Vyznejte se v moukách: Jaké jsou druhy a k čemu se hodí?

mouka

Druhy mouk nekončí u bílé, celozrnné, hladké nebo hrubé. Dnes na trhu najdete celou řadu specialit, které si zaslouží pozornost. Jaká mouka to vyhraje ve vaší kuchyni?

Věděli jste, že mouka se mlela už v paleolitu? Za tu doba prošla změnou nejen její výroba, ale také suroviny, ze kterých se vyrábí. Každý druh má svá specifika a rozdílné nutriční hodnoty. Proto je vhodné je nejen střídat, ale i různě kombinovat, abyste docílili kýženého efektu. Pokud nemáte žádná zdravotní omezení, nic vám nebrání dát šanci všem. Tak pojďte mrknout na základní rozdělení mouk i na to, z čeho všeho se vlastně vyrábí.

mouka

Rozdělení podle hrubosti a podle části zrna

Tohle pro vás asi žádná novinka nebude. Mouka se dělí na hladkou, která je vhodná na přípravu pokrmů s kratší dobou vaření či pečení. Ideální je tak na cukroví, dorty, kynutá těsta nebo k zahušťování omáček. Polohrubá se hodí do bábovek, koláčů, šlehaných těst či do drobenky. Hrubá najde uplatnění hlavně ve vařených těstech, jako jsou halušky nebo knedlíky. Nejhrubší je pak krupice, kterou můžete použít na kaše, noky a zahušťování polévek a omáček.

Mouky také dělíme podle části zrna, že kterého jsou umleté, a to na vysokovymleté a nízkovymleté. Vysokovymletémají větší obsah povrchových částic zrna. Jsou tedy tmavší, lehce nahořklé a mají vyšší nutriční hodnotu. Nízkovymleté mouky jsou umleté bez povrchové části zrna a jsou tak světlejší, mají delší trvanlivost, ale také menší nutriční hodnotu. Lze sem zařadit i mouku chlebovou, která je takový zlatý střed – při její výrobě se mele jen část obalu zrna.

Rozdělení podle typového čísla

T a pár číslic, které většinou přejdete, protože nevíte, co si z nich odnést? Tzv. typové číslo vyjadřuje tisícinásobek popelovin v mouce. Ze 100 g mouky s označením T450 zbyde po spálení tady 0,450 g popela. A co to vlastně znamená? Čím je číslo vyšší, tím má mouka méně lepku, více vlákniny a těsto z ní vytvořené hůře kyne.

Obilné mouky

A teď už k samotným druhům. Mouka vzniká rozmělněním obilky, což je vnitřní část obilného zrna. Podle druhu vstupní obilniny pak můžeme dělit mouky následovně.

Mouky s obsahem lepku

  • Pšeničnou mouku asi nemusíme dlouze představovat. Najdete ji v bílé i celozrnné podobě a je vhodná pro přípravu veškerého sladkého i slaného pečiva, na těstoviny i třeba na zahuštění.
  • Žitná mouka obsahuje oproti pšeničné méně lepku, je zdravější, hutnější a méně soudržná. Nejlepší využití najde při výrobě nehnětených chlebů. Do jiných těst ji lze použít jen v kombinaci s jinou moukou.
  • Špaldová mouka je vlastně mouka ve své původní podobě, vyrábí se totiž z nešlechtěného druhu pšenice. Má podobné vlastnosti jako klasická pšeničná, takže ji můžete použít všude tam, kde byste použili pšeničnou. Špaldová ale saje více tekutin, takže na to při přípravě myslete. Z nutričního hlediska je to hodnotná potravina bohatá na minerály a bílkoviny.
  • Ječná mouka patří mezi ty méně známe, což je škoda. Je totiž bohatá na vitamíny B, dodává vláčnost, těsto nadlehčuje, a dokonce prodlužuje trvanlivost. Hodí se na chlebové placky, palačinky, lívance i na výrobu krekrů.
  • Ovesná mouka je ve své celozrnné podobě velmi zdravá díky vyššímu obsahu bílkovin a vlákniny. Navíc může být i bezlepková. Hodí se do sušenek, kaší, chlebových těst i k zahuštění. Těstům dodává vláčnost a křehkost.

