Nachlazení není jediná nepříjemnost, kterou způsobují časté přechody z tepla do mrazu a naopak. Teplotními šoky trpí i pokožka. Ta dětská je navíc výrazně tenčí než dospělácká, a kvůli horší termoregulaci rychleji ztrácí teplo. U miminek se ještě nestačila vyvinout dostatečná ochranná kožní bariéra, takže se vysuší o to rychleji. Během mrazivých dní se celý proces urychluje následkem velmi nízké vlhkosti vzduchu. To pak provází nepříjemné svědění i popraskaná kůže. Těmto nepříjemnostem můžete naštěstí přecházet. Jak?
S hydratací začínejte už při koupeli
Nízké teploty svádí k horkým koupelím. Dětské pokožce tím ale prokážete medvědí službu. Příliš teplá voda ještě v kombinaci s voňavou pěnou do koupele odplavuje z pokožky její přirozenou ochranu. Nejlépe uděláte, když koupání omezíte na 5 až 10 minut, a to ještě ne denně. Vodu nenapouštějte zbytečně horkou a místo parfemovaných pěnivých přípravků do koupele zvolte oleje s obsahem lipidů.
Po koupeli ještě pokožku namažte tělovým mlékem nebo olejem. Zejména oleje nanášejte na ještě vlhkou pokožku, aby v ní vlhkost pomohly uzamknout.
Čím chránit dětskou pokožku venku?
Dětská pokožka ztrácí vlhkost až pětkrát rychleji než naše dospělácká. Důležité je proto co nejvíce pokožky zakrýt oblečením. Obličeji, který čelí mrazu nechráněný, věnujte mimořádnou péči. Zapomeňte na krémy na vodní bázi. V mrazivém počasí by udělaly více škody než užitku. Nejjistější volbou jsou krémy určené přímo pro ochranu pokožky proti mrazu a větru. Krém nenanášejte bezprostředně před odchodem, ale minimálně s 20minutovým předstihem.
Nezapomeňte chránit i rtíky
Rty nemají žádné žlázky, a tudíž se na nich netvoří přirozená ochrana. Před vysušováním je tak musíte chránit zvenčí pomocí dětských balzámů na rty. Balzám samozřejmě neskončí jen na rtech, ale velkou část děti také slížou. Ideální jsou proto pomády na bázi přirozených lipidů a ty s obsahem přírodních olejů a vosků, které umí vytvořit ochrannou vrstvu a jsou zároveň naprosto bezpečné.
I v zimě je potřeba chránit před sluncem
Slunce se do toho umí opřít i v zimních měsících. Pokud je nasněženo a do toho svítí slunce, můžete se ve vyšších nadmořských výškách spálit raz dva. To samé platí pro vaše nejmenší. Proto na delší prosluněné vycházky nezapomeňte namazat obličejík krémem s ochranným faktorem.
Když mráz není jediný problém
Obléknout miminka přiměřeně počasí se ne vždy podaří. Ta se pak mohou potit, což vede ke vzniku potniček i opruzenin. Pokud se miminkům začíná tvořit vyrážka, ulevte pokožce tak, že doma necháte miminko chvíli bez pleny, aby pokožka mohla lépe dýchat. Pokud používáte vlhčené ubrousky, volte co nejšetrnější produkty, a před nanesením krému se ujistěte, že je pokožka suchá. Vhodné je používat šetrné krémy bez parfemace nebo krémy s obsahem oxidu zinečnatého, který se podílí na vytváření ochranné bariéry pokožky.
V zimě nemají děti velký pocit žízně, ale dostatečný pitný režim je pro pokožku velmi důležitý. Nejen dětské pokožce pak ulevíte, když zároveň s topením budete místnost i zvlhčovat. Pokud se ani přes veškerou péči nedaří dostat stav pokožky pod kontrolu, určitě se poraďte s kožním lékařem.
Zima a mráz jsou problematický obdobím pro pokožku malých i velkých, tak jí věnujte dostatečnou péči a pozornost! Na Rohlik.cz si můžete vybrat tu správnou kosmetiku napříč všemi generacemi a my vám ji dovezeme, ať ten pobyt na mrazu můžete ještě víc zkrátit.
Výběr zrn pro přípravu kávy může být vyčerpávající. Vidíte desítky balíčků s nepřeberným množstvím informací, které nemusí být hned každému jasné, jak vlastně číst. A ten pocit, když pak káva nesplňuje naše chuťová očekávání? Známe to všichni! Pojďme si společně projít, co všechno vlastně na obalu kávy najdete a jak z toho vyčíst, jestli to bude ta pravá pro vás. Můžeme?
Jak správně číst obaly kávy a vybírat kvalitní zrna jsme si povídali s Terezou Balou, baristkou a odbornicí z české pražírny výběrové kávy Doubleshot.
Espresso a ty další
Příprava kávy se rozděluje na dva hlavní způsoby. Nejznámější jsou kávy vycházející z espressa– ať už je to espresso samotné, cappuccino, latté nebo třeba flat white. Na takovou kávu potřebujete stroj, který vám espresso připraví pomocí silného tlaku vody, která prochází kávou.
Espresso se připravuje ze 7-9 gramů kávy. (Pro tmavě praženou platí spíše nižší gramáž, pro světle ta vyšší, ale také záleží na velikostí košíčku páky).
Druhou kategorií jsou tzv. alternativní přípravy kávy. A tam jednoduše spadá vše krom espressa. Určitě budete znát například frenchpress, moka konvičku, populární je i filtrovaná káva V60 nebo třeba aeropress.
Základní recept pro přípravu alternativní kávy je 60 gramů na 1000 gramů vody.
Robusta vs. Arabica
Káva je nápoj, který se vyrábí z pražených semen plodů kávovníků. A existují hned dva druhy kávovníků, Robusta a Arabica, které mají různé vlastnosti a odlišnosti.
“Arabica roste výš nad mořem, je hůře dostupná a hůř se sklízí. Je ale více šlechtěná a chuťově bohatší. Díky tomu je samozřejmě ale také dražší. Robusta má podstatně vyšší množství kofeinu, díky čemu je také odolnější vůči škůdcům, pěstuje se v nižších polohách a její chuť je výrazně hořká. Nenajdete v ní ani sladkost nebo kyselost,” shrnuje hlavní rozdíly mezi druhy kávovníku Tereza.
Kvalitní káva se dnes nabízí především jednodruhová, složená pouze z Arabiky. Dávejte proto přednost právě té, zejména pokud jste fanouškem kyselejších a ovocnějších chutí, ale k tomu se ještě dostaneme později.
Země původu
To, odkud káva pochází, mělo vždy velký důraz na to, jak výsledný nápoj bude chutnat. Některé země byly dokonce spojovány s konkrétním chuťovým profilem, ale to už dnes tak úplně neplatí.
Zemí, ze kterých se káva dováží, je celá řada. Mezi ty tradiční patří například:
Dalším prvkem, který se podílí na výsledné chuti, je způsob zpracování kávových zrn. Ten se rozděluje na tři základní.
