Zvěřinové hody v moderním kabátu

Sezóna vysoké je tu! Čím vším exceluje zvěřina, s jakým nápojem pokrmy nejlépe snoubit, a co si zavařit na vaření s profesionály?

Myslivost má v našich končinách dlouhou tradici, přesto ve městech na stole zvěřinu jen tak nenajdete. A přitom odpovídá modernímu způsobu stravováním. Čím je výjimečná a jak ji připravit?

Dříve byl lov nedílnou součástí obživy, to se změnilo příchodem zemědělství. Když to vezmeme opravdu hopem, přeměnil se až v dobách feudalismu v myslivost, která patřila k výsadě panovníků. Ochrana zvěře a podmínky lovu přišly na řadu až o několik století později.

Ještě v nedávné minulosti patřila myslivost mezi oblíbené tradice a zvěřinové bály nebyly nic neobvyklého. Přesto zvěřina postupně opustila naše kuchyně a je vnímána jako těžký pokrm, který vyžaduje hodně času i zručnosti k přípravě. Na druhé straně je pak považována jako něco nesehnatelného a drahého.

Nenechte se mýlit, pokrmy ze zvěřiny mohou být nejen rychlé na přípravu, ale také lehké, chutné a bez zápachu, který u dobře uzrálého masa prostě neucítíte. A maso můžete mít doma během chvilky.

Maso z českých lesů

Zvěřina je potravina, o které lze říct, že splňuje všechny požadavky moderního stravování. Zvířata žila ve volné přírodě a měla přístup k přirozené stravě. Maso v sobě tak nemá žádnou chemii. Navíc je lokální, takže necestovalo přes půlku světa. A k jeho produkci nebylo zapotřebí energií. Samotné maso je velmi bohaté na bílkoviny a tuku má jen pomálu. Také stojí za zmínku obsah vitaminů B12 a A, z minerálů obsahuje dostatek železa, vápníku a fosfor.

U nás na Rohlíku můžete pár kliknutími ulovit jelena, kance, zajíce i další chutné maso. To prémiové ze znojemských lesů se skrývá pod značkou Windsor, která vznikla z lásky k jídlu a k přírodě. Její majitelé si dali za cíl vrátit na české stoly právě zvěřinu, která se v posledních desetiletích stala spíše vzácností. A opravdu, pokud jste neměli kamaráda mezi myslivci, sehnat čerstvé lokální maso byla fuška. Ochudit se o něj by ale rozhodně byla škoda. Z masa od Windsoru pro vás připravili recepty přímo michelinští šéfkuchaři a najít je můžete v detailu produktu v popisu.

Flákněte to na pánev

Že se zvěřina nerovná jen těžkým jídlům s knedlíkem a omáčkou už víte. Tak se pojďte podívat blíže na to, co si z ní můžete sami připravit. Takový křehký steak z jelena připravíte na rozpálené pánvi za pár minut. Místo těžké přílohy ho doplňte jednoduchým zeleninovým salátem. Žádný velký um není potřeba.

Jako lahodný předkrm poslouží například jemná paštika z kachních jater či drůbeží kaldoun. Trošku více času si vyhraďte na recept Romana Vaňka, který vám ukáže, jak ze srnčích kostek na guláš připravit dokonalý podzimní pokrm – srnčí na hříbkách. Skvěle si pochutnáte ale i na bažantím prsíčku s hříbky, zajíci na liškách či dančím hřbetu na portském víně.

K podzimu se pak hodí i kančí medailonky s houbovým ragú. Postačí vám k tomu, kromě kančích medailonků, houby (ať už ty lesní nebo žampiony), troška oregana, šalvěje nebo dalších čerstvých bylinek, sůl pepř a olej. Maso naložte minimálně na dvě hodiny do soli, pepře a oleje a pak ho zprudka opečte z obou stran. Přidejte houby, bylinky a sůl, dokud nezískají barvu. Nechte chvilku odpočinout a podávejte s opečeným chlebem.

Jaký nápoj ke zvěřině

A čím to zapít? Ke zvěřině zalahodí nejen pivo. K lokální zvěřině se samozřejmě hodí i lokální vína z Čech a Moravy. Červené se hodí k tmavším masům, a čím je úprava masa těžší, tím vyzrálejší víno k němu párujeme. K pernaté zvěřině se hodí Cabernet Moravia, Cabernet Sauvignon a Svatovavřinecké. K jelenímu a srnčímu masu se bude dobře hodit Frankovka nebo Cabernet Sauvignon, zaječí maso dobře doplní André.

Ke zvěřině se ale nehodí jen červená vína, i bílá mohou její chuť vhodně doplnit. Hodí se k ní plná bílá vína s výraznějším ovocně kořenitým aroma, mohou být i barrique. Hodí se zejména ke kachnímu masu a paštikám z něj.

Máte občas dilema, jak otevřít lahev vína? Přečtěte si náš tip v článku — Víte, jak správně otevřít víno?

Povedl se vám přichystat oběd, o který by byla škoda se nepodělit? Vyfoťte si ten skvost, nasdílejte ho na Instagram s hashtagem #rohlikchef.

Sám sobě baristou – připravte si kávu doma

Máte chuť na kávu, ale nikam se vám nechce? Připravit si šálek dobré kávy zvládnete v pohodě i doma. Tak se pojďte podívat, jak na to.
Za dobrou kávou nemusíte jen do stylové kavárny, s námi si ji připravíte i doma. Pokud tápete v názvosloví nebo ve způsobech přípravy, pomůžeme vám v tom udělat v jasno. A pak už se sami rozhodnete, jaká káva to u vás vyhraje.

Arabika nebo robusta?

I když kávovníků roste přes sto druhů, kávu si pravděpodobně budete připravovat jen ze dvou nejznámějších – arabiky a robusty. Každý má jiné nároky na pěstování, zrnka mají jiný tvar, a hlavně je rozdíl znát i v chuti nebo obsahu kofeinu. Tak si je pojďme trochu proklepnout.
Arabika tvoří okolo tří čtvrtin celosvětové produkce. Má menší množství kofeinu a její chuť je zabarvená kysele. Můžete v ní cítit ovocné a květinové tóny, stejně jako čokoládové a kořeněné. Oproti robustě má až dvojnásobné množství cukru, proto je méně hořká. Také dozrává déle a má více času rozvinout všechny svoje tóny. Robusta zraje v nižších nadmořských výškách, kde nemá tolik času na rozvinutí chutí, zato ale obsahuje dvakrát více kofeinu než arabika. Chuťově je spíše hořká se zemitými a dřevitými tóny. Okem je rozeznáte tak, že zrnko arabiky má zakřivenou rýhu, zatímco robusta rovnou.

 

Největší trendy v přípravě kávy

Kávu si můžete připravit hned několika způsoby. A to buď pomoci kávovaru, nebo zvolit jeden z alternativních způsobů přípravy.

Příprava kávy v kávovaru

Nejdřív se mrkneme na kávovary. Ty můžete zvolit například kapslové, šetří čas a na údržbu jsou jednoduché. Pokud byste přeci jen chtěli něco více kavárnovitějšího, můžete si i v domácím prostředí užít kávu z pákového kávovaru. U něho počítejte s vyšší pořizovací cenou a náročnější údržbou. V kvalitě připravené kávy ho ale jen tak něco nepřekoná. Zlatá střední cesta se nachází v plně automatických kávovarech, které zvládnou kávu namlít, připravit a na údržbu jsou poměrně nenáročné.

 

A co v takovém kávovaru může vzniknout?

Espresso Ristretto Americano
Není čas ztrácet čas. Espresso je vlastně takový kávový panák, na dva až tři loky do sebe dostanete kofein ze 7 až 9 g kávy v přibližně 30 mililitrech tekutiny. Stejné množství kávových zrnek jako u espressa najdete i tady. Akorát v koncentrovanější podobě, protože množství vody je poloviční. Výraznější je tedy i chuť. To, čemu lidé rádi říkají velké espresso a způsobují baristům trápení, se správně nazývá americano. Espresso se doplní horkou vodou v poměru 1:5. Rozhodně by nikdy neměl být celý objem puštěný přes páku kávovaru.

 

Cappuccino Flat white Caffè latte Latte macchiato
Espresso nebo dvojité ristretto se doplní vyšlehaným teplým mlékem. Mléko nesmí být zbytečně horké, ideální teplota je okolo 60 až 75 °C. Objem cappuccina je okolo 150 až 180 mililitrů. Méně mléka a více kávy najdete ve flat white. Kávový základ se skládá z doppia, což jsou dva shoty espressa, a stejně jako cappuccino se dolévá teplou mléčnou pěnou do objemu přibližně 160 mililitrů. Jeden z neoblíbenějších kávových nápojů světa původně vznikl v Itálii jako káva pro děti. Obsahuje jeden shot espressa a je doplněné vyšlehaným mlékem do objemu 250 mililitrů. Oproti cappuccinu má méně pěny. Varianta caffè latte spočívá v jiném postupu přidávání surovin. Nejdříve se do sklenice nalije napěněné mléko. Po půl minutě už máme oddělené mléko od pěny a je čas nalít shot espressa. Macchiato znamená skvrnitý a právě tím, že se espresso nalije až nakonec, vytvoří na povrchu pěny typickou skvrnu.