Bezlepkové mouky

Mouky bez lepku se vyrábí pomletím bezlepkových obilovin, jako je pohanka, jáhly, kukuřice, rýže, čirok a další. Používají se podobně jako ty s obsahem lepku, jenže právě lepek pomáhá těsta držet pohromadě. Bezlepkové mouky mají tedy tu nevýhodu, že nejsou tak soudržné a pracuje se s nimi složitěji.

  • Pohanková mouka je bohatá na vitamíny i celou řadu minerálů, jako je zinek, mangan, měď, draslík a další. Pohanka má skvělé účinky na náš kardiovaskulární systém a na funkci jater. Má ale poměrně specifickou chuť, která ne každému sedí. Proto se nejčastěji míchá s jinými druhy. Hodí se do sladké i slané kuchyně na zahuštění pokrmů, výrobu placek i třeba na palačinky nebo muffiny.
  • Kukuřičná mouka obsahuje dostatek rozpustné i nerozpustné vlákniny a je bohatá na draslík, železo, hořčík, zinek a fosfor. V kuchyni pak najde uplatnění při výrobě tortill, různých placek, kaší nebo na přípravu polenty.
  • Rýžová mouka je oblíbená do sladkých (i nepečených) dezertů nebo k zahuštění omáček. Díky neutrální chuti se hodí ale prakticky do všech pokrmů. Těsto z ní je poměrně podobné těstu z pšeničné mouky, jen je méně pružné.
  • Jáhlová mouka je bohatým zdrojem B vitamínů a řady minerálů. Dokonce je vhodná při žaludečních potížích. Kromě jáhelníku ji můžete použít k přípravě pečiva, sušenek, placek nebo k zahuštění.
  • Čiroková mouka má neutrální chuť, takže najde uplatnění kdekoli. Upéct z ní můžete chléb i sladké dezerty. Čirok je navíc skvělý zdroj bílkovin a je bohatý na vitamíny B, na vápník, železo, fosfor a draslík. Občas se mu také přezdívá pšenice celiaků.

Luštěninové mouky

Cizrnová, hrachová, sójová, fazolová i třeba čočková. Mouky z luštěnin mají dobré pojivové vlastnosti a není tak problém je použít na sladké i slané pečení. Kromě toho se hodí na zahušťování pokrmů, případně jako náhražka vejce. Luštěninové mouky mají výborné nutriční hodnoty, zejména pak vysoký obsah bílkovin a vlákniny. Většina luštěninových mouk je navíc bez lepku a také hodí při redukčních dietách.

Ořechové mouky

Oproti luštěninovým moukám mají ty ořechové horší pojivové vlastnosti a hodně sají tekutiny. Nejlepší je proto kombinovat je s jinými druhy mouk nebo ingrediencemi, které pojí dobře. Nejběžněji seženete mandlovou nebo kokosovou mouku, ale neobvyklá už není ani třeba mouka z vlašských jader, lískových oříšků nebo kešu. Ořechové mouky obsahují zdravé tuky, bílkoviny, vlákninu, celou řadu vitamínů a minerálů, a ještě jsou přirozeně bez lepku.

Nemusí se tepelně upravovat, takže je využijete při přípravě raw dezertů nebo nepečených korpusů. Do sladké kuchyně jsou jako dělané, protože samy o sobě už mají příjemně nasládlou chuť. Nevadí jim ale ani tepelná úprava, takže z nich můžete připravit cukroví, palačinky nebo zahustit pokrmy. A pokud by vám to pořád bylo málo, připravte si z nich ořechové mléko.

Jak na grilování: Šťavnatá zvěřina

Kančí guláš nebo dančí svíčková? A co takhle zvěřina na grilu? Za nás rozhodně ano. Tak roztopte gril, jdeme na to.

