Až třetina dětí trpí alergiemi. Dá se jim vůbec vyhnout? Na co si dát pozor a co naopak řešit nemusíte?
Ačkoliv podle některých alergologů je u nás vlastně módní být alergikem a k doktorům vyráží na testy stále více maminek s dětmi, průzkum Státního zdravotního ústavu v roce 2016 naopak ukázal, že alergií za posledních deset let mírně ubylo.
Když se řekne, že je dítě na něco alergické, znamená to, že jeho imunitní systém reaguje přehnaně na určitou látku. Může jít o potraviny, pyl, rostliny, plísně, roztoče, srst a sliny zvířat, hmyz anebo taky konzervační složky v kosmetice. Například potravinovou alergií trpí jen 3 procenta dětí, ekzém má každé desáté bez rozdílu, zda jde o kluka, nebo holčičku.
Jak se alergie může projevit?
- Svědění kůže a kopřivka
- Atopie
- Alergická rýma a kýchání
- Alergický zánět spojivek a slzení
- Potíže s dýcháním a polykáním
- Zhoršení dýchání a astma
- Anafylaktická reakce
Můžou za to jen geny?
Bojíte se, že se vám narodí malý alergik? Rozhodně není nutné se alergenům vyhýbat už v těhotenství, což se často dříve doporučovalo. Žádný průzkum neprokázal, že by to na následnou alergii mělo vliv, takže si klidně můžete dát arašídy a krevety, pokud na ně sama nejste alergická.
Jestli vy nebo tatínek děťátka k alergikům patříte (a je jedno, zda kýcháte, když projdete kolem břízy nebo pohladíte kočku), doporučí vám odborníci co nejdéle novorozence kojit. Právě kojení má na budování imunity dobrý vliv. Pokud kojit nemůžete, snažte se předcházet alergickým reakcím používáním kojenecké výživy, které mají označení HA, co značí hypoalergenní (hypoantigenní). Oblíbená je třeba Beba nebo Nutrilon.
Pokud má vaše děťátko alergii na kravskou bílkovinu, existují speciální mléka řazená do skupiny potravin pro zvláštní lékařské účely a jsou hrazeny ze zdravotního pojištění, pokud je lékař předepíše na recept. Na bázi kozího mléka je dětská mléčná bio výživa Holle.
Alergie je převážně záležitostí dědičnosti, ale někdy se spouští i vlivem enviromentálního prostředí. Třeba podle studie ze chicagské univerzity (Northwestern University Feinberg School of Medicine) může alergii spouštět používání vlhčených ubrousků, obzvlášť pokud už dítě mělo v genech předpoklady k alergii. Ubrousky díky obsaženým chemikáliím a mýdlu můžou narušit lipidy na horní vrstvě pokožky. Po použití ubrousků je proto třeba pokožku dítěte ještě důkladně opláchnout vodou.
Pokud vás nebaví neustále prát žínky a ručníky, můžete zkusit používat netkanou textilii, kterou navlhčíte do vody. (Pervil/Perlan, 200 ks, 305 Kč)
„On nemůže ořechy“
U všech potravin, které dítěti postupně zavádíte do jídelníčku, se vyplatí postupovat postupně, surovinu po surovině, zkoušet a sledovat 3 až 5 dní, zda dítě nezareaguje. Tenhle pomalý proces vám dá šanci vysledovat a případně rovnou vyřadit jakékoliv potraviny, které způsobují reakce. Začíná se s těmi nejméně alergizujícími a postupně se přidávají ty s větším rizikem. Nevyplatí se ovšem odkládat zavádění potenciálních alergenů (třeba vejce nebo ořechy) později, než doporučují lékaři. I to může ve skutečnosti zvýšit riziko vzniku alergií.
Až budete pořádat oslavu narozenin vašeho dítěte, nezapomeňte se rodičů zeptat, zda na některé potraviny nejsou jejich děti alergické. Nejčastější je alergie na různé druhy ovoce jako jsou kiwi, citrusy nebo jablka, dále na rajčata, ořechy, mléko, vejce a čokoládu.
Ryby, korýše a měkkýše asi do dortu nepřimícháte, pokud si tedy nehrajete na pejska s kočičkou, ale ty právě způsobují reakce nejzávažnější. A pokud alergií trpí vaše dítě, upozorněte na to ve školce, na kroužku, zdůrazněte to babičkám i to napište na batůžek na výlety nebo do peněženky malého školáka.