 

 

Alternativní způsoby přípravy kávy

Do domácího prostředí se hodí i takzvané alternativní způsoby přípravy kávy. Nejlépe budou chutnat, když si čerstvou kávu namelete sami těsně před přípravou. Jen tak si z ní vychutnáte všechny chutě, které nabízí. Neobejdete se tedy bez mlýnku. Stačit vám bude kvalitní ruční, ale pokud to s kávou myslíte vážně, vyplatí se investovat do elektrického. Ruční mletí se při několikátém šálku stává slušným posilováním.

Filtrovaná káva French press Moka
Papírový filtr budete potřebovat u chemexu, dripperu nebo aeropressu. U všech druhů by měla mít káva teplotu 90 až 93 °C. Na rozdíl od espressa si u filtrované kávy můžete užít větší množství objemu i jednotlivé tóny chutí, které se rozvíjí postupně s chladnutím. Na filtr se hodí jemněji pražená káva, která se namele na střední hrubost. Na 100 mililitrů vody patří okolo 6 g kávy. Aby filtr ztratil svoji papírovou chuť, nejdříve ho propláchněte horkou vodou a pak až na něj dejte kávu. Nahrubo namletou kávu spařte horkou vodou tak, aby byla voda těsně nad kávou, chvilku počkejte, dolijte požadovaným množstvím vody a zamíchejte. Káva bude silná, plná a sladší chuti. Do moka konvičky patří jemně namletá káva, kterou naplníte sítko ve střední části konvičky. Do spodní části přijde studená voda, a pak už se veškerá magie děje sama za pomoci mírného plamene na sporáku. Touto přípravou získáte opravdu silnou kávu, která je podobná espressu.

 

Káva a její zdravotní účinky

Jedni ji chválí a druzí zatracují. Kde je vlastně pravda? Asi jako u všeho platí, že nic se nemá přehánět, ale jeden až tři šálky denně mohou se zdravím opravdu pomoct. Podle nejnovějších výzkumů snižuje pití kávy riziko spousty civilizačních chorob, jako jsou například kardiovaskulární onemocnění a cukrovka 2. typu. Snižuje i riziko vzniku Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby. Dokonce byl vyvrácen i mýtus, že káva odvodňuje. Zajímavé ale je, že když nebudete dostatečně hydratovaní a vypijete jen kávu, budete po ní spíše unavení než nabuzení.

11 zajímavostí ze světa kávy

Kolik šálků kávy vás může zabít a jak vznikla cibetková káva? Odlehčete si den s dávkou fun facts!

Většina z nás začíná den šálkem kávy. A podle statistik ho během dne doplní ještě dalšími dvěma. Tak si připravte ten svůj a pojďte se začíst to toho, co jste o tomto populárním nápoji možná ještě nevěděli.

 

1. Odkud se vzalo slovo káva?

Když se ponoříte do etymologie, najdete hned dvě možné teorie, jak se do našeho slovníku dostalo slovo káva. První nás zavede do regionu Kaffa v Etiopii. Tam si pastýři všimli, že jejich kozy jsou po konzumaci plodů poměrně nabité energií. Netrvalo dlouho a káva se stala oblíbenou i u lidí.

Druhý výklad se kloní k tomu, že výraz pochází z arabského gahwat al-bünn, což znamená víno z bobů. A protože si Arabové kvůli náboženství klasické víno dopřát nemohou, nahradila ho právě káva

 

2. Druhý nejoblíbenější nápoj světa

Že je voda nejoblíbenějším nápojem na světě asi nikoho nepřekvapí. Ale věděli jste, že káva v oblíbenosti předběhla i čaj a dostala se tak na druhou příčku? Denně se celosvětově vypije přes dvě miliardy šálků.

 

3. Druhá nejobchodovanější komodita?

Ani omylem. I když se skoro všude dočtete, že káva je po ropě nejobchodovanější komodita, není to tak úplně pravda. Nedotáhla to ani do první desítky. Celá fáma vznikla neověřením faktů, které se nakonec dostaly až do knižní publikace o kávě. A nepomohla ani omluva autora, fáma si už nějakou dobu žije vlastním životem.

 

4. Nejdražší káva na světě

Cibetková káva, nazývaná také Kopi Luwak, je nejdražší káva na světě. Proč? Protože musí nejdříve projít trávicím traktem malé šelmičky, ovíječe skvrnitého. Ta si ráda smlsne na kávových třešních, ale stráví jen dužinu a zrno vyloučí. Ale než se tak stane, působí na zrno enzym proteáza, díky kterému je káva jemnější a méně hořká.

 

5. Jak vznikla cibetková káva

Taky jste si říkali, jak někoho napadlo vyrábět kávu, která někomu prošla traktem? V 19. století začali Holanďané komerčně pěstovat kávu v Indonésii. A aby neměli ztráty, zakázali místním kávové třešně sbírat. A protože je člověk tvor vynalézavý, začali sbírat ty z trusu.

 

6. Kolik kávy je moc?

Dobrý sluha, ale špatný pán? Dá se kofeinem předávkovat natolik, aby vás to zabilo? Dá, smrtelná dávka kofeinu je okolo 10 g na dospělého člověka. A tu do sebe pitím kávy jen tak nedostanete. Museli byste totiž vypít okolo sto šálků. Jiné je to v případě suplementů s obsahem kofeinu, u kterých je riziko reálnější.

 

7. Nejoblíbenější káva na frontě

Instantní káva je tu s námi už víc než sto let. O tom, kdo s ní přišel první, se vedou spory, ale rozšířila se až díky Georgovi Washingtonovi, který si roku 1910 nechal vytvořit na její výrobu patent. A nenechte se nachytat, s americkým prezidentem měl společné jen jméno. Největší oblibu pak měla u vojáků na frontě, kteří k přípravě tradiční kávy neměli tak úplně prostředky ani čas. 

 

8. Nápoj můžete mít i ze slupky

Věděli jste, že dávno před tím, než se pražila kávová zrna, tak se pil nápoj připravený ze slupek? Říká se mu cascara a setkat se s ním můžete i dnes. Tím, že se nepraží, si zachová mnohem více vitaminů a antioxidantů. Také povzbuzuje a působí příznivě na nervy.

 

9. Zákaz, který neprošel

Ačkoli je dnes káva jediná psychoaktivní droga s pozitivními společenskými konotacemi, nebylo tomu tak vždy. Její konzumaci se už několikrát snažili různé instituce zatrhnout. Důvody byly různé, od politických až po náboženské, kdy církev kávě připisovala ďábelský původ. Ale o nějaký ten rok později to papež vyřešil po svém – kávu pokřtil.

 

10. Káva bez kofeinu neexistuje

No opravdu. I v takzvaná decaf káva obsahuje malé množství kofeinu. Ale v tak nízké koncentraci, že už nemá prakticky žádný účinek. Zatímco jeden šálek bezkofeinové kávy obsahuje okolo 2 až 12 mg kofeinu, v klasickém ho najdete okolo 100 mg.

 

11. Co by byla káva bez zákusku

Sladké pečivo je tu s námi od starověku, tedy déle než pití kávy. Francouzské slovo „tort“ je známé ale až od 16. století a nazývaly se tak různé koláče. Těsta se sladila medem nebo ovocem, třtinový cukr si mohla dovolit jen smetánka. Naštěstí se doby změnily, a vy si můžete upéct dort bez omezení surovin.

Co se k čemu hodí? Párujte vína s pokrmy správně!

Na Rohlíku milujeme boží jídlo. A co teprve, když se doplní stejně dobrým vínem? To se radost rovnou násobí. Tak si pojďte počíst, jak párovat správně.

Jedni tvrdí, že snoubit víno s pokrmy je hračka, jiní z toho dělají doslova vědu. Tak kde je pravda? Je to jako u všeho – základy zvládnete rychle, ale čím víc se budete nořit do hloubky, tím víc zapeklitostí budete řešit. My jsme pro vás připravili základy párování, abyste si k jídlu snadno vybrali takové víno, které jeho chuť doplní a vyzdvihne.

PS: Mrkněte se do naší české vinárny.

Jednoduché tipy na rozjezd

  • Pokud je nějaké víno použité už v receptu, zapíjejte tím stejným i hotový pokrm.
  • K místním pokrmům volte i místní vína.
  • Bílá vína podávejte před červenými, suchá před sladšími, lehká před těžšími a mladá před vyzrálejšími.
  • V horku pijte sladší, méně alkoholická vychlazená vína nebo střiky, v chladu dejte přednost suchým nebo šumivým s vyšším obsahem alkoholu.