Promytá metoda. Nejčastější způsob zpracování (60 % světové produkce) je promytá metoda, kdy částečně očištěná zrna ještě prochází procesem fermentace. Tím se jednodušeji odstraní zbytky dužiny plodu až zbydou jen semena. A právě to se děje v přemývacím kanálu, díky kterému se metoda nazývá promytá. Chuť takto zpracované kávy bývá označována jako “čistší”, je kyselejší a ovocnější.
Suchá metoda. Nejstarší metoda, která se používá zejména v oblastech, kde je problém s dodávkami vody. Zrna se suší v tenkých vrstvách a následně mechanicky odstraňuje slupka. Při správném zpracování je pak taková káva bohatá na ovocné chutě a krémovost.
Metoda honey. Kombinuje v sobě obě předchozí, zpracováním i chuťově.
Pražení
Obrovským hybatelem toho, jak vám káva bude chutnat, je její pražení. V posledních letech se čím dál silněji prosazuje šetrnější způsob pražení, který kávové zrno nespálí. Důvodem může být nejen širší spektrum chutí, které z kávy pak můžeme získat, ale i zdravotní hledisko. Je to právě “spálenina” kávy, která se ukazuje jako zdroj karcinogenních látek v kávě.
“V prvních deseti minutách pražení zrno pomalu tmavne až kolem té desáté minuty přijde moment, kterému se říká první crack, kdy zrno praskne, pukne. Představte si to, jako když se praží semínka nebo dělá popcorn. V tenhle okamžik je zrno upražené. Kdyby se pražení ukončilo dřív, káva bude chutnat jako hrášek. Naopak, když se praží déle, zrno praskne znova a na povrch zrna se dostanou esenciální kávové oleje. To jsou pak zrna mastná a lesklá a znamená to, že všechny cukry v něm už jsou po karamelizaci a káva bude hořká,” vysvětluje Tereza.
zdroj: archiv Doubleshotu
Přepražená káva je nejen hořká, ale také se stírá jakákoliv chuťová odlišnost jednotlivých zrn, což může výrobce využít k zamaskování špatné kvality zrn nebo k snížení výsledné ceny. Světle pražená káva vyniká svou sladkostí a ovocností a zrna jsou od sebe chuťově odlišitelné (podle původu a způsobu zpracování, jak jsme si řekli výše ??).
Chuťové deskriptory
Tím nejdůležitějším vodítkem jsou pro vás ale hlavně chuťové popisky na balení. Ty udává výrobce podle toho, jak by káva měla chutnat samotná, bez přidání mléka a cukru. Výsledná chuť je kombinací toho, kde vyrostla, jak byla zpracována a jak byla upražena.
Ovoce jako jsou broskve nebo meruňky (často například v kávách z Etiopie) naznačují, že bude káva spíše kyselejší, naopak takové oříšky budou ve výsledné chuti spíš hořko-sladké. Nemusíte se ale nijak stresovat, když přesné tóny v kávě necítíte, myslete na ně spíš jako na takové vodítko toho, co od kávy očekávat.
Tahák na nákup:
S Terezou z Doubleshotu jsme pro vás připravili takový malý taháček, po kterých kávách sáhnout a co od nich chuťově očekávat. Budete mít o to jednodušší vybírání, jediné, co musíte vědět, co vám vlastně chutná! ?
Pokud jste si už vybrali svoji dokonalou kávu, přichází na řadu příprava, kterou, upřímně řečeno, můžete dosavadní snahu zkazit. Nicméně stačí dodržovat pár jednoduchých pravidel a na kávu se k vám začnou sjíždět i sousedé.
Kávu musí být namletá čerstvě
To nejdůležitější, co vaší domácí kávu vystřelí o několik úrovní výš, je namlít si zrna vždy čerstvá těsně před přípravou. Namletá káva ztrácí svoje aroma v řádech minut, proces oxidace je v tomhle případě krutě nekompromisní a chuťová ztráta je obrovská škoda.
“Vždycky bych investovala do mlýnku, na alternativní přípravy metody bohatě stačí ruční mlýnek s mlecími kameny. Podle druhu přípravy si pak musíte nastavit hrubost mletí. Například pro V60 by káva měla protéct za zhruba tři, tři a půl minuty. Když je to rychlejší, je potřeba mlít jemněji a naopak.”
Přesná gramáž zajistí stabilitu
Dalším pomocníkem ve výbavě je digitální váha pro dosažení stabilního výsledku. Můžete ale také experimentovat a zkoušet jiné poměry vody a zrn, už gram kávy udělá rozdíl.
Nezapomeňte na kvalitu vody
A Tereza ještě závěrem doporučuje připravovat kávu z filtrované vody, která obsahuje méně vodního kamene.
Jakmile jednou propadnete kouzlu kvalitní, dobré kávy, už se jen tak s něčím nespokojíte. A to je moc dobře! Nejen že odměníte svoje chuťové pohárky, ale také uděláte něco pro své tělo. Jen kvalitně zpracovaná káva vám přinese všechny svoje zdravotní benefity, ze kterých můžete pak těžit. Tak proměňte svůj domov na dokonalou kavárnu, vše co k tomu budete potřebovat, pro vás zajistíme!
Zabijačkové hody, masky a bujaré oslavy. Masopust se u nás slaví už od středověku. Nenechte si proto současnou situací zkazit náladu a připravte si pravé masopustní hody pěkně doma.
Masopustní období tradičně začíná 6. ledna, po svátku Tří králů a trvá až do Popeleční středy, tedy do začátku čtyřicetidenního velikonočního půstu. Od 13. století se v Čechách a na Moravě masopust slavil poměrně bujaře. Oslavy, svatby a zabijačky byly na denním pořádku. Co jiného také v zimě dělat?
Co je vlastě masopust?
Původně pohanský svátek byl spojován s oslavami konce zimy. I když se jeho přesné datum určuje podle Velikonoc, rozhodně nepatří mezí církevní svátky. Masopustní oslavy byly na církevní poměry přeci jen trošku moc bujaré. Přejídání, převlékání do kostýmů a nestřídmé pití alkoholu se církvi natolik nelíbilo, že se svátek snažila dokonce vymýtit.
Oproti dřívějším dobám jsou dnešní masopustní oslavy přeci jen slabý odvar. Do 19. století se mládež bavila stínáním kohouta, kterému ještě stihli přečíst výčet jeho hříchů. Jinde kohouta poslepu umlátili cepem. Shazování kozla z radniční věže, trhání hlav husám, to je jen část zvyků, nad kterými se dřív nikdo nepozastavil.
Tradice, které se dochovaly dodnes
V současnosti si masopust spojíme hlavně se zabijačkou, poctivým jídlem, tancem a maskami. Už se neslaví celé období, ale jen poslední dny. Konkrétně Tučný čtvrtek, u kterého není místo na střídmost – jí se a pije tak, abyste načerpali sílu na celý rok. Největší zábava pak začíná Taneční nedělí a oslavy vrcholí při Maškarním úterý.