Zvěřina patří právem mezi jedno z nejzdravějších mas. Má mnohem více bílkovin a minerálů, a naopak méně tuku než jiné druhy. Navíc je dobře stravitelná, což z ní dělá i perfektní dietní pokrm. Svou specifickou chuť a vůní získává díky tomu, že se zvěř přirozeně pase rostlinami s obsahem aromatických silic. A když se správně připraví, rozhodně nemá žádné nepříjemné aroma a ani není tuhá. Pryč s předsudky, právě začíná perfektní grilovačka.

Jaká zvěřina se hodí na gril

Dančí, kančí, srnčí i třeba bažant nebo divoká husa se na grilu cítí jako doma. Hlavně aby bylo maso pěkně odleželé, to je naprostý základ. Tři dny v lednici jsou jistota. U pernaté zvěře volte prsa, u ostatní je nejlepší kýta, hřbet nebo svíčková. Doporučujeme kupovat jen maso z ověřených zdrojů, abyste měli jistotu, že prošlo veterinární kontrolou a je zdravotně nezávadné.

Marinování a dochucení zvěřiny

Zvěřina je výrazná sama o sobě. A protože chceme chuť jen vyzdvihnout a ne přebít, je lepší volit méně koření. Dobře si rozumí s takzvaným divokým kořením, jako je bobkový list, jalovec, nové koření a samozřejmě i pepř. Do základu každé marinády pak ještě patří olej, kyselá složka a sůl. Díky tomu se maso nejen dobře ochutí, ale také zkřehne. Než se pustíte do marinování, pořádně maso odblaňte a lehce ho naklepejte. Do marinády na zvěřinu se skvěle hodí i kapka alkoholu, která ve výsledném pokrmu nebude nijak cítit, ale pomůže s tím, aby bylo maso křehčí. Maso naložte přes noc, aby do sebe natáhlo chuť a mělo čas zkřehnout. Rozhodně nebude ku škodě, když si v marinádě poleží i několik dní.

Také je možné maso jen naložit do silné vrstvy nadrceného koření. Takto obalené maso nechte přibližně dva dny odležet v kameninové nádobě.

Zvěřina pro začátečníky

Pokud se přeci jen necítíte na pořádný flák masa, vyzkoušejte si grilování nejprve na špízech. Zvěřinu nakrájejte na kostky, ochuťte, nechte odležet a napichujte střídavě s cibulí, slaninou, žampiony a zeleninou podle svých preferencí.

Jak na samotné grilování

Konečně je čas hodit maso na gril! Než se do toho dáte, vyndejte maso z lednice a nechte ho ještě tak dvě hodiny odležet při pokojové teplotě. Grilovat můžete na rozpáleném kameni, ale i obyčejný gril poslouží stejně dobře.

Začněte hezky zprudka, aby se maso zatáhlo, pak dejte rošt výš a dodělejte ho pozvolna, tím předejdete připálení. Aby bylo šťavnatější, potřete ho ještě zbytkem marinády. Ale pozor, aby tuk zbytečně nekapal do ohně a nepálil se.

Na silnější plátky budete potřebovat okolo 10 minut s nižší teplotou, malé kousky grilujte krátce, ale zato na vyšší teplotu. Při otáčené zapomeňte na vidličku. Když maso propíchnete, zbytečně se ochudíte o šťávu, která z něj vyteče.

Co ke zvěřině

Jako přílohu můžete použít pečené brambory či pyré ze sladkých brambor. Stejně tak se hodí kořenová zelenina nebo kapustičky. Pokud milujete lesní houby, rozhodně je běžte nasbírat, protože ke zvěřině se hodí naprosto perfektně. A čím to spláchnout? Na zapití se nejlépe hodí vyzrálá a výrazná červená vína.

Nezapomeňte se s námi o své výtvory z grilu podělit na Instagramu pod hashtagem #rohlikchef.

Jak na grilování: Marinování masa s videoreceptem

Počasí i současná opatření přejí posezení na zahradě. A to by bylo, abyste tam seděli bez grilu! Jak z grilovaného masa získat to nejlepší? Marinádou! Tak se pojďte mrknout na to, co v ní nesmí chybět.