Co na párování s pokrmy říká someliér?

Víno musí pokrm doplňovat, ne s ním soupeřit o vaše chuťové a čichové buňky. Proto, když budete párovat jídla a vína podobného charakteru, nemusíte se bát, že byste šlápli vedle. Na druhou stranu, pokud si chcete kombinaci ještě víc užít, můžete volit i kontrast. Hlavní pravidlo v tomto případě zní, že taková kombinace, která vám chutná, je v pořádku.

A jaká jsou základní pravidla párování?

  • Víno jako aperitiv – než se pustíte do hlavního chodu, můžete se navnadit lehkým a svěžím šumivým vínem nebo neutrálnějším osvěžujícím bílým či růžovým.
  • Kořeněná jídla – pálivý pokrm skvěle zjemní sladké víno s nižším obsahem alkoholu. Vyšší obsah by mohl ještě podpořit pálivost. Také není na škodu, když je víno aromatičtější, aby nepůsobilo vedle výrazného pokrmu mdle.
  • Těžká mastná jídla – těžká bohatá jídla skvěle doplní vína s vyšším obsahem tříslovin. K tučným jídlům ale perfektně pasují i vína s vyšší kyselinkou, která se i přes tuk probojuje k vašim chuťovým buňkám.
  • Výrazná jídla – výrazné pokrmy nejlépe vyniknou doplněné vínem vyšší kyselostí a vyšším obsahem zbytkového cukru.
  • Kyselá jídla – jen kyselé víno nezanikne v kombinaci s kyselým pokrmem. Jemnější vína by mohla působit mdle.
  • Slaná jídla – slané si nerozumí s vyšší kyselostí ani vysokým obsahem tříslovin. Nejlepší jsou vína se zbytkovými cukry.
  • Hořká jídla – všeho moc škodí, proto v případě hořkých pokrmů volte vína s nižším nebo žádným obsahem tříslovin. Hořká chuť je totiž ještě zvýrazní a chuťový požitek by nebyl úplně ideální. Vhodná jsou vína s nízkým obsahem zbytkového cukru a lehkou slaností.
  • Sladká jídla – sladké se sladkým naopak funguje velmi dobře. Zákusek se suchým vínem by mohl působit nahořkle, a to nikdo nechce. Nejlepší jsou sladká svěží vína. Právě svěžest se postará o to, aby toho sladkého nebylo moc.

Jak párovat víno s jídlem

Chutná × nechutná je sice dobrý způsob párování, ale přeci jen se s naším průvodcem vyhnete zbytečnému šlapání vedle. Rozdělili jsme vína podle druhu, aby se vám v tom dobře orientovalo. Co tedy nejlépe chutná s jakým vínem?

TIP: U párování se také řiďte zrakem. Víno by s pokrmem mělo ladit i barevně.

Šumivá vína

Přípitkem to nekončí. Šumivá vína skvěle doplní mořské plody, jako jsou ústřice a mušle, ale i kraby, humry a krevety. Také se hodí k čerstvým, slaným a kyselým sýrům, výrazným sýrům s modrou plísní i tvrdým sýrům a uzeninám.

Bílá vína

Lehká bílá vína nalévejte ideálně k jemným sýrům jako je brie či mozzarella, nebo k čerstvým, slaným a kyselým sýrům, jako je například feta, panýr nebo kozí sýry. Skvěle fungují ve spojení s mušlemi, ústřicemi, korýši a rybami. Z těch je nejvhodnější losos, halibut, treska nebo pstruh. Výborně doplní i čerstvé bylinky nebo světlé maso. Plná bílá vína pak můžete ještě kombinovat s hříbky, žampiony i dalšími houbami. Doplnit jimi můžete také kořenovou zeleninu, tvrdé sýry, čerstvé i aromatické bylinky. Aromatická bílá vína upíjejte v kombinaci s korýši, ořechy, čerstvými, slanými a kyselými sýry nebo třeba k pokrmům dochuceným chilli a feferonkami. Kromě čerstvých bylinek dají vyniknout i chuti exotického koření, jako je anýz, šafrán, kurkuma a zázvor. Kombinovat lze i s výraznými sýry s modrou plísní, uzeninami, česnekem, šalotkou či pórkem.

Růžová vína

Růžová vína jsou jako stvořená k jemným sýrům, kořenové zelenině ale i říznému chilli a feferonkám. Stejně jako bílá vína se hodí k čerstvým bylinkám jako je bazalka a máta i k exotickému anýzu, kurkumě či zázvoru. Doplní také tvrdé sýry a výrazné sýry s modrou plísní, luštěniny, ryby a korýše. Stejně tak svědčí ořechům a pokrmům se skořicí, vanilkou, hřebíčkem a novým kořením.

Červená vína

Lehká červená vína se hodí spíše ke světlejšímu masu jako je drůbež a vepřové kotlety. Dobře doplní i čerstvé, slané a kyselé sýry, uzeniny, houby, luštěniny a exotické koření. Pít je můžete i k tmavším masům, jako je hovězí, jehněčí nebo zvěřina. Středními červenými víny doplňte tvrdé sýry, tmavá masa, uzeniny a houby. Pro plná červená vína si nechte navíc ještě výrazné sýry a sýry s modrou plísní.

A teď už se můžete pustit do zkoušení. Dobrou chuť!

Jak na mušle: vše o slávkách a jejich přípravě

Svezte se s Rohlíkem na mořské vlně, kterou  přinese od 21. 9. do 27. 9. Prague Mussel Week. Čekají na vás slávky s 50% slevou ve vybraných restauracích i u nás na Rohlíku.


Považujete mořské plody za něco exotického, co si můžete dovolit jen v restauraci na dovolené? Zahoďte předsudky a pojďte se přesvědčit, že pro dobře připravené slávky nemusíte nikam daleko.

Slávky, mušle pro začátečníky

Slávky jsou purpurové až skoro černé mušle, které na první pohled pravděpodobně přelétnete pohledem a nezastavíte se u nich. A přesto se vyplatí je poznat více. Jsou nabité minerály a vitamíny, obsahují spoustu bílkovin a tuků jen pomálu. Navíc tuky, které obsahují, jsou z větší části omega-3 mastné kyseliny, a ty jsou tělu velmi prospěšné.

preferují poloslanou vodu, takže je najdete ve všech mořích spíše na mělčinách u ústí řek. Tam se přichytávají ke kamenům, skalám i pilířům, a tvoří takzvané lavice, kde se nachází tisíce lastur. V některých oblastech se na mělčiny upevňují kůly právě proto, aby se na nich slávky zabydlely a pak se mohly vylovit. Vzhledem k tomu, že je pro ně tento druh života naprosto přirozený, není k jejich chovu potřeba žádných antibiotik a jedná se tak o čistý přírodní produkt.

Bojíte se, že budou drahé? Není to vůbec pravda, ceny se dají srovnat s jinými druhy masa. Navíc jsou díky snadné přípravě vhodné i pro ty z vás, kteří s vařením mořských plodů nemají žádné zkušenosti. Jsou také skvělé pro ty, které od konzumace odrazují syrové mořské plody, slávky se většinou podávají tepelně upravené.

Jak na přípravu

Abyste si nezkazili zážitek, je potřeba zjistit, jestli jsou všechny slávky čerstvé. U zavřených nemusíte nic řešit, tam je vše v pořádku. U otevřených mušlí musíte nejprve zjistit, jestli je někdo doma. Mušli chyťte do jedné ruky a druhou na ní poklepejte, nebo spíše pořádně cvrnkněte – živá slávka se zavře. Pokud se ani nehne, okamžitě ji vyhoďte, pokrm z ní byste riskovat nechtěli. 

Teď přichází na řadu čištění. Slávky na sobě mají řasy a uvnitř i nějaké to zrnko písku. Jednu po druhé očistěte od řas a pak je namočte do ledové vody. Nechte je v ní chvíli namočené, začnou postupně pouštět písek. Vodu několikrát vyměňte, abyste měli jistotu, že vám nebude nic skřípat mezi zuby.

Tipy na recepty

Ještě se trochu ostýcháte a nové vjemy si raději dávkujete? Zkuste jednoduché recepty od Romana Vaňka. Nakoupit si všechny suroviny můžete jednoduše přímo na stránce receptu a Rohlik.cz je přiveze čerstvé až k vašim dveřím. Třeba na slávky na víně. Kromě mušlí budete potřebovat trochu bílého vína, šalotku, máslo, petržel, citron a sůl s pepřem. Skvěle chutnají i se smetanou nebo po námořnicku.