U masek se fantazii meze nekladou. Mezi ty tradiční pak patří medvěd s medvědářem, kobyla a ras, kominík, bába s nůší a ženuška, kterou představuje převlečený a přehnaně nalíčený muž. S maskami se chodilo po obchůzkách, odměnou bylo jídlo a pití. To vše jen do půlnoci, ani o chlup déle. Na bujaré oslavy to letos sice nevypadá, ale o pořádné zabijačkové dobroty nepřijdete, to se nebojte!
Zabijačkové hody i bez zabijačky
Masopust vlastně znamená opuštění masa před půstem. No a jak se lépe loučit než poctivými jelítky, ovarem a tlačenkou? K Tučnému čtvrtku prostě patří zabijačková hostina se vším všudy! Lepší čas na pečené koleno na tymiánu nebo krkovičku na pivě budete těžko hledat. Na přikusování to chce čerstvý křupavý bochníček. Nejlepší je samozřejmě ten domácí, třeba se smaženou cibulkou v těstě. Pokud jste od jara ještě nevypilovali svůj vlastní recept, inspirujte se těmi našimi. Jenže masopust, to není jen maso. Neodmyslitelně k němu patří i křehké koblížky. Ty pravé masopustní jsou samozřejmě dělané na sádle, ale zkusit letos můžete i z tvarohového těsta.
Maškarní průvod v obýváku
A že to bez masek není ono? Naprosto souhlasíme. Tradiční masopustní průvod sice prochází skrz město nebo vesnici, od domu k domu, kdo ale říká, že nebude stačit od místnosti k místnosti? Zapojte děti do výroby tradičních masek, nebo si vyberte už hotové.
Na konec dne můžete vyhlásit nejlepší masku a odměnit vítěze ještě nějakou tou extra dobrotou (nebo něčím ostřejším, pokud se zapojí i dospělí)! A o svoje výtvory, masky a převleky se podělte i s námi. Zasdílejte letošní masopust na Instagram s označením #masopustsrohlikem a porovnáme, jak se s tím kdo letos popasoval! ?
I když je letošní rok takový, jaký je, nenechme se připravit o naše tradice a zvyklosti. Jen si je možná trošku přizpůsobme. A když vy nemůžete na masopust, přivezeme my masopust za vámi!
Pod oslavou Valentýna si představíte jen romantickou večeři ve dvou? Zkuste to letos pojmout trochu netradičně a zapojte do valentýnských oslav i děti. Bude je to bavit!
Ručně vyrobená valentýnka zabaví i potěší
Děti tvoření milují. A protože je doba na vymýšlení aktivit poněkud složitá, je škoda každé nevyužité příležitosti. Tvořením valentýnek zabavíte svoje nejmenší i děti školou povinné. Ručně vyrobenými přáníčky mohou navíc zpříjemnit tuto dobu prarodičům i přátelům, se kterými teď nemají tolik možností se vídat. A že nevíte, jak na to? Máme pro vás jednoduché tipy na DIY přáníčka, se kterými si poradí i ty nejmenší ručky.
Pugét z papírových srdíček
Co budete k tvorbě potřebovat:
barevný papír (nebo bílý papír + pastelky nebo fixy)
bílý papír s vyšší gramáží jako základ přáníčka
tužka na předkreslení, fixy na dozdobení
nůžky
lepidlo
stuhu (zbytky od Vánoc to jistí)
Jak na výrobu:
Připravte dětem z barevného papíru čtverce různých velikostí. Aby byla vystřižená srdíčka symetrická, přeložte papír napůl. Větší děti si srdíčko zvládnou předkreslit samy, těm menším raději pomozte.
Teď přichází na řadu stříhání. Vystřižená srdíčka mohou nechat, jak jsou, nebo je ještě dozdobit fixou. Tečky, kolečka, čárky, vlnky. Fantazii se meze nekladou.
Začíná výroba samotného přáníčka. Pevnější bílý papír přeložte napůl a nechte děti namalovat stonky, na jejichž konce pak přilepí vystřižená a ozdobená srdíčka.
Aby byl pugét kompletní, přilepte na něj stuhu. Případně udělejte v papíru průstřih a stuhu protáhněte.
A je hotovo, zbývá jen dopsat milý text.
Srdíčkové tvoření pro nejmenší
zdroj: Pinterest
Co budete k tvorbě potřebovat:
bílý papír
netoxické barvy (protože barvy neskončí nejspíš jen na ručkách)
štětec
Jak na výrobu:
Na papír nejprve nakreslete kmen – ten vznikne tak, že obkreslíte dětskou ručku na papír tužkou a pak ho společně s dětmi vymalujete štětcem a barvou. Menší děti si mohou barvení užít všemi smysly – pomozte jim nanést barvu na ruku až po předloktí a pak ji obtiskněte na papír. A kmen i s větvemi je připravený!
zdroj: Pinterest
Listy ve tvaru srdíček pak zvládnou tvořit jen pomoci prstíků. Každé srdíčko je vytvořené ze dvou otisků. Jestli zvolí jednu barvu, nebo bude každá půlka jiná, to už nechte na jejich fantazii.
zdroj: Pinterest
Valentýn je tu pro všechny. Zrovna v tomto období, kdy se nemůžeme navštěvovat tak, jak bychom chtěli, každý projev lásky potěší o to víc. Tak nezapomeňte připojit milý text a rozeslat přáníčka těm, na kterým vám nejvíc záleží. Ať už je to babička s dědou, teta nebo dobrý přítel.
Začínáte být s nápady na domácí zábavu tak trochu v koncích? Jdeme vás zachránit s několika tipy, které vnesou do domácího stereotypu spoustu zábavy!
Vyměňte si role v kuchyni
Trošku si ten společný čas okořeňte. Nebo oslaďte? Záleží, co se bude připravovat. Děti jsou šikovné, s trochou vedení si osvojí vaření jak nic. Když k tomu sami budete přistupovat s nadšením, ani je nenapadne, že je to vlastně povinnost. Nebude trvat dlouho a už ani vaši pomoc nebudou potřebovat. Takže si klidně dopřejte oddech, dnešní menu je nich. Palačinky nebo bramboráky nejsou žádná věda. Zato ale skvěle chutnají! Nemusí samozřejmě vařit jen placatá jídla. Co byste řekli na švédské masové kuličky?
Hrajte si společně
Slovní hry zabaví, a ještě pořádně otestují mozkové závity. Vymyslete si nějakou pohádkovou postavu, zvíře nebo věc (záleží, na čem se dohodnete) a nechte děti hádat. Otázky jsou povolené jen takové, na které se dá odpovědět ano nebo ne. Pak se klidně vyměňte a hádejte pro změnu vy.
Další hrou potrénujete dětskou představivost. Zavažte jim oči a nechte je po hmatu rozpoznat různé předměty, které běžně používají. Není to tak jednoduché, jak by se mohlo zdát.