Proč vlastně marinovat?

Chcete z grilu sundat dokonale měkké a křehké maso s vyváženou chutí? Tak přesně proto ho nejdřív nechte pořádně poválet v marinádě. Díky ní do sebe natáhne chuť a stane se křehčím. A když se vám to povede správně, zkrátíte si i dobu tepelné úpravy. Marinovat ale samozřejmě nemusíte jen maso, chuť to vylepší i zrajícím sýrům a zelenině.

Základ každé dobré marinády

Marinádu si můžete ladit podle svých chutí, přidávat i ubírat, ale jsou tři věci, bez kterých to ani nezkoušejte. Základní ingrediencí do marinády je olej, nejčastěji se používá olivový. Ten pomůže s přenosem chutí do masa a také s tím, aby se maso nepřipeklo. Dále tam patří něco kyselého. Může to být citron, ocet, bílý jogurt nebo hořčice. Dokonce můžete použít i pomerančový nebo brusinkový džus. Kyselá složka se postará o to, aby naložené maso pěkně zkřehlo. U sýrů ji ale naopak doporučujeme vynechat, aby se chutě netloukly. Do třetice všeho marinovaného použijte sůl. A to nejen pro dodání chuti, sůl pomůže s tím, aby bylo maso křehčí.

 

Čím dochutit?

Snad ke všem druhům masa se hodí čerstvé bylinky. Rozmarýn, bazalka, tymián, máta, petržel, oregano, ale i šalvěj a levandule. Aby se ale při grilování nespálily, raději je z masa před tepelnou úpravou odstraňte. Použít můžete samozřejmě i sušené bylinky nebo kořenicí směsi. Třeba takové kuřecí si vyloženě rozumí se směsí s paprikovým základem. Mořské plody lépe chutnají jen lehce ochucené – vhodné jsou jemné bylinky jako petržel nebo estragon. Hovězí a vepřové naopak snese i větší nálož chutí. Do marinád tak můžete přidat česnek, BBQ omáčky i různé destiláty. Za vyzkoušení rozhodně stojí pikantní medovo hořčičná-marináda podle receptu Romana Vaňka. Všechny suroviny do marinád najdete samozřejmě u nás na Rohlíku. A pokud si ji nechcete připravovat od píky, kryjeme vám záda i hotovými marinádami.

Záleží na čase marinování?

To si pište! Zelenině stačí jen zběžná marinádová koupel. Světlé maso, jako ryby nebo kuřecí, si vystačí přibližně s hodinou ve společnosti marinády. Tužší maso, jako vepřové a hovězí, potřebuje času o něco víc. Nejlépe uděláte, když ho necháte naložené přes noc v lednici. Jehněčímu, ale i zrajícím sýrům, uděláte nejlepší službu, když je necháte koupat dva až tři dny. Dobré věci prostě neuspěcháte.

Nejrychlejší velikonoční výzdoba. Návod pro vytížené rodiče

Máte toho nad hlavu? Vykouzlete s našimi tipy jednoduchou, ale stylovou velikonoční výzdobu. Takovou, která se bude snadno tvořit, ale pak i rychle uklízet.

I když budou letos Velikonoce bez davů koledníků, neznamená to, že byste je měli vynechat. Ochudit děti o výslužku a velikonoční tvoření by byla vážně škoda. Ale protože víme, že teď každý rodič zažívá krušné chvilky a musí skloubit dohromady víc rolí než obvykle, máme pro vás pár jednoduchých triků, jak vykouzlit velikonoční atmosféru. A to i s věcmi, které máte už doma. Navíc do výzdoby můžete zapojit i děti, které to na nějakou chvíli zabaví.

 

 

Jednoduché zdobení vajec

Nejrychlejší a nejjednodušší zdobení vajec provedete díky samolepkám s velikonočními motivy. Přilepit je totiž zvládnou i ti nejmenší. To samé platí pro foukací fixy, díky kterým ozdobíte vajíčka opravdu snadno. Tady se ale fantazii meze nekladou, vajíčka můžete pomalovat vším, co doma máte – od vodovek až po lihové fixy. Ozdobit je můžete dokonce knoflíky, které na ně přilepíte. A co děrovačku, máte? Použijte ji na barevné papíry a vyřízlá kolečka pak můžete také nalepit.