Uvařené slávky ještě dobře prohlédněte a vyhoďte všechny mušle, které se neotevřely. Konzumovat je můžete vidličkou, pokud byste se chtěli blýsknout, udělejte si z první skořápky kleštičky, kterými budete jíst zbylé mušle.

Stejně jako jiné mořské plody, i slávky nejlépe doplníte lehkými a méně aromatickými bílými nebo šumivými víny.

Skladujte a servírujte víno jako profík – poradíme, jak to

Nalijme si čistého vína. Většina z nás koupenou láhev šoupne do spíže nebo do lednice a servíruje bílé i červené ve stejném skle. A není to trochu škoda? Správné skladování a vhodné servírování vám umožní si víno vychutnat ještě o kapku víc. Tak pojďte nasát praktické informace a pak je rovnou můžete i prakticky vyzkoušet.

Jak víno správně skladovat

Že se vína mají nejlépe ve vinném sklípku je sice hezké, ale moc vám to nepomůže. Jak tedy víno správně skladovat v domácích podmínkách?

V panelákovém bytě to na archivaci úplně není, přesto není problém vína krátkodobě skladovat tak, aby nic neztratila na kvalitě. Co tedy dodržet?

  • Láhev s vínem skladujte naležato. Korek totiž pracuje správně, jen když je ponořený. Zabrání přístupu kyslíku a víno vám nezačne oxidovat.
  • Láhve skladujte v temnu. Sluneční paprsky víno zahřívají a UV paprsky mu škodí.
  • Přes korkový uzávěr může víno nasávat okolní pachy, proto pozor na to, co dělá láhvi společnost.
  • S vínem zbytečně nemanipulujte, minimalizujte otřesy a vibrace. Víno by totiž mohlo přijít o svůj charakteristický buket.
  • V ideálním případě se pohybuje teplota skladování okolo 11 °C. Toho ne všude docílíte, dodržte ale aspoň to, že najdete místo, které je chladnější než zbytek bytu a nejsou v něm žádné markantní teplotní výkyvy. Vždy je lepší o něco vyšší teplota než nižší, ale ne za cenu velkých výkyvů.
  • Ideální vlhkost je okolo 65 %. Opět se nic neděje, když budete mít o něco méně nebo více. Vyloženě nízká vlhkost má za příčinu vysychání, vysoká pak vadí zejména kvůli plísním, které ale než samotné víno, poškodí spíše etiketu.

 

Krátkodobě není problém víno skladovat v lednici, ale myslete na to, že ho musíte vyndat před podáváním dříve, aby se stihlo zahřát na požadovanou teplotu. Stejně tak je u lednice problém v otřesech, kterým se nevyhnete při každém otevření a zavření. Také hrozí, že víno natáhne okolní pachy. Pokud kupujete víno ve větším než malém množství a rádi byste ho skladovali dlouhodobě, stojí rozhodně za zvážení pořízení domácí vinotéky.

My v Rohlíku víme, že skladování je pro zachování kvality zásadní, proto vybraná vína skladujeme v kartonech, kde mají tmu, a také si v nich hezky poleží, aby jim nevyschl korek.

 

 

Jak správně servírovat víno – záleží na sklence i na teplotě

Bílé z lednice a červené v pokojové teplotě? Pojďme tenhle mýtus zbořit a užít si vína, jak se sluší a patří.

Aby mělo víno při podávání optimální teplotu, je dobré ho vychladit o 2 °C níž, nalitím do sklenky v pokojové teplotě získá požadovanou teplotu. Pokud jste víno nestihli vychladit, nikdy se nesnažte dohnat to na poslední chvíli pomocí kostek ledu. Poslali byste k ledu vše, kvůli čemu jste si víno chtěli vychutnat. Teplotním šokem se ztrácí aroma, barva a víno bude mdlé.

O sklenkách obecně

Víno vám bude nejlépe chutnat z tenkostěnného, nebroušeného a nezdobeného skla. Tvar je vždy tulipánový, protože se v něm lépe koncentrují aromatické látky a rozvíjí buket. Sklenky mají stopku, za kterou se drží, aniž by docházelo k zahřívání vína. Také jakékoli zbarvení skleniček je zbytečné a akorát by vám bralo radost z přirozené barvy vína. Na vyšší úroveň pití ještě posunete, pokud bude mít vaše sklenka broušený okraj místo zaobleného. Jen tak neminete žádnou část jazyka, když budete koštovat.

Bílá vína

Skleničky na bílé víno mají menší kalich. Bílé víno se konzumuje při teplotě 8 až 10 °C, a aby si uchovalo optimální teplotu, je lepší dolévat po menších dávkách, ale častěji. Plná aromatická vína se pijí o něco teplejší, a to o teplotě 13 až 15 °C. Sklenice má baňaté tělo a užší protáhlý tvar, který se zužuje. Díky tomu se v ní mohou správně kumulovat aromatické látky.

Růžová vína

Růžové víno je na tom se skleničkou stejně jako bílé. I teplota konzumace je podobná, a to 11 až 13 °C.

Červená vína

Červená vína jsou aromatičtější, čemuž dávají vyniknout větší sklenice ve tvaru koule s širším kalichem. Mají kratší nožku než sklenice na bílé a růžové víno. Lehká červená si užijete při teplotě 13 až 15 °C, těžší o trošku teplejší, ideálně okolo 16 až 18 °C.

Šumivá vína

Prosecco, šampaňské nebo cava? Všechna šumivá vína si nejlépe vychutnáte pořádně vychlazená – a to na teplotu okolo 3 až 5 °C, aby při podávání měla teplotu mezi 6 až 8 °C. Nejlepší je vychladit vína v lednici, kde je na to dost času, šokové zchlazení v mrazáku není vhodné. Pít byste je pak měli zásadně z flétny, kterou naplníte přibližně do poloviny. Krásně se v ní vyjímají bublinky a déle v ní vydrží.

Jak už bylo naznačeno, prosecco, cava i nejznámější šampaňské patří do jedné skupiny. Všechno jsou to šumivá vína – liší se ovšem výrobním postupem, ale i svým původem. Zatímco pravé šampaňské pochází z oblasti Champagne ve Francii, cava pochází ze Španělska, nejčastěji z Katalánské oblasti. Kolébkou prosecca je pak Itálie.

 

 

5 tipů, jak se vrátit do práce a nezbláznit se

Kancelář, home office, kancelář a možná zase home office. Během posledních měsíců se pracovní prostředí změnilo tak rychle a výrazně, že si toho nešlo nevšimnout. Co si z těchto změn odnést a jak se na tento nový standard naladit?

1.   Hygienu zařaďte i duševní

Stejně jako si myjete poctivě ruce, vyčistěte si pravidelně i hlavu. Zvýšíte si odolnost vůči stresu i nemocem. A jak na to? Nejdříve si upravte pracovní místo tak, abyste se v něm cítili dobře. Že vám tam chybí kytka? Sem s ní. Povalují se všude papíry? Dejte je do organizéru. Pokud můžete regulovat světlo, hluk i teplotu, upravte je tak, abyste se cítili co nejpříjemněji. Pravidelně větrejte, protahujte se, nastavte si priority a nepanikařte.

2.   Organizace času je klíčová

Práce z domova vám dovolila zamyslet se více nad organizací času. Funguje vám více dlouhodobá práce na jeden zátah nebo raději dělíte práci na kratší segmenty proložené odpočinkem? Přineste si nové návyky do kanceláře.

3.   Rajčaty proti prokrastinaci

Pokud jste naopak morálku trochu ztratili, zkuste osvědčenou metodu práce s přestávkami, která nese název Pomodro (rajče) po kuchyňském časovači ve tvaru rajčete. Ten rád používal Francesco Cirillo, který má tuto techniku na svědomí. Při bádání došel k závěru, že nejlépe funguje si práci rozdělit do půlhodinových bloků, kdy 25 minut pracujete a 5 minut máte na oddych.

4.   Nezapomínejte na jídlo

Že před sebou tlačíte projekty a deadliny jen sviští okolo? No, s prázdným žaludkem to lépe nepůjde. Využijte pauzu naplno a dejte si pořádné jídlo. A pořádné neznamená nutně svíčkovou se šesti. Víc než na kvantitě, záleží na kvalitě. Klidně si připravte něco doma, svačinové boxy nejsou jen pro děti školou povinné. A nezapomínejte na brain food. Nic nenastartuje mozek tolik, jako hrst oříšků nabitá minerály, vitamíny a zdravými tuky.

5.   Kvalitní jídlo si zaslouží pauzu

Věděli jste, že když jídlo jen nevdechnete za pochodu, ale budete ho jíst pomalu, tak si ho nejen více užijete, ale také se bude cítit lépe najedení? Pozitivní účinek pocítí i vaše trávení. Pořádně rozžvýkané jídlo totiž usnadní práci žaludku a vy se díky tomu po jídle nebudete cítit bez energie. Doženete tak termíny a podle průzkumu se dožijete vyššího věku než vaši hltající kolegové. A to je poměrně dobrý výsledek za trochu snahy.