A co rovnou spojit hraní s tvořením? Nechte děti vyrobit klasické vlaštovky z papíru (ty perfektně vyzdobené samozřejmě létají lépe), a aby s nimi neházely jen tak po bytě, vytvořte jim terč. Stačí k tomu pevný větší papír nebo pár slepených novin či plátů k sobě. Do toho vystřihněte několik různě velkých otvorů, do kterých se budou trefovat. Soutěživost podpoříte tím, že jednotlivé otvory obodujete. Čím menší otvor, tím více bodů!
Nejen děti se doma nudí. Psi mají neaktivity už také plné packy. Tak se zásobte se pamlsky a hurá do cvičení. Pes se bez problémů dokáže naučit během života desítky povelů, a to i když už je starší. Pokud nevíte, jak na to, na YouTube je plno návodů. Věděli jste, že cvičit můžete i další mazlíčky? Kočky také občas svolí, abyste je naučili nějaký tríček. A takový králík se dá třeba naučit přiběhnutí na povel.
Nechte děti tvořit
Děti jsou plné nápadů a jejich kreativita mnohdy nemá konce. Tvoření je proto skvělý způsob, jak je zabavit na delší dobu. Pokud už jim nestačí malovat či kreslit podle fantazie, vymyslete jim téma. Co třeba výzdobu do bytu?
Vděčné je i tvoření z modelíny. S tou čas umí utíkat až nečekaně rychle. Navíc jim perfektně procvičí motoriku.
Trocha fyzické aktivity na konec
Chybí jim sportovní vyžití? Pokud máte kde bobovat, máte vyhráno. Běhání do kopce je báječný tělocvik. A jak krásně dovede unavit. Ale i doma se dá vyřádit. Mrkněte na YouTube, kde je na výběr ze spousty cvičení. Ať už jde o jógu nebo třeba tanec. Většina videí je v angličtině, tak se rovnou přiučí pár slovíček, která se jim budou hodit.
Jestli na domácí cvičení máte málo prostoru, nevadí. Co vyzkoušet rovnováhu? Stačí si stoupnout na jednu nohu, zavřít oči a stopovat. Schválně, kdo z rodiny vydrží nejdéle?
Pestré barvy, čerstvé suroviny a rýže na všechny způsoby. A také hlasité srkání a konzumace sushi rukama. Jaké další zajímavosti skrývá japonská a korejská kuchyně? To se hned dozvíte.
Povýšení jídla na lék
Japonská i korejská kuchyně patří mezi ty nejzdravější na světě. Pokrmy jsou lehké a obsahují vyvážený poměr živin. Korejci dokonce považují jídlo za lék pro tělo i ducha, takže se není čemu divit. Možná i proto se tu tak často objevují fermentované pokrmy, které proberou imunitu jak nic jiného. Tradičním všelékem je pak oblíbená Miso polévka.
Fermentace jako národní dědictví
Nenajdete jiné země, které by fermentované potraviny používaly s takovou samozřejmostí. Sójová omáčka nebo miso pasta mají v Japonsku nezastupitelné místo. Korea má pro změnu fermentovaný zeleninový salát – kimči – rovnou jako národní jídlo. Kromě toho nesmí téměř v žádném receptu chybět ani guchujang, tradiční fermentovaná chilli pasta.
Estetika jako důležitá součást stolování
Jako by nestačilo, že jsou asijská jídla chutná a zdravá. Ještě k tomu dobře vypadají! Zejména v Japonsku si na estetiku opravdu potrpí. Podle tradic totiž věří, že jídlo má oslovit všechny smysly.
Jídlo, které se vás pokusí zabít
Máte pro strach uděláno? V Japonsku můžete zabrousit do adrenalinové gastronomie při objednání pokrmu ze čtverzubce, ryby s japonským názvem fugu. Jed obsažený v jejích částech je až 200× silnější než kyanid. Připravovat čtverzubce tak může jen licencovaný kuchař, který se postará o to, aby to nebyla vaše poslední večeře. Svoje nebezpečné jídlo má i korejská kuchyně, tam strávníkovi nehrozí otrava, ale udušení, které není nijak lákavější. Tradiční pokrm sannakji sestává z mladých chobotnic, jejichž chapadla se na talíři ještě hýbou. Stačí špatně přilepená přísavka v krku a mrzení je na světě.
Ať vás u jídla jde slyšet
Zatímco u nás schytáte za srkání polévky pohoršené pohledy, tady se do toho můžete, nebo spíš musíte, pořádně opřít. Je to totiž slušnost! Čím hlasitější budete, tím větší pochvalu kuchaři vyjadřujete.
Vynálezci páté chuti
Sladká, slaná, hořká a kyselá byly málo. Proto Japonci objevili chuť pátou, která nese jméno umami, což by se dalo přeložit jako delikátní. Popsat ji je těžké, není to chuť jako taková. Umí ale zvýraznit a spojit ostatní chutě. Pokrmy, které ji obsahují, jsou tak trošku návykové. Vyzkoušet si to můžete sami u receptu na smažená kuřecí křídla v omáčce teriyaki.
Sushi nebo kimbap?
S japonskou kuchyní si pravděpodobně hned spojíte sushi. Ale věděli jste, že podobný pokrm má i korejská kuchyně? Jmenuje se kimbap a patří mezi neoblíbenější tamní rychlé občerstvení. Zatímco u sushi se do rýže přidává ocet, u kimbapu se používá sezamový olej. Rozdíl je i v náplni. V Japonsku preferují syrové ryby, v Koreji se rolky plní spíš vařenými nebo nakládanými surovinami.
Nejsou hůlky jako hůlky
Hůlky najdete napříč východoasijskou kuchyní. Ty japonské jsou nejčastěji jednorázové – vyrobené z bambusu či plastu. Tvarově jsou kratší a tenčí než čínské hůlky a taky bývají špičatější. Špičatost pomáhá při odstraňování kostí z ryb, kterých se v Japonsku jí opravdu hodně. Korejské hůlky jsou nejčastěji z kovu, důvod to má prostý, prostě jim tam neroste tolik bambusu. Kromě hůlek používají Korejci i lžíci. Nikdy ale ne zároveň s hůlkami.
Na sushi s hůlkami nechoďte
Máte občas chuť u sushi zahodit hůlky a vrhnout se na jídlo rukama? Příště to rovnou udělejte. On to totiž vůbec není prohřešek, naopak! U nigiri a maki je to žádoucí. Ale jen když máte čisté ruce, právě proto byste měli v restauraci dostat vlhký ručník na omytí rukou. A co rovnou zkusit přípravu lososového nigiri a maki doma? Nebo raději avokádové maki? Vše navíc s videoreceptem.
Nepřejídat, ale dojídat
V Japonsku není přejídání obvyklé. Nejí se tu do polosyta, ale do 80 % sytosti. Množství jídla, které se do vás vejde ale promyslete předem. Nedojedené jídlo na talíři by si mohl kuchař vzít osobně. Ovšem když si japonské recepty vyzkoušíte doma, tak se žádného trapasu bát nemusíte.