Starší děti mohou procvičit jemnou motoriku a trpělivost i díky různým provázkům. A to tak, že vajíčka potřou lepidlem v tyčince a pak budou vyfouklé vajíčko omotávat. To stejné jde provést i třeba s krajkou místo provázku.

Využijte i skořápky od pečení

Zůstalo vám po pečení pár skořápek? Využijte mističky na vajíčka – vymytou skořápku do nich usaďte, přidejte kousek namočené vaty a nasypte třeba semínka řeřichy, pažitky nebo hrášku. Za pár dní se vám ukážou „vlásky“, které si na Velikonoční pondělí můžete ustřihnout do vajíčkové pomazánky.

Květiny a větvičky nesmí chybět

Co by byla oslava jara bez květin nebo zelenajících se větviček. Tak oprašte vázu a až si vyjdete na chvilku na zahradu nebo ven trochu nadechnout, nějaké si natrhejte. A pokud nemáte zahradu, kryjeme vám záda s řezanými květinami. Takové tulipány udělají také spoustu parády. Květiny nemusí být ale jen řezané. Jarní náladu dodají i narcisky v květináči. Hlavně, když jim ten květináč pěkně vyzdobíte. Jak? Trošku pomačkejte pečicí papír, vložte do něj květináč i s podmiskou a opásejte barevnou stuhou. Ekologičtější variantu vyrobíte z naší papírové tašky. Tu rozstřihněte, obraťte potiskem dovnitř a také obalte květináč. Rychlé a efektní.

A tady přichází na řadu děti. Aby také přiložily ruku k dílu, nechte je vytvořit malé ptáčky, které pak posadí na větvičky. Stačí k tomu dřevěné kolíčky, fixy a peříčka. Na kolíček nakreslí očka, nalepí pár peříček a je hotovo.

Vyzdobte okna

Nestačí vám váza na parapetu? Máme pro vás další trik. Rovnou na sklo můžete přilepit okenní fólii s velikonočními motivy. Tu nejen rychle přilepíte, ale také rychle sloupnete, až bude po všem.

Slavnostně prostřený stůl

Slavnostní náladu vyvolá i dobře prostřený stůl. A na to nemusíte mít ani sváteční sadu nádobí, stačí všední talíře doplnit barevnými ubrousky s velikonočním motivem a doprostřed stolu dát vázu s tulipány.

Děti můžou vytvořit kroužky na ubrousky z nastříhaných ruliček toaletního papíru. Stačí je obarvit nebo polepit samolepkami.

Rychlotip na závěr

Koupili jste pár čokoládových zajíčků, ale myslíte si, že alobal není zrovna ideální k dekorování? Omyl. Zajíčky vyskládejte do zavařovacích sklenic různých velikostí nebo skleněných nádob na cukrovinky. Pod ně dejte trochu mechu nebo hrst sena (pořídit můžete krmné seno) a zajíčky tam postavte. Pokud jsou jednobarevní, stačí přidat ještě stužku.

Jak na Rohlíku platit stravenkami?

Věděli jste, že na Rohlíku můžete platit i stravenkami? Vzhledem k současné situaci a zavedeným bezpečnostním opatřením můžete na své konto jednoduše převést peníze ze stravenkové karty a nakupovat za ně na našich webových stránkách. Není to nic těžkého. Každý den můžete do svého účtu nabít částku v maximální výši 500 Kč. Zvolená částka se na Váš účet připíše ve formě kreditů, které poté můžete uplatnit při platbě za Váš nákup potravin. A jak na to? Na to se podívejte v jednoduchém návodu, který jsme si pro Vás připravili.

 

 

Přihlašte se do svého rohlíkovského účtu a přejděte do sekce „Můj účet„.

Do svého účtu se pohodlně dostanete vždy, když najedete myší na své jméno, které je po přihlášení zobrazeno v pravé horní části obrazovky.