Pět rad pro hladký návrat do školy

návrat do školy

Ještě než poprvé zazvoní, potřebují vaše děti „trénink“. Povinností a řádu, ale třeba i imunity. Tady je pět dobrých rad, na co se zaměřit a jak ten návrat do školy zvládnout.

návrat do školy

Rakytník, hlíva, echinacea

Malé oranžové kuličky rakytníku stejně jako houba-hlíva patří k zázračným posilovačům imunity. Můžete je samozřejmě dětem podávat v tabletkách nebo sirupech, ale taky je můžete zařadit do jídelníčku jinou formou. Z rakytníkové šťávy namíchejte svěží i hřejivé drinky, rakytníkový sirup můžete přidat třeba jako toping na koláč nebo na perník. Z hlívy je skvělá „falešná“ dršťková polévka, hodí se i do bramboračky, sluší jí to i v jiných polévkách nebo třeba v rizotu. Echinacea se pak zpracovává přímo do přípravků na imunitu – jako tinktura, sirup či kapky.

Výhodou multivitamínů nebo cílených přípravků pro posílení imunity je to, že dovedou kombinovat více složek.

Poslední dny

Ještě než se poprvé vaši školáci, předškoláčci nebo ti nejmenší, co zkouší poprvé jesle či miniškolku do svých zařízení rozběhnou, začněte s nastavováním pozvolného režimu. Pár dní cviku vám ušetří nervy v ostrém začátku, ty „nejostřejší“ hrany se totiž už lehce otupí. I proto není optimální vracet se z dovolené v neděli 1. září. Pokud pár dní na nastolení režimu nestačilo, utěšujte se tím, že dle řady výzkumů a psychologů trvá 19-21 dní, než se z něčeho stane zvyk. 

Připravte pomůcky

Nechystejte věci v posledních minutách, ale už pár dní před začátkem školy. Lepší než dát do tašky zcela nové oblečení na tělocvik nebo bačkůrky do školky je „domácí zkouška“. Nechte děti v teplákovce dovádět, abyste věděli, že je nikde neškrtí, je to dobré i kvůli tomu, že si ji pak lépe zapamatují a nebudou v šatně tápat, která mikina je jejich. Díky tomu, že už oblečení jednou doma oblékli, si ho zafixují v paměti. To stejné platí třeba i s lahvičkou na pití nebo penálem.

Nevíte si rady, co školákovi nachystat? Na Rohlíku jsme si pro vás připravili sekci zpátky do školy

Pravidelné jídlo

Někdo možná v létě svačiny neřešil nebo nechal děti utrhnout si na zahrádce pár malin. Ale abyste se vyhnuli steskům učitelek v mateřské, že vaše dítě nesvačí, nebo fňukání prvňáka, že nemá hlad a tak svačinu vyhazuje, začněte dítěti už pár dní před začátkem školy-školky podávat jídlo v režimu, který ho čeká. Svačinu v půl desáté, ovoce po odpoledním spinkání… Hrajte na kvalitu, vůbec nemusí jít o kvantitu.

Prvnáčci na start

Samozřejmě jsme nezapomněli ani na první velký den našich prvňáčků! Pokud jste dostali seznam školních potřeb a nevíte si s ním rady, máme pro vás řešení! Na Rohlíku jsme vytvořili speciální kategorii s vybavením pro ty, kdo do školních lavic zasednou letos poprvé! Stačí mít seznam při ruce a vše si pohodlně naklikáte do košíku.

Vyznejte se v moukách: Jaké jsou druhy a k čemu se hodí?

mouka

Druhy mouk nekončí u bílé, celozrnné, hladké nebo hrubé. Dnes na trhu najdete celou řadu specialit, které si zaslouží pozornost. Jaká mouka to vyhraje ve vaší kuchyni?

Věděli jste, že mouka se mlela už v paleolitu? Za tu doba prošla změnou nejen její výroba, ale také suroviny, ze kterých se vyrábí. Každý druh má svá specifika a rozdílné nutriční hodnoty. Proto je vhodné je nejen střídat, ale i různě kombinovat, abyste docílili kýženého efektu. Pokud nemáte žádná zdravotní omezení, nic vám nebrání dát šanci všem. Tak pojďte mrknout na základní rozdělení mouk i na to, z čeho všeho se vlastně vyrábí.

mouka

Rozdělení podle hrubosti a podle části zrna

Tohle pro vás asi žádná novinka nebude. Mouka se dělí na hladkou, která je vhodná na přípravu pokrmů s kratší dobou vaření či pečení. Ideální je tak na cukroví, dorty, kynutá těsta nebo k zahušťování omáček. Polohrubá se hodí do bábovek, koláčů, šlehaných těst či do drobenky. Hrubá najde uplatnění hlavně ve vařených těstech, jako jsou halušky nebo knedlíky. Nejhrubší je pak krupice, kterou můžete použít na kaše, noky a zahušťování polévek a omáček.

Mouky také dělíme podle části zrna, že kterého jsou umleté, a to na vysokovymleté a nízkovymleté. Vysokovymletémají větší obsah povrchových částic zrna. Jsou tedy tmavší, lehce nahořklé a mají vyšší nutriční hodnotu. Nízkovymleté mouky jsou umleté bez povrchové části zrna a jsou tak světlejší, mají delší trvanlivost, ale také menší nutriční hodnotu. Lze sem zařadit i mouku chlebovou, která je takový zlatý střed – při její výrobě se mele jen část obalu zrna.

Rozdělení podle typového čísla

T a pár číslic, které většinou přejdete, protože nevíte, co si z nich odnést? Tzv. typové číslo vyjadřuje tisícinásobek popelovin v mouce. Ze 100 g mouky s označením T450 zbyde po spálení tady 0,450 g popela. A co to vlastně znamená? Čím je číslo vyšší, tím má mouka méně lepku, více vlákniny a těsto z ní vytvořené hůře kyne.

Obilné mouky

A teď už k samotným druhům. Mouka vzniká rozmělněním obilky, což je vnitřní část obilného zrna. Podle druhu vstupní obilniny pak můžeme dělit mouky následovně.

Mouky s obsahem lepku

  • Pšeničnou mouku asi nemusíme dlouze představovat. Najdete ji v bílé i celozrnné podobě a je vhodná pro přípravu veškerého sladkého i slaného pečiva, na těstoviny i třeba na zahuštění.
  • Žitná mouka obsahuje oproti pšeničné méně lepku, je zdravější, hutnější a méně soudržná. Nejlepší využití najde při výrobě nehnětených chlebů. Do jiných těst ji lze použít jen v kombinaci s jinou moukou.
  • Špaldová mouka je vlastně mouka ve své původní podobě, vyrábí se totiž z nešlechtěného druhu pšenice. Má podobné vlastnosti jako klasická pšeničná, takže ji můžete použít všude tam, kde byste použili pšeničnou. Špaldová ale saje více tekutin, takže na to při přípravě myslete. Z nutričního hlediska je to hodnotná potravina bohatá na minerály a bílkoviny.
  • Ječná mouka patří mezi ty méně známe, což je škoda. Je totiž bohatá na vitamíny B, dodává vláčnost, těsto nadlehčuje, a dokonce prodlužuje trvanlivost. Hodí se na chlebové placky, palačinky, lívance i na výrobu krekrů.
  • Ovesná mouka je ve své celozrnné podobě velmi zdravá díky vyššímu obsahu bílkovin a vlákniny. Navíc může být i bezlepková. Hodí se do sušenek, kaší, chlebových těst i k zahuštění. Těstům dodává vláčnost a křehkost.

Bezlepkové mouky

Mouky bez lepku se vyrábí pomletím bezlepkových obilovin, jako je pohanka, jáhly, kukuřice, rýže, čirok a další. Používají se podobně jako ty s obsahem lepku, jenže právě lepek pomáhá těsta držet pohromadě. Bezlepkové mouky mají tedy tu nevýhodu, že nejsou tak soudržné a pracuje se s nimi složitěji.