Korejská i japonská kuchyně toho nabízí opravdu mnoho. Na všechny ty úžasné kombinace a chutě týden rozhodně nestačí! Na Rohlíku si je proto můžete užít 365 dní v roce. Prostě kdykoli vás přepadne chuť na poctivou Asii, jsme připraveni přispěchat se surovinami až ke dveřím.
Lehké, zdravé a barevné. Vietnamská a thajská jídla zaujmou chutí i na pohled. A díky oblibě fermentované rybí omáčky nezůstane pozadu ani čich. Pro Evropana je intenzivní vůně při prvním setkání možná trošku příliš výrazná, ale pár soust a obavy jsou pryč. Jaké zajímavosti tato část asijské kuchyně skrývá?
1. Čerstvé a lokální
Vietnamská i thajská kuchyně si potrpí na čerstvé lokální suroviny. A tak není divu, že každý kraj má svoje speciality podle toho, jaké suroviny se tam zrovna pěstují. Naštěstí si doma můžete připravit pravou Asii, i když naše podnebí exotickým plodinám nepřeje. Z Rohlíku vám dovezeme místní ovoce i zeleninu až ke dveřím.
2. Bez koření ani ránu
I koření se tu používá raději čerstvé než sušené. Nesmí chybět chilli, koriandr, citronová tráva nebo třeba zázvor. A co není čerstvé, najdete ve formě past a omáček. Nejznámější omáčka je rozhodně ta rybí, kterou najdete ve většině pokrmů. Jak chutná, můžete rovnou vyzkoušet v receptu na kuřecí satay s arašídovou omáčkou nebo v salátu s hovězím masem Bun bo nam bo.
3. Rýže na všechny způsoby
Místní klima je pro pěstování rýže ideální. Thajsko a Vietnam jsou na prvních místech v exportu rýže do celého světa a v konzumaci také nezůstávají pozadu. Kromě samotné rýže jsou oblíbené přílohy z rýžových nudlí na všechny způsoby. Rýže se také používá k výrobě mouky, sladkých moučníků, octa, oleje, pálenky i rýžového papíru, který je nezbytnou součástí oblíbených Nem cuon závitků.
4. Polévka jako hlavní chod
Polévky tu plní funkci hlavního chodu. Porce jsou to opravdu pořádné, takže se nebojte, že byste měli po polévce hlad. Nejznámější vietnamskou polévku Pho Bo si můžete uvařit i sami podle receptu, který najdete na Rohlik Chef.
5. Elementy v kuchyni
Vietnamská kuchyně uznává filozofii pěti elementů, tedy pěti základních chutí. Železo zastupuje ostrou chuť, dřevo kyselou, oheň hořkou, voda slanou a země sladkou. Každé jídlo pak odráží minimálně jeden z těchto elementů.
6. Rybí omáčka místo soli
V asijské kuchyni se nepoužívá sůl jako samostatné dochucovadlo, zato když je v rybí omáčce, to je jiná! Rybí omáčka je podstatnou součástí thajské i vietnamské kuchyně. Zastupuje chuť umami a dává pokrmům nezaměnitelnou chuť a také aroma. Vyrábí se kvašením nasolených ančoviček či jiných ryb ve velkých dřevěných kádích. Takové kvašení trvá i několik měsíců.
7. Příbor bez nože
Asi vás nepřekvapí, že většina pokrmů se konzumuje hůlkami. Ale i tady narazíte na příbor. Akorát oproti našim zvyklostem se skládá jen z vidličky a lžíce. Nůž nehledejte. Naštěstí jsou pokrmy připravené tak, že je krájet nepotřebujete.
8. Hůlky nezapichovat!
Naučit se jíst hůlkami je jedna věc, další záludnosti číhají po skončení jídla. Hlavně ať vás nenapadne zapíchnout je, ve Vietnamu i dalších asijských zemí je toto gesto spojené s pohřebními rituály. Až dojíte, položte hůlky vodorovně na talířek, který je pod miskou nebo je položte na hranu misky.
9. Sýr a uzeniny tady nehledejte
Zatímco Evropa je sýrovou velmocí, asijská kuchyně sýry prakticky nezná. Stejně tak mléčné výrobky, uzeniny nebo paštiky tu nejsou vůbec typické. Ochutnat ale můžete spoustu jídel, která jsou pro změnu poměrně bizarní pro nás, z těch stravitelnějších je to třeba různý hmyz nebo hadí maso.
10. 7 z 50 nejoblíbenějších jídel je thajských
Na základě průzkumu, kterého se účastnilo 35 000 lidí vydala americká televize CNN seznam 50 nejchutnějších jídel z celého světa. Thajská kuchyně jich tam měla zastoupených rovnou 7! Tak si pojďte rovnou nějaké uvařit a vychutnat.
Silvestrovská párty není jen o nás dospělých a bujarém večeru plném alkoholu. Příchod nového roku se často slaví doma v rodinné atmosféře už od odpoledních hodin. Je třeba vytvořit slavnostní atmosféru a stůl naložit originálními chuťovkami. Pojďte se s námi podívat na to, co připravit pro ty naše nejmenší!
Příchod nového roku je třeba pořádně oslavit, proto u nás na Rohlíku najdete speciální sekci plnou silvestrovských pochutin. A co si budeme povídat, tím nejpraktičtějším jsou samozřejmě jednohubky.
Vánoce bez cukroví jako by nebyly? Stejný názor na to má celých 78 % Čechů. Ať už vánoční cukroví pečete, nebo patříte jen do tábora jedlíků, na zajímavostech ze světa cukroví si může smlsnou tak jako tak.
1. Cukroví nebylo z mouky
Vánoční cukroví byste na stole našli už v 16. století. Mouka a cukr byly ale drahé, takže se tvarovalo ze sušeného ovoce a sladilo medem. Trošku se nám ty ceny v současnosti prohodily, že?
2. Pečení nejen pro mlsání
V minulosti mělo cukroví i jiný význam než si zamlsat. Lidé věřili, že poctivě udělané cukroví ochrání rodinu i celé hospodářství před temnými silami. Vykrajovaná zvířátka měla chránit zvířata v hospodářství, kulaté cukroví se pak věšelo na ovocné stromy, aby stále plodily.
3. Vánočka jako první cukroví bez medu
Nepovažujete vánočku za cukroví? V 16. století na to měli jiný pohled. Bylo to pro ně první cukroví, které nebylo z medu a ovoce, ale z mouky.
4. Víc lidí kope za rozinky
A když už jsme nakousli tu vánočku… S rozinkami nebo bez? Tuto nezodpovězenou otázku rozsekl loňský průzkum. A rozinkáři vedou! Je jich ale jen lehce nadpoloviční většina. Záleží však také na věku – zatímco do 20 let věku má rozinky rádo jen přibližně 30 % strávníků, u věkové skupiny nad 60 let zabodujete u celých 70 %.