 

 

V levé části obrazovky klikněte na možnost „Nabít kredity přes stravenky„.

V současné době přijímáme stravenkové karty společností Edenred (Ticket Restaurant) a Up (eStravenka).

 

 

  1. Zvolte částku, kterou chcete na svůj účet dobít. Každý den můžete dobít částku v rozmezí 1 – 500 Kč.
  2. Zaškrtněte políčko s prohlášením, že nabité kredity využijete pouze na nákup potravin.
  3. Klikněte na „Nabít kredity„. Dojde k přesměrování na platební bránu, kde vyplníte číslo Vaší stravenkové karty, datum její expirace a CVC/CVV kód, který naleznete na zadní straně Vaší karty.

 

 

Vyplňte všechny příslušné údaje a klikněte na tlačítko „Zaplatit“. Kredity budou připsány přímo na Váš rohlíkovský účet.

 

A co že jsou to ty kredity?

U nás na Rohlíku má i své vlastní platidlo, kterým jsou právě zmiňované kredity. Kredity mohou zákazníci získat několika způsoby: již zmiňované dobití přes stravenkovou kartu, jako dárek v rámci marketingových aktivit, kompenzací za naši chybu případně zpoždění aj. Jeden kredit = jedna koruna. Výši a platnost kreditů si můžete jednoduše zjistit v levém menu ve svém zákaznickém účtu.

Pokud budete chtít kredity využít, stačí zaškrtnout políčko „využít kredity“, které najdete pod platební metodou při dokončování každé objednávky. Cena se poté automaticky o kredity poníží. Můžete si vybrat, jestli je chcete uplatit, nebo si je ještě necháte aktivní na zákaznickém účtu.

 

 

To nejlepší z Thajska a Vietnamu

Vezměte chuťové buňky na výlet do Asie! S Lukášem Neckářem z Chefparade, který je expert právě na asijskou kuchyni, pro vás máme připravených hned 5 nejoblíbenějších receptů.

Žádná velká věda

Ještě jste nesebrali odvahu k experimentům s asijskou kuchyní? Nenechte se odradit zdánlivou složitostí – příprava většiny jídel je jednoduchá a časově nenáročná. Složitější by to mohlo být jen se sháněním surovin, které dodávají právě tu nezaměnitelnou chuť Asie. Ale od toho tu je Rohlík, který vám kryje záda nejen se surovinami, ale rovnou i recepty od kuchaře, který Asií žije už pěknou řádku let.

Ani málo, ani moc

Asijská kuchyně má několik zásad, které si osvojíte velmi snadno. Například koření, zejména to aromatické, se přidává na začátku vaření, díky čemuž má čas se plně rozvinout. A že na aromatická koření si Asie opravdu potrpí. V oblíbenosti pak vede chilli, kterého se v Asii pěstuje několik set druhů. Stejně tak jsou důležité čerstvé suroviny, které kombinují s citem. Klasická jídla obsahují jen několik málo surovin, které se chuťově nepřebíjí, ale spolu s kořením se naopak harmonicky doplňují.


Kouzlo jménem umami

Sladká, slaná, kyselá a hořká. Tyhle chutě zná každý. Podle Lukáše Neckáře je za pátou považována pálivost a až za šestou umami, která všechny předchozí spojuje. Pilířem asijské kuchyně jsou jak správně zvolené suroviny, tak i vhodná dochucovadla. Alfou a omegou je rybí omáčka, která je právě nositelem chuti umami. S ní docílíte toho, že pálivé suroviny nepřehluší ostatní chutě– například u kari ucítíte, že je zprvu sladké, pak slané, později hořké, kyselé a až nakonec pálivé.


Asijských top 5 receptů

Dost bylo mluvení, teď je čas proměnit slova v pokrmy. Vybrali jsme pro vás nejoblíbenější recepty z Vietnamu a Thajska, které si našly cestu i za hranice. Společně s Lukášem Neckářem jsme vytvořili videorecepty, ve kterých uvidíte postup i použité suroviny.