  • Pohanková mouka je bohatá na vitamíny i celou řadu minerálů, jako je zinek, mangan, měď, draslík a další. Pohanka má skvělé účinky na náš kardiovaskulární systém a na funkci jater. Má ale poměrně specifickou chuť, která ne každému sedí. Proto se nejčastěji míchá s jinými druhy. Hodí se do sladké i slané kuchyně na zahuštění pokrmů, výrobu placek i třeba na palačinky nebo muffiny.
  • Kukuřičná mouka obsahuje dostatek rozpustné i nerozpustné vlákniny a je bohatá na draslík, železo, hořčík, zinek a fosfor. V kuchyni pak najde uplatnění při výrobě tortill, různých placek, kaší nebo na přípravu polenty.
  • Rýžová mouka je oblíbená do sladkých (i nepečených) dezertů nebo k zahuštění omáček. Díky neutrální chuti se hodí ale prakticky do všech pokrmů. Těsto z ní je poměrně podobné těstu z pšeničné mouky, jen je méně pružné.
  • Jáhlová mouka je bohatým zdrojem B vitamínů a řady minerálů. Dokonce je vhodná při žaludečních potížích. Kromě jáhelníku ji můžete použít k přípravě pečiva, sušenek, placek nebo k zahuštění.
  • Čiroková mouka má neutrální chuť, takže najde uplatnění kdekoli. Upéct z ní můžete chléb i sladké dezerty. Čirok je navíc skvělý zdroj bílkovin a je bohatý na vitamíny B, na vápník, železo, fosfor a draslík. Občas se mu také přezdívá pšenice celiaků.

Luštěninové mouky

Cizrnová, hrachová, sójová, fazolová i třeba čočková. Mouky z luštěnin mají dobré pojivové vlastnosti a není tak problém je použít na sladké i slané pečení. Kromě toho se hodí na zahušťování pokrmů, případně jako náhražka vejce. Luštěninové mouky mají výborné nutriční hodnoty, zejména pak vysoký obsah bílkovin a vlákniny. Většina luštěninových mouk je navíc bez lepku a také hodí při redukčních dietách.

Ořechové mouky

Oproti luštěninovým moukám mají ty ořechové horší pojivové vlastnosti a hodně sají tekutiny. Nejlepší je proto kombinovat je s jinými druhy mouk nebo ingrediencemi, které pojí dobře. Nejběžněji seženete mandlovou nebo kokosovou mouku, ale neobvyklá už není ani třeba mouka z vlašských jader, lískových oříšků nebo kešu. Ořechové mouky obsahují zdravé tuky, bílkoviny, vlákninu, celou řadu vitamínů a minerálů, a ještě jsou přirozeně bez lepku.

Nemusí se tepelně upravovat, takže je využijete při přípravě raw dezertů nebo nepečených korpusů. Do sladké kuchyně jsou jako dělané, protože samy o sobě už mají příjemně nasládlou chuť. Nevadí jim ale ani tepelná úprava, takže z nich můžete připravit cukroví, palačinky nebo zahustit pokrmy. A pokud by vám to pořád bylo málo, připravte si z nich ořechové mléko.

Proč by šneci neměli chybět ve vašem jídelníčku

Trochu zaprší a hlemýždi jsou všude. Tak proč ještě nejsou u vás na talíři? Konzumace šneků není žádnou novodobou vymožeností. A dokonce ani nepochází z Francie, jak by se na první pohled mohlo zdát. Pojďte jim nakouknout pod ulitu a rovnou si je připravit.

Stručná hlemýždí historie

I když Francie patří se svými 30 tunami ročně mezi největší konzumenty šneků, Španělsko ji předběhlo o několik tisíciletí. Toto tvrzení se opírá o archeologické důkazy z prozkoumávání jeskynních pozůstatků. Podle nich mohli mít Španělé šneky v menu už někdy před 30 000 lety. V

Česku sice takovou letitou historii nemáme, ale ani tak nejsme v jejich konzumaci nováčci. Stačí nakouknout do kuchařky Magdaleny Dobromily Rettigové, ve které najdete hned 4 recepty. Zahradní hlemýždi byli poměrně běžným postním jídlem chudiny. Až později se stali vyhlášeným pokrmem bohatých vrstev.

Je šnečí maso zdravé?

Existuje celá řada jedlých šneků, nejčastěji se chovají hlemýždi zahradní, hlemýždi afričtí a hlemýždi kropenatí. Pod jejich ulitou se skrývá velké množství kvalitních bílkovin, vitamínů i minerálů jako je vápník, hořčík a fosfor. Tuk tam nehledejte. Šnečí maso je totiž prakticky bez cholesterolu. Co se týká výživových hodnot, strčí do kapsy prakticky jakékoliv jiné maso. 100 gramů pak obsahuje pouhých 60 kalorií, což z něj dělá skvělé jídlo při redukčních dietách a díky vysokému obsahu bílkovin se hodí i do jídelníčku aktivních sportovců.

Jak šneky správně připravit

Že je šnečí maso nevýrazné a tuhé? Záleží, jak si dáte záležet na přípravě. Pokud si je nachytáte sami (sbírat byste ale měli jen šneky s ulitou větší než 3 cm), je potřeba nechat je postit se 5 až 6 dní, aby se vyčistili, zapouzdřili a uložili ke spánku. Nejlepší je nechat je v dřevěné krabici s otvory na vzduch.

Po půstu se šneci hodí do vroucí vody, kde jsou šokově usmrceni. Po pěti minutách varu se maso pustí ulity. Poté je přendejte do studené vody a nechte vychladnout. Po vychladnutí je snadno vyndáte z ulity, abyste jim mohli odříznout střívka a zbavit je slizu. Toho docílíte opakovaným solením a oplachováním. Takto připravené maso můžete buď zamrazit nebo se pustit do přípravy pokrmu.

Připravené šneky je potřeba vařit minimálně ještě tři hodiny (opravdu jemného masa docílíte spíše až po 4 až 5 hodinách varu) se zeleninou, divokým kořením a případně i vínem.

Nejznámější způsob přípravy jsou šneci po burgundsku. Uvařené šneky natlačte zpět do (vymytých) ulit a zbylé místo vyplňte bylinkovým máslem. Šneky dejte do trouby tak, aby z nich máslo nevyteklo a pečte přibližně 10 minut na 190 až 200 °C. Na jednu porci připadá 12 šneků.

Tip: Ulity stabilizujete tak, že do pánve nebo pekáče nesypete hrubozrnnou sůl, do které je usadíte.

Jak šneky konzumovat

Správný způsob servírování je ve šnečí ulitě, které umístíte ideálně do zapékací misky. Tu držte speciálními kleštičkami v levé ruce a pravou z ní nabírejte maso pomocí speciální úzké vidličky. Ke šnekům se podává čerstvé, ideálně ještě horké pečivo, které se namočí do rozpuštěného másla. Na zapití se pak nejvíce hodí červené víno.

A co že jsme si pro vás připravili? Na Rohlíku se můžete těšit na několik šnečích dobrot: šneci s bylinkovým máslem, šneci s parmezánovou náplní, šnečí kaviár se zlatem, šnečí maso játrový krém, ragú se šneky, šneci v bujonu

Všechny barvy květáku: kde se vzaly a v čem jsou lepší?

Jednoletku vyšlechtěnou z divoké brukve všichni dobře známe v její bílé podobě. Věděli jste ale, že to není jediná barva, kterou květák může mít? Jaké další barvy se pěstují a jaký je mezi nimi rozdíl?

Kde se vzal barevný květák

Genetická modifikace? Barviva? Ani jedno. Barevné květáky jsou produktem dlouhodobého selektivního šlechtění, při kterém se kříží různé druhy tak dlouho, dokud nevypadají nebo nechutnají podle představ. A že vám to přijde nepřirozené? Tak vězte, že to není nic neobvyklého. Ona i mrkev dříve byla nejčastěji bílá, žlutá nebo fialová. Oranžová se prosadila až před pár stoletími po dlouhodobém procesu selekce. Barevné květáky jsou ale o něco náročnější na pěstování, proto je i jejich cena vyšší.

květák

Proč je barevný a jak se to projeví na chuti?

Zelený, fialový i oranžový květák se od toho námi dobře známého bílého neliší nijak dramaticky. Nejvýraznější rozdíl ucítíte u fialového, který je jemnější, sladší a není ani trochu nahořklý. Jeho barvu způsobuje obsah antokyaninů, které jsou jedny z nejsilnějších antioxidantů. Zelený květák má svou výraznou barvu díky vyššímu obsahu chlorofylu, oranžový je pak zbarvený vysokým obsahem karotenu. Chuťově jsou oba velmi podobné bílému. Rozhodně ale vypadají na talíře efektněji.

Květák a jeho účinky na zdraví

Co v sobě skrývá tato nejstravitelnější brukvovitá zelenina?