5. Novodobé cukroví jako výsada bohatých
Cukroví, jak ho najdete dnes, pochází teprve z 19. století. Ale na stolech běžných lidí byste ho v té době hledali marně. Suroviny byly drahé a peklo se i za použití vzácného koření, které si mohly dovolit pouze bohaté domy. Ti chudší chuť doháněli pepřem i česnekem.
6. Když už, tak aspoň 4 druhy
Na tři čtvrtiny českých domácností peče vánoční cukroví. A když už se do toho dají, tak nepřestanou, dokud nemají aspoň 4 druhy. Ještě loni to platilo pro 90 % domácností, které se do pečení pustily. Letos to číslo bude možná ještě vyšší, co myslíte?
7. Vanilkové rohlíčky na prvním místě
A co se peče nejčastěji? Žebříčky oblíbenosti drtí vanilkové rohlíčky, za kterými jsou v závěsu přilepená linecká kolečka. Většina z nás si to neumí představit ani bez vosích hnízd, pracen a perníčků. Pokud nemáte své vypiplané recepty, mrkněte k nám na Rohlik Chef, kde najdete spoustu druhů. A rovnou si z receptu vložíte suroviny do košíku, aniž byste si museli dělat nejdřív seznam.
Vánoce bez cukroví jako by nebyly? Stejný názor na to má celých 78 % Čechů. Ať už vánoční cukroví pečete, nebo patříte jen do tábora jedlíků, na zajímavostech ze světa cukroví si může smlsnou tak jako tak.
1. Cukroví nebylo z mouky
Vánoční cukroví byste na stole našli už v 16. století. Mouka a cukr byly ale drahé, takže se tvarovalo ze sušeného ovoce a sladilo medem. Trošku se nám ty ceny v současnosti prohodily, že?
2. Pečení nejen pro mlsání
V minulosti mělo cukroví i jiný význam než si zamlsat. Lidé věřili, že poctivě udělané cukroví ochrání rodinu i celé hospodářství před temnými silami. Vykrajovaná zvířátka měla chránit zvířata v hospodářství, kulaté cukroví se pak věšelo na ovocné stromy, aby stále plodily.
3. Vánočka jako první cukroví bez medu
Nepovažujete vánočku za cukroví? V 16. století na to měli jiný pohled. Bylo to pro ně první cukroví, které nebylo z medu a ovoce, ale z mouky.
4. Víc lidí kope za rozinky
A když už jsme nakousli tu vánočku… S rozinkami nebo bez? Tuto nezodpovězenou otázku rozsekl loňský průzkum. A rozinkáři vedou! Je jich ale jen lehce nadpoloviční většina. Záleží však také na věku – zatímco do 20 let věku má rozinky rádo jen přibližně 30 % strávníků, u věkové skupiny nad 60 let zabodujete u celých 70 %.
5. Novodobé cukroví jako výsada bohatých
Cukroví, jak ho najdete dnes, pochází teprve z 19. století. Ale na stolech běžných lidí byste ho v té době hledali marně. Suroviny byly drahé a peklo se i za použití vzácného koření, které si mohly dovolit pouze bohaté domy. Ti chudší chuť doháněli pepřem i česnekem.
6. Když už, tak aspoň 4 druhy
Na tři čtvrtiny českých domácností peče vánoční cukroví. A když už se do toho dají, tak nepřestanou, dokud nemají aspoň 4 druhy. Ještě loni to platilo pro 90 % domácností, které se do pečení pustily. Letos to číslo bude možná ještě vyšší, co myslíte?
7. Vanilkové rohlíčky na prvním místě
A co se peče nejčastěji? Žebříčky oblíbenosti drtí vanilkové rohlíčky, za kterými jsou v závěsu přilepená linecká kolečka. Většina z nás si to neumí představit ani bez vosích hnízd, pracen a perníčků. Pokud nemáte své vypiplané recepty, mrkněte k nám na Rohlik Chef, kde najdete spoustu druhů. A rovnou si z receptu vložíte suroviny do košíku, aniž byste si museli dělat nejdřív seznam.
Ať už se letošní Vánoce a silvestrovské oslavy ponesou v tradičním duchu, nebo jen v kruhu těch nejbližších, jedno je jisté. Na stole musí být vždy dostatek kanapek, jednohubek, a hlavně naší národní chlouby – chlebíčků. Co je letos tuto tradiční českou pochutinu připravit z vyhlášených sýrů a uzenin ze světa?
Do našeho „nářezáku“ se dostanou jen ti nejlepší. Bedlivě sledujeme chuť, suroviny i výrobní proces. O vybrané delikatesy se pak stará nás vyškolený tým, který vám je nařeže na tenké plátky, zabalí do ekologického obalu (díky kterému ušetříme přes 6 tun plastu ročně) a za chvíli je máte přímo u dveří. Pro členy klubu Rohlík Premium máme navíc trvalou slevu 15 %.
Kdo se postará o ty nejlepší chlebíčky široko daleko?
Minule jsme vám představili několik našich dodavatelů delikates, dnes tu máme tu další, kteří si zaslouží pozornost. Tentokrát jsme sáhli po rodinných výrobcích sýrů a uzenin ze Švýcarska a Itálie. Samozřejmě si u nás vyberete i spoustu skvělých českých výrobků, omrknout je můžete přímo na Rohlíku. Ale teď už zpátky do světa!
Le Superbe 1862
Pro opravdový ementál jedině do Švýcarska. Do sýrárny, kde si své receptury a nadšení pro dobré sýry, předávají už od roku 1862. Sýry s chráněným označením původu tu zrají v obrovských bochnících, které váží víc než 100 kg. Ale celé to začíná už na alpských pastvinách, kde se krávy volně pasou. Díky šetrnému zpracování si mléko zachová aroma rozkvetlých luk i v konečných produktech. Není divu, že se svými ementály udělali díru do světa
Veroni
Když máte rodinu, která sdílí vaše hodnoty, nemůže to dopadnou špatně. A pro jídlo to platí dvojnásob. A tak v roce 1925 založilo 5 bratrů obchod s delikatesami, se kterými za pár let překonali nejen hranice regionu Emilia-Romagna, ale i hranice celé Itálie. Masné delikatesy vyrábí v moderním prostředí, receptury si ale nadále předávají z generace na generaci a udržují tak tradiční hodnoty a řemeslo. Charakteristická je pro ně mortadela – salám z jemně namletého vepřového, kostek tuku a koření. A rozhodně tu netroškařili. Doposud nepřekonaný rekord trhají s mortadelou, která váží 2,6 tuny a po obvodu měří 2 metry.
Mendelspeck
Tramín není jen domovem skvělých vín. Pochází z něj i tahle rodinná firmička, která uchvátila svět svým tyrolským špekem a slaninou. Tyrolský špek je delikátní šunka z regionu Alto Adige vyráběná z vepřové kýty ochucená jalovcem. Aby bylo všechno, jak má být, dohlíží tu s láskou na výběr poctivého masa i na samotný proces nakládání a zrání. Než se takový skvost dostane od naložení k vám na talíř, uběhne i několik měsíců. Dobré věci prostě potřebují čas.
