mandlovém mléce.  Na 500 ml tekutiny přijde asi 70 g pohanky lámanky. Ke konci můžete přidat nakrájené datle nebo rozinky, které kaši osladí, na talíři můžete dozdobit pár kousky ovoce.