  • Obsahuje velké množství vitamínu C srovnatelné třeba s pomeranči. Z dalších vitamínů je to třeba K, B5 a B9. Oranžový květák je navíc díky karotenu našlapaný vitamínem A, a to až 25× víc než ten bílý.
  • Pokud si hlídáte váhu, květák by vám v jídelníčku neměl chybět. Má jen minimum kalorií, ale zasytí na dlouhou dobu.
  • Květák také pomáhá v boji se záněty v těle. Obsahuje soustu prospěšných kyselin a antioxidantů, které snižují počet volných radikálů v těle. Jednou z látek, které obsahuje, je indol-3-karbinol. Ten ruší špatné geny a aktivuje ty správné, které zabraňují zánětlivým reakcím.
  • Látky obsažené v květáku dokážou snížit riziko rakoviny a snížit možnost jejího opakovaného výskytu. U fialového je tato vlastnost ještě vyšší díky obsaženým antokyaninům.
  • Antioxidanty pomáhají také snižovat hladinu estrogenu a vyrovnávat hormony v těle.
  • Květák obsahuje glukosinoláty a thiokyanáty, které podporují činnost jater a detoxikují tělo.
  • Díky své snadné stravitelnosti je vhodný pro osoby s žaludečními nemocemi. Navíc reguluje průchodnost střev a uklidňuje je při zánětech.

Neodolatelné recepty

Jak ho zařadit do jídelníčku, aby byl nejen zdravý, ale také jste si pochutnali? Květák neznamená jen trojobal nebo mozeček jako ze školní jídelny. Připravit si z něho můžete i krémovou květákovou polévku, zapéct ho s brokolicí a parmazánem nebo z něj vytvořit lehký oběd s bulgurem. Osvěžující je pak například v salátu s jablky a modrým sýrem. Možností je opravdu mnoho.

O své výtvory se s námi nezapomeňte podělit na Instagramu pod hashtagem #rohlikchef.

Jak na grilování: Vegetariánské hody

Léto, gril a pořádný flák masa. Že tu něco přebývá? Pokud neholdujete masu, máme pro vás super tipy, jak si ugrilovat vegetariánské pokrmy. A že to bude symfonie chutí!

Ať už preferujete vegetariánskou stravu nebo si jen chcete dát něco lehčího, tady inspiraci načerpáte dostatečně. Vegetariánské grilování je rozmanité – připravit si můžete sýry, zeleninu, houby i ovoce. Tak nažhavte gril, my vám zatím rozpálíme chuťové buňky.

Jak grilovat sýry

Ze sýrů je naprostá grilovací klasika hermelín. Ušlechtilá plíseň na povrchu ho totiž perfektně chrání před vytečením. Další stálicí je sýr z ovčího a kozího mléka, který pochází z Kypru. Tento světle bílý sýr se jmenuje halloumi a neroztaví ho ani vyšší teploty. Bez alobalu gril zvládne ještě oštiepok nebo syrečky. Ostatní sýry, které nemají silnější kůrku nebo ušlechtilou plíseň, je potřeba balit do alobalu. Jen tak budete servírovat krásně krémový sýr, který neproteče mřížkou a nespálí se na uhel.

  • Sýry nechte před grilováním ohřát na pokojovou teplotu.
  • Pokládejte vždy až na rozpálený gril (pokud jsou v alobalu, méně rozpálený gril nevadí)
  • Nikdy do nich nepíchejte vidličkou, aby nevytekly.
  • Obracejte je dřevěnou vařečkou.
  • Hermelín grilujte 5 až 10 minut z každé strany, halloumi postačí okolo 8 minut z každé strany při výšce plátku 1 cm.

Recepty na zeleninové grilování

Zelenina je skvělá samotná, ale ještě lepší je plněná nebo napíchnutá na špízu. Co zkusit jednoduché plněné papriky mozzarellou a fetou? Naplnit můžete ale i cibuli. Pokud byste raději něco čistě rostlinného, máme pro vás recept na grilované zeleninové špízy, které jsou jen lehce dochucené česnekem a čerstvými bylinkami. Do veganské kategorie spadá i grilovaný kořeněný květák s trochou římského kmínu a uzenou paprikou.

Pokud to přece jen chcete jednodušší, tak si můžete připravit samotnou cuketu, lilek nebo papriku. Naprosto skvěle chutnají také cherry rajčata nebo kukuřice. Většinou stačí jen lehce pokapat olejem a posolit. Rajčata pak ještě po grilování pokapat balzamikovým octem. Cuketu můžete předem naložit do marinády, aby do sebe natáhla chuť. Do takové marinády ale nedávejte sůl, protože by cuketa pustila vodu. Solit je nejlepší až hotový pokrm.

Veggie burger a další radosti

Dokonce se nemusíte vzdávat ani burgeru. Buď si můžete ugrilovat připravený polotovar, nebo si vyrobit vlastní z luštěnin. Ty pak grilujte jako ty masové. Pěkně na medium. Syrový střed by nebyl dobrý a příliš propečený by byl suchý.

S grilem si rozumí i žampiony nebo další málo vodnaté houby, jako jsou třeba hřiby. Očištěné houby pokapejte olejem s rozmarýnem, tymiánem nebo česnekem a dejte grilovat. Sůl přidejte až na tepelně zpracované houby

Grilování nasladko

A co sladká tečka na závěr? Na grilu můžete připravit i něco na zub. Takový ananas si o to vyloženě říká. Když ho obalíte ve třtinovém cukru, který na ohni krásně zkaramelizuje, máte skvělý dezert za pár minut.

Jak pořádně dochutit?

Bojíte se, že vegetariánská grilovačka bude bez chuti? Když nezapomenete pokrm doplnit vhodnou omáčkou, nic takového nehrozí. Čatní nebo barbecue omáčky jsou jistota. Můžete si ale vyrobit i domácí tatarku, majonézu, tzatziki nebo třeba výborný česnekový dip.

8 tipů, jak zmírnit ekologickou stopu vašeho jídla

Jak se stravovat, abyste se cítili dobře nejen vy, ale i planeta? Máme pro vás pár jednoduchých tipů, díky kterým budou vaše snídaně, obědy i večeře ekologičtější. A jde to i bez odpírání.

1.   Jezte lokálně

Potraviny, které se vyrábí nebo rostou u nás, chutnají stejně dobře jako ty od sousedů. A navíc za vámi nemusí putovat stovky kilometrů. V Rohlíku fandíme lokální produkci, a proto u nás najdete široký výběr potravin od velkých i malých lokálních dodavatelů. Samozřejmě to neznamená, že byste se měli vzdát všeho, co roste jinde. Dovozem můžete podpořit bioprodukci v rozvojových státech. Rýži asi jen tak na našich polích nevypěstujeme, ale opravdu nutně potřebujete čerstvé jahody v zimě?

2.   Jezte BIO

BIO potraviny nejsou jen zdravější. Ekologické zemědělství je šetrnější k životnímu prostředí, nepoužívá chemické postřiky a pracuje s obnovitelnými zdroji. Také podporuje biodiverzitu a zlepšuje kvalitu půdy místo toho, aby ji vyždímalo do posledního kousku.

3.   Plánujte jídla dopředu

Když si připravíte jídelníček dopředu, například díky receptům na Rohlík Chef, vyhnete se nejen častějším nákupům (a s nimi spojenou spotřebou paliva), ale také nebudete kupovat víc, než potřebujete. Čímž se dostáváme k dalšímu bodu.

4.   Omezte plýtvání

Nenakupujte hladoví. S kručícím žaludkem máte pocti, že zvládnete spořádat víc, než ve skutečnosti potřebujete. Pokud víte, že něco nestihnete přeci jen zpracovat, zamrazte to dřív, než bude pozdě. Někdy i zdánlivý odpad jde využít. Co třeba zpracovat nať z mrkve? Nebo třeba použít oloupanou slupku z chřestu pro zvýraznění chuti vývaru? Dokonce i vymačkaná voda z brambor při přípravě bramboráků se dá použít k výrobě domácího škrobu na zahuštění omáček.

TIP: Využijte naši službu Zachraň jídlo, kde za výhodnou cenu najdete potraviny s blížící se expirací.

5.   Dopřejte si občas den bez masa

Masný průmysl se na produkci skleníkových plynů podílí opravdu hodně. Minimálně jednou týdně si dát den bez masa tak určitě není na škodu. Prospějete nejen planetě, ale i svému trávení, které si rádo dopřeje rostlinnou stravu.

TIP: Nebojte se vyzkoušet nabídku z naší sekce Speciální výživa.

6.   Omezte zbytečné obaly

Když je na výběr, volte zboží, které nemá zbytečné obaly. Nebo je aspoň balené šetrněji. Na Rohlíku jsme omezili spotřebu plastů recyklovatelnými papírovými taškami a v rámci naší značky BEZ KOMPROMISU využíváme eko obaly. Asijskou zeleninu a ovoce pak balíme i do banánových listů, které můžete zkompostovat. A kdo by chtěl jít ještě dál, může nakupovat bezobalově v rámci služby Otoč obal.

7.   Kompostujte

Neházejte bio odpad do kontejneru ale na kompost. Snížíte tak nejen množství vyprodukovaného odpadu, ale i skleníkových plynů, které vznikají při anaerobním rozkladu na skládce. Oproti tomu na kompostu se vše rozloží za přístupu kyslíku, aniž by to mělo negativní dopad na atmosféru. Kompostovat můžete na zahradě, ale i v bytě díky vermikompostérům, kde se o rozklad zbytků postarají kalifornské žížaly. A nebojte, při správné péči takový kompost vůbec nesmrdí a vzniklý žížalí čaj můžete používat třeba na hnojení pokojových květin.