Trentini
Před téměř 100 lety byly položeny základy italské rodinné sýrárny, a vášeň pro poctivé sýry se tam předává už po 4 generace. Z malé sýrárny se vypracovali na společnost, která denně zpracovává více než 100 litrů mléka. To pochází výhradně z malých horských farem, které ví, že kvalita je víc než kvantita. Z farem, kde se krávy pohybují volně, bez stresu a pasou se na horských pastvinách, ze kterých má mléko jedinečnou chuť. A protože se v přírodě cítí jako doma, snaží se k ní chovat co nejšetrněji. Částečně si vyrábí vlastní elektrickou i tepelnou energii a snižují tak hladinu oxidu uhličitého. Stejně tak se chovají zodpovědně k vodním zdrojům.
Co by to bylo za Vánoce bez vánoční výzdoby? Pestrobarevná světýlka, Santa Clausové, třpytivé řetězy, až z toho oči přecházejí. Víte ale, kterou dekorací si doma vykouzlíte skutečně ty pravé Vánoce? Tou, kterou si vyrobíte sami. Inspirujte se našimi 7 tipy na kouzelnou vánoční výzdobu, kterou si jednoduše a za pár korun vyrobíte z našich tašek.
Taška jako balící papír
Co si budeme povídat, papírová taška, blížící se Vánoce, dárky – využití je jasné. Stačí, když tašku rozstříháte a jednoduše do ní zabalíte dárky. Pokud ke krásnému přírodnímu papíru, který obmotáte stuhou, přidáte jako pomyslnou třešničku na dortu jehličí, budou všichni naprosto odvařeni už jen ze samotného balení!
Z našich tašek vystřihněte 48 stejně velkých koleček podle kružítka nebo stačí obkreslit skleničku. Ty potom orazítkujte nebo popište fixou nebo tuší čísly od 1 do 24. Orazítkované a neorazítkované kolečko dohromady sešijte na šicím stroji nebo sešívačkou a ponechte prostor pro vložení překvapení. Tomu se meze nekladou :) Může to být čokoláda, vzkaz nebo jakákoliv drobnost, která vás napadne a vejde se do vytvořené kapsičky. Po vložení překvapení ke kolečku šicím strojem nebo sešívačkou přišijte provázek a potom došijte, aby bylo kolečko celé spojené. Tak pokračujte, až budete mít všech 24 adventních koleček s provázky. Ty potom připevněte na větvičku, širokou špejli nebo případně stuhou omotané tenké špejle. Na konce větvičky přivažte provázek, aby vzniklo velké očko, které můžete pověsit někam na stěnu.
Kouzelné vánoční květiny na dveře
Co budete potřebovat na vánoční výzdobu?
Naše papírové tašky
Nůžky
Tužku
Lepidlo
Na tašku si nakreslete velké a menší okvětní lístky, ty potom vystřihněte. Lístky v polovině přehněte a poté je začněte slepovat, jako jsou na obrázku. Začněte dvojicemi velký okvětních lístků, které se budou střídavě překrývat, a potom udělejte to samé s menšími okvětními lístky. Na závěr z kusu papíru udělejte kuličku, kterou nalepte do středu květiny. A kouzelné květiny jsou hotové!
Adventní věnec, kterým ušetříte přírodu
Co budete potřebovat na vánoční výzdobu?
Naše papírové tašky
Nůžky
Tužku
Lepidlo
Z jedné tašky si vytvořte základ pro věnec. Nakreslete si kruh, který bude cca 3 cm široký, a vystřihněte ho. Na další tašky si tužkou předkreslete malé i větší lístky (počet podle velikosti kruhu), které vystřihnete. Vystřižené lístky v polovině přehněte. Potom jednotlivé lístky začněte lepit na základ věnce a postupně je vrstvěte a advent může začít se vší parádou.
Ozdoby na stromeček, aby Ježíšek nezabloudil
Co budete potřebovat na vánoční výzdobu?
Naše papírové tašky
Nůžky
Bílou temperu
Tužku
Na tašku si tužkou překreslete hvězdičky. Ty vystřihněte a ozdobte bílou temperou. Do hvězdičky udělejte špičkou nůžek očko, kterým provléknete provázek nebo ztužku a můžete jít věšet překrásné ozdoby na stromeček a čekat, až přiletí Ježíšek.
Pro čerstvě nakrájené uzeniny a sýry už nikam nemusíme. Jako první online řetězec s potravinami jsme zařídili vlastní „Nářezák“, kde vám na tenké plátky nakrájíme ty nejlepší uzeniny a sýry z Česka i ze světa. Vše ručně zabalíme a dovezeme až ke dveřím. To jsou Rohlík Delikatesy!
Vše na jednom místě
O celý proces se stará vyškolený tým přímo v naší provozovně, kde máme všechno pěkně na jednom místě. Od strojů až po samotné delikatesy z různých koutů světa. Ty pak krájíme na tenké plátky, rozhodně se vám nestane, že rozbalíte 15 deka schovaných do tří plátků.
Nařežeme jen ty nejlepší
Na kvalitu jsme psi. Proto než vám něco nabídneme, hledáme, ochutnáváme a schvalujeme. A protože co člověk, to jiná chuť, neprojde jen tak něco. Schvalovacího procesu se účastní minimálně 20 „ochutnavačů“. Kromě chuti hodnotí i použité suroviny a způsob zpracování. Snažíme se pro vás prostě vybírat ty nejlepší produkty. A aby vás potěšila i cena, dáváme našim věrným zákazníkům z klubu Rohlík Premiumslevu 15 %.
Obal, který miluje i příroda
Fandíme přírodě a nechceme ji zatěžovat víc, než je nutné. Obaly, kde je víc materiálu než obsahu, jsme nechtěli, a proto jsme finální podobu dlouho ladili. A jak už to tak bývá, nebylo potřeba věci zbytečně komplikovat. Všechny delikatesy balíme do papíru, který oddělíme od uzenin a sýrů tenkou fólií. Papír se nerozmočí a můžete ho recyklovat, fólie pak společně s ledničkou zaručí, že vše vydrží čerstvé až 4 dny. Díky tomuto balení ušetříme přes 6 tun plastu ročně. A to už je pořádné číslo.
Seznamte se s našimi dodavateli
A tady malá ochutnávka dodavatelů, se kterými hrdě spolupracujeme. Celý sortiment můžete omrknout přímo na Rohlíku.
Amaso
Lahodné uzeniny z českých plemen. To je značka Naše maso, za kterou stojí společnost Amaso. A za tou zase stojí parta bývalých kuchařů a řezník. Láska ke kvalitnímu masu je tu prostě znát. Podle jejich přesvědčení jsou pro produkci kvalitního masa důležité 4 základní faktory. Život, smrt, řezník a kuchař. Zvířata musí žít v dobrých podmínkách a následně být poražena bez stresu. Pak přichází na řadu pečlivé řemeslné zpracování. Na rychlost se tady nehraje.