Červené kari

Začneme pěkně zostra. Základem pro červené kari je kari pasta, která vzniká kombinací až 20 druhů koření a čerstvé zeleniny. Jestli bude žlutá, zelená nebo právě červená, závisí na tom, jaká barva chilli papriček v ní převládá. Aby při přípravě pokrmu nezhořkla, přidejte ji až po orestování masa. Co všechno k přípravě tohoto oblíbeného pokrmu budete potřebovat a jak na přípravu se dozvíte tady.

Letní závitky

Připravte si krevety, rýžový papír, nudle, zeleninu, bylinky a dochucovadla, a pojďte to zabalit. Letní závitky jsou typické pro vietnamskou kuchyni, ale nenechte se nachytat, nejsou smažené, smaží se pouze jarní závitky. Aby mohla vyniknout chuť všech ingrediencí, je důležité držet se při zemi a použít maximálně 6 surovin, které do závitků zabalíte. Pojďte se mrknout, jak takové závitky připravit, celá příprava vám nezabere víc než hodinu.

Pad Thai

Jeden z nejoblíbenějších thajských receptů se do země paradoxně dostal díky čínským osadníkům. Jeho základem je kuřecí maso a rýžové nudle. Ty nikdy nevařte! Namáčí se jen do studené vody, aby se neslepily. Než pustíte do přípravy, máme pro vás ještě několik tipů přímo do Lukáše. Pokud si potrpíte na pálivější pokrmy, orestujte si chilli hned na začátku vaření. Chuť se uvolní mnohem více, než kdybyste ho přidali až nakonec. Smaženou cibulku na posyp se nepokoušejte vyrobit sami, koupený polotovar je křupavější, méně mastný a při správném skladování vydrží mnohem déle.

Pho bò

Na rozdíl od našich zvyklostí jsou ve Vietnamu polévky považovány za hlavní chod. Na nejznámější polévku, Pho, najdete tolik receptů, kolik je ve Vietnamu rodin. Za každou se skrývá unikátní příběh a společně s ním se dědí z generace na generaci. Vy si ji můžete uvařit podle Lukášova receptu, který najdete tady.

Tom Yum

Stejně jako ve Vietnamu, i v Thajsku je polévka plnohodnotným pokrmem. Tou neznámější je bezpochyby Tom Yum, ostrokyselá polévka s krevetami. Pálivost dodává chilli, kyselost obstará limetka. Provonět ji můžete i limetkovými listy a citronovou trávou.

 

Soutěž o kurz vaření v Chefparade

Ve spolupráci s kuchařskou školou Chefparade jsme pro vás připravili exkluzivní kurzy, které povede šéfkuchař Lukáš Neckář.
Lukáš se specializuje na asijskou kuchyni už pěknou řádku let. Nejdříve jako sushi mistr, posléze jako šéfkuchař pracoval pro restaurace jako Sushitime, Soho, Ambiente nebo Sushi v Dushi. V současné době vede také kurzy asijské kuchyně v Chefparade.

Po asijské kuchyni se můžete utlouct a v žilách vám místo krve proudí sriracha? Pak tu máme kurzy přímo pro vás! Ať už jste Asií nepolíbení benjamínci nebo se jen chcete zdokonalit v tamním kulinářském umění, zúčastněte se naší soutěže a posuňte se na novou úroveň. Kurzy jsou vytvořeny exkluzivně ve spolupráci s Chefparade a naučíte či se zdokonalíte v pěti nejpopulárnějších jídlech z Thajska a Vietnamu.

Jak na maso: tipy na grilovačku snů

Nemůžete se dočkat až hodíte na gril skvělý steak nebo burger? Není divu! Dobře ugrilované maso je zážitek, kterému se jen tak něco nevyrovná. A protože i při grilovačce lze leccos zkazit, připravili jsme si pro vás několik rad od řezníků z řeznictví Naše maso v pražské Dlouhé ulici. S nimi už krok vedle neuděláte!

Je zrání důležité?