8.   Nechte si nákup doručit

Přijde vám, že je jedno jestli pojedete na nákup sami nebo si ho necháte dovézt až ke dveřím? Ne tak docela. V Rohlíku máme logistický systém, díky kterému dokážeme efektivně naplánovat trasu auta, abychom obsloužili co nejvíce zákazníků na co nejkratší trase. Do kufru se vejde až 11 nákupů. Navíc jezdíme na plyn, který je ekologičtější. A to už stojí za to, abyste si poseděli doma.

Jak na grilování: Mořské a sladkovodní ryby

Grilování máte v malíku? A ryby už jste zkoušeli? Nebojte se toho a pojďte hodit na gril pořádný flák rybího masa. Povíme vám, jak na to.

Nenechte se odradit tím, že je rybí maso křehké. Berte to jako výhodu. Je zdravé, lehce stravitelné a když se správně připraví, je to hotový gastronomický zážitek. Ugrilovat si ho můžete na dřevěném uhlí i na plynu.

Jaké ryby se hodí na gril

Čerstvé! Čerstvost je tady naprostý základ. U celých ryb poznáte, že jsou v pořádku díky vypouklému lesklému oku a napjaté kovově lesklé kůži s tenkou vrstvou slizu. A hlavně díky tomu, že voní vodou, ne rybinou. U filetu zkontrolujte, jestli je maso pevné. Pokud se vám do něj boří prsty, čerstvé nebude.

Nejoblíbenější ryby na gril jsou ty mořské. Konkrétně tuňák a losos, a to nejen díky skvělé chuti, ale také mají méně kostí. Ze sladkovodních vede pstruh, ze kterého se dá většina kostí také odstranit poměrně snadno. Jaké další druhy stojí za vyzkoušení? Určitě je to mořský okoun, pražma, mořský vlk a platýs. Ze sladkovodních pak makrela, kapr, candát nebo třeba sumec.

Příprava před grilováním

Než poplave na gril, musí ještě pod vodu. Ryby je potřeba je opláchnout opravdu důkladně. Menší ryby grilujte v celku, větší můžete nakrájet na filety. Marinovat není potřeba. Rybí maso je dost křehké samo o sobě. Stačí jen lehce okořenit a osolit. Solte ale vždy až těsně před grilováním (nejlépe hrubozrnnou solí) a nebojte se toho, ryby snesou soli poměrně hodně. Na dochucení jsou nejlepší čerstvé bylinky (rozmarýn, tymián, bazalka i koriandr), máslo a citron. Ochutit je lepší až po grilování, případně čerstvé větvičky před opékáním vložit do břicha. Tak se hezky spojí chutě a nehrozí spálení.

Jak dlouho ryby grilovat

Ryby si na dlouhé opékání nepotrpí. Delší tepelná úprava vede nejen k rozpadání masa, ale maso je pak akorát i zbytečně suché. Zjistit vnitřní teplotu ryby není tak snadné jako u steaku, proto budete muset pozorovat spíše očima. Pokud je ryba uvnitř průhledná a sklovitě lesklá, ještě není dopečená. Jedinou výjimku má tuňák, který se připravuje podobně jako hovězí steaky a je žádoucí, aby byl uvnitř téměř syrový. Při grilování filetů se můžete držet pravidla, kdy na každý jeden výškový centimetr masa připadají 3 až 4 minuty na grilu. Menší celé ryby většinou vyžadují okolo 15 minut na grilu, větší kusy okolo 30 minut.

Praktické tipy na závěr:

  • Neodřezávejte ploutve, maso by se po odřezání mohlo rozpadat.
  • Nedávejte rybu přímo na rošt. Lepší je speciální koš přímo na ryby. V tom ji snadno obrátíte i bez rizika, že se rozpadnou. Také ji můžete grilovat na speciálním tácku.
  • Pokud pečete na roštu, potřete ho olejem a gril nejdřív pořádně rozpalte. Tím zabráníte přichycení masa na mřížku.
  • Buďte trpěliví – rybou zbytečně nemanipulujte, ať se nerozpadne. Otáčejte vždy jen jednou.
  • Nejšťavnatější rybu budete mít, když ji na gril vložíte spolu s bylinkami a olejem do alobalu nebo papiloty a necháte ji pomalu péct na okraji grilu.
  • Rybu můžete péct i napíchnutou na dřevěném prutu natřeném olejem. Takto pečená ryba drží hezky pohromadě, je šťavnatá, a ještě získá aroma z použitého dřeva.

Dobrou chuť a nezapomeňte se o své kulinární výtvory podělit na Instagramu pod hashtagem #rohlikchef.

Jak na grilování: Dokonalé steaky

Co by to bylo za posezení na zahradě bez grilu a pořádných steaků! Pokud si na ně ještě netroufáte, pojďte to napravit. Poradíme vám, jak na ty nejlepší steaky v sousedství.

Ač se to na první pohled nezdá, ugrilovat steak je poměrně snadná a rychlá záležitost. Stačí vybrat kvalitní, lehce prorostlé (tuk je nositel chuti) a dobře odleželé maso a můžete jít na to.

Jaké maso je na steaky vhodné?

Kvalitní svíčková je naprostá klasika. Skvělé steaky uděláte ale i z roštěné, zadního hovězího nebo květové špičky. Chuťově výraznější steak pak budete mít ze spodní části pupku. Na gril se hodí plátky vysoké 2–3 centimetry, které se stihnou propéct.

Dochuťte jen zlehka

Nakládat do marinády netřeba. Nejlepší je maso potřít olejem nebo bylinkovým máslem (třeba z našich bylinek BEZ KOMPROMISU), opepřit a osolit ideálně mořskou solí. Solte až těsně před grilování, maso nasolené dlouho by začalo pouštět vodu. Pokud maso přeci jen marinujete, otřete z něj před pečením přebytečnou marinádu, aby se nespekla.

Máte rádi krvavý nebo propečený?

Patříte do tábora rare nebo well done? U hovězích steaků máte na výběr hned z několika stupňů propečenosti. Pokud chcete mít vše tip ťop, investujte do teploměru, kterým změříte teplotu uvnitř masa a budete mít jistotu, že je maso propečené přesně podle vašeho gusta. Teploměr zapichujte šikmo tak, aby z masa nevytekla šťáva.

  • Rare – propečeného okraje a šťavnatého krvavého vnitřku docílíte, když steak ogrilujete 2,5 minuty z každé strany. Vnitřní teplota je okolo 52 °C.
  • Medium rare – hnědý okraj a červenorůžový šťavnatý střed budete mít po 3 minutách grilování z každé strany. Vnitřní teplota by měla být do 57 °C.
  • Medium – Růžový střed a propečený okraj zajistí 4 minuty na grilu z každé strany. Vnitřní teplota by měla být do 63 °C.
  • Medium well – Propečený okraj a růžovohnědý střed s vnitřní teplotou do 68 °C potřebuje 4,5 minuty z každé strany.
  • Well done – Parádně propečený steak s vnitřní teplotou od 68 °C získáte při grilování 5 minut z každé strany.

Pokud děláte steak z jiné části než ze svíčkové, je většinou potřeba ho ještě dopéct v troubě přibližně 4 až 6 minut. Pokud nechcete odbíhat k troubě, zabalte maso na alobalu, dejte ho na okraj grilu a ten zakryjte víkem.

8 tipů pro ty nejlepší steaky

Vyvarujte se základních chyb, jako je neodleželé maso nebo příliš nízká teplota. Co udělat pro to, abyste měli steaky bez chybičky?

  1. Používejte jen uzrálé maso. Naprosté minimum je steak uzrálý 14 dní, ideální je ale okolo 23 až 28 dní.
  2. Maso vyndejte včas z lednice, aby se před grilováním ohřálo na pokojovou teplotu.
  3. Očistěte grilovací rošt a potřete ho olejem nebo sádlem.
  4. Maso vložte až na opravdu rozpálení gril.
  5. Marinádu s cukrem nebo medem používejte k potření masa až ke konci grilování, jinak se připeče.
  6. Steak obracejte jen jednou.
  7. Nikdy na otáčení nepoužívejte vidličku, z masa by zbytečně vytekla šťáva, nejvhodnější jsou kleště.
  8. Steak po dopečení přikryjte alobalem a nechte ho tak 3 minuty odpočinout. Tím zajistíte, že se šťáva stihne vstřebat po celém mase a nevyteče hned po rozkrojení.

Dobrou chuť a nezapomeňte se o své kulinární výtvory podělit na Instagramu pod hashtagem #rohlikchef.