Aby dělali jídlu dobré jméno, vzkřísili a zdokonalili zapomenuté postupy a oslovili chovatele tradičních českých plemen – přeštík a čestr. U těch si vybírají konkrétní kusy dobytka, dohlíží na stravu, zacházení se zvířetem i na porážku. Maso si pak sami bourají a nechávají zrát.
Nepoužívají žádnou zbytečnou chemii, jejich trik je jednoduchý – kvalitní maso a poctivé řemeslo. Uzeniny tak vyrábí jen z masa, sádla, soli, koření a čerstvého českého česneku. Uzeniny plní do přírodních střívek a udí na kouři z tvrdého bukového dřeva.
LE & CO
Další poctivé české uzeniny máme od společnosti LE & CO, která se za 30 let fungování vyšvihla mezi naprostou českou špičku. Za každým výrobkem stojí dlouholeté zkušenosti a nekompromisní profesionální přístup, ale také láska k jídlu a rodinné tradici. Všechny výrobky jsou přirozeně bezlepkové a vyrobené v kompletně bezalergenním provozu.
Beretta
I když už svými uzeninami Beretta dávno překročila hranice rodné Itálie, stále je to rodinná firma v tom pravém smyslu slova. Od roku 1812 si rodinné receptury předávají už po 8 generací. A rozhodně nemají v úmyslu u současné generace končit. Tradiční receptury se tu ale potkávají s inovativními přístupy, bez kterých by to v dnešní době už nešlo. Neustálá kontrola kvality a vylepšování technologických procesů Berettu vyšvihlo na přední výrobce potravinářského průmyslu v Itálii i ve světě.
Singletons
Masem to ale nekončí, co si dát pravý řemeslný čedar z Anglie? O to se postará firma Singletons, která je vyrábí už od roku 1934. Rodinná tradice se ale okolo mlékárenství a sýrů točí už od 18. století. Jejich čedary jsou výjimečné tím, že se stále vyrábí ručně podle rodinné receptury, která se předává už po 5 generací. K výrobě používajímléko z místních farem, kde krávy se přirozeně pasou na loukách. A protože je oblast na srážky velmi vydatná, projeví se to pozitivně i na chuti samotného mléka.
Jak vlastně takový čedar vyrábí? Nejdřív pasterizují mléko, do kterého přijde syřidlo a startovací kultury. Pak se hezky ručně vytlačuje z hmoty syrovátka. Když má sýr ideální vlhkost, rozmělní se na malé kousky a natlačí se do kovových forem, kde se pomocí hydraulického lisu odvede přebytečná vlhkost. Pak je připraven zrát. Ten správně uzrálý vám pak nařežeme na tenké plátky, abyste si ho mohli naplno vychutnat.
Sezóna vysoké je tu! Čím vším exceluje zvěřina, s jakým nápojem pokrmy nejlépe snoubit, a co si zavařit na vaření s profesionály?
Myslivost má v našich končinách dlouhou tradici, přesto ve městech na stole zvěřinu jen tak nenajdete. A přitom odpovídá modernímu způsobu stravováním. Čím je výjimečná a jak ji připravit?
Dříve byl lov nedílnou součástí obživy, to se změnilo příchodem zemědělství. Když to vezmeme opravdu hopem, přeměnil se až v dobách feudalismu v myslivost, která patřila k výsadě panovníků. Ochrana zvěře a podmínky lovu přišly na řadu až o několik století později.
Ještě v nedávné minulosti patřila myslivost mezi oblíbené tradice a zvěřinové bály nebyly nic neobvyklého. Přesto zvěřina postupně opustila naše kuchyně a je vnímána jako těžký pokrm, který vyžaduje hodně času i zručnosti k přípravě. Na druhé straně je pak považována jako něco nesehnatelného a drahého.
Nenechte se mýlit, pokrmy ze zvěřiny mohou být nejen rychlé na přípravu, ale také lehké, chutné a bez zápachu, který u dobře uzrálého masa prostě neucítíte. A maso můžete mít doma během chvilky.
Maso z českých lesů
Zvěřina je potravina, o které lze říct, že splňuje všechny požadavky moderního stravování. Zvířata žila ve volné přírodě a měla přístup k přirozené stravě. Maso v sobě tak nemá žádnou chemii. Navíc je lokální, takže necestovalo přes půlku světa. A k jeho produkci nebylo zapotřebí energií. Samotné maso je velmi bohaté na bílkoviny a tuku má jen pomálu. Také stojí za zmínku obsah vitaminů B12 a A, z minerálů obsahuje dostatek železa, vápníku a fosfor.
U nás na Rohlíku můžete pár kliknutími ulovit jelena, kance, zajícei další chutné maso. To prémiové ze znojemských lesů se skrývá pod značkou Windsor, která vznikla z lásky k jídlu a k přírodě. Její majitelé si dali za cíl vrátit na české stoly právě zvěřinu, která se v posledních desetiletích stala spíše vzácností. A opravdu, pokud jste neměli kamaráda mezi myslivci, sehnat čerstvé lokální maso byla fuška. Ochudit se o něj by ale rozhodně byla škoda. Z masa od Windsoru pro vás připravili recepty přímo michelinští šéfkuchaři a najít je můžete v detailu produktu v popisu.
Flákněte to na pánev
Že se zvěřina nerovná jen těžkým jídlům s knedlíkem a omáčkou už víte. Tak se pojďte podívat blíže na to, co si z ní můžete sami připravit. Takový křehký steak z jelena připravíte na rozpálené pánvi za pár minut. Místo těžké přílohy ho doplňte jednoduchým zeleninovým salátem. Žádný velký um není potřeba.
K podzimu se pak hodí i kančí medailonky s houbovým ragú. Postačí vám k tomu, kromě kančích medailonků, houby (ať už ty lesní nebo žampiony), troška oregana, šalvěje nebo dalších čerstvých bylinek, sůl pepř a olej. Maso naložte minimálně na dvě hodiny do soli, pepře a oleje a pak ho zprudka opečte z obou stran. Přidejte houby, bylinky a sůl, dokud nezískají barvu. Nechte chvilku odpočinout a podávejte s opečeným chlebem.
Jaký nápoj ke zvěřině
A čím to zapít? Ke zvěřině zalahodí nejen pivo. K lokální zvěřině se samozřejmě hodí i lokální vína z Čech a Moravy. Červené se hodí k tmavším masům, a čím je úprava masa těžší, tím vyzrálejší víno k němu párujeme. K pernaté zvěřině se hodí Cabernet Moravia, Cabernet Sauvignon a Svatovavřinecké. K jelenímu a srnčímu masu se bude dobře hodit Frankovka nebo Cabernet Sauvignon, zaječí maso dobře doplní André.
Ke zvěřině se ale nehodí jen červená vína, i bílá mohou její chuť vhodně doplnit. Hodí se k ní plná bílá vína s výraznějším ovocně kořenitým aroma, mohou být i barrique. Hodí se zejména ke kachnímu masu a paštikám z něj.