To si pište! Právě díky němu není maso tuhé jako podešev, ale získává svou typickou chuť, vůni a křehkost. Současně jde o proces, který není radno podceňovat. Obecně lze proces zrání rozdělit na mokrý a suchý.

Mokrým (neboli ve vakuu) nazýváme takový postup, při němž je maso po porážce vyvěšeno, poté vakuově zabaleno a necháno k dozrání 30–32 dní. Suchý proces, neboli „staření“, naopak trvá 50 dní a více. Maso je při něm ponecháno na kosti a nezabalené uloženo v roštech uvnitř chladíren se speciálním klimatem. V případě hovězího prochází stařením především steakové partie: nízký a vysoký roštěnec.

Jaké maso vybrat?

Ideálně takové, která má vysoký podíl tzv. mramorování. Tuk je díky němu jemně rozprostřený ve svalech, ne jen okolo nich. Tukové žilky jsou důvodem vyšší šťavnatosti, křehkosti a výraznější chuti. Každé maso by pak mělo být vybaveno tzv. „občankou“. Tedy štítkem, kde jsou všechny potřebné informace, které ke správnému rozhodování potřebujete.

Co s masem ihned po nákupu?

Teplota je zásadní! Dbejte na to, aby se maso neohřálo a ihned po nákupu ho uskladněte v prostorech, kde je stabilně kolem 2–4 °C. To dnes umožňuje většina moderních chladniček. Před samotným grilováním pak přichází na řadu tzv. temperování. Než ho dáte na rošt, nechte maso 1–2 hodiny odpočinout při pokojové teplotě. Neprojde tak tepelným šokem a nepřijde o svou křehkost.

Jak poznat, že jste koupili správně?

Občas se stává, že má maso nazelenalou nebo šedou barvu. To ale nutně neznamená, že je s masem něco v nepořádku. Přepravou a skladováním ve vaničkách totiž dochází k otlakům, které se jinak než barvou neprojevují. Jediným měřítkem, kterým byste se měli řídit, je proto vůně. Při nepříjemně nakyslém odéru či jakýchkoliv pochybnostech se ptejte na radu řezníka!

Solení: kontroverzní téma?

Solení je ve světě grilování ožehavé téma. Máte k němu přistoupit před, nebo až po opečení? Různí kuchaři mají různý názor, ale chybu neuděláte ani v jednom případě. Pokud však dáváte přednost první variantě, dejte si pozor: pokud je maso nasolené příliš dlouho, přichází o velkou část přirozené šťavnatosti. Solte proto vždy až těsně před samotným pečením.

A už se peče!

Ještě před samotným hozením na rošt maso lehce vytvarujte. Nechcete totiž, aby bylo rozpláclé a nerovnoměrně propečené. Vytvarovaný kousek pak nechte na grilu rychle zatáhnout. Na každé straně ho opékejte 2–3 minuty v závislosti na výšce plátku a teplotě roštu samotného. Maso obracejte vždy kleštěmi a nepíchejte do něj. Jen byste se připravili o šťávu. Pokud nejde odlepit od mřížky, dejte mu chvíli čas – až bude opečené tak akorát, odlepí se samo.

Než se do něj zakousnete

Nejlepší chuť má takové maso, které není zcela propečené. Svůj kousek můžete jednoduše vyzkoušet prstem. Čím je tužší na dotek, tím je propečenější. Pokud používáte teploměr, měla by se teplota v jádru steaku pohybovat mezi 55 a 60 °C.

Hotové maso nekonzumujte rovnou, ale nechte ho odpočinout na ploše, pod níž přímo nesálá žár z uhlí. Pro steak propečený na stupeň medium rare postačí 10 minut, pro medium 15. Tak dobrou chuť!

Pro skvělý burger nemusíte chodit daleko, přečtěte 5 tipů, jak si ugrilovat burger snů?

Kdy vám s čím zvládne pomoci? Aneb jak udělat z úklidu zábavu i pro děti?

Pokud váháte, v jakém věku zapojovat děti do úklidu, co zvládne čtyřleté dítě a co šestileté, poradíme vám. S naším přehledem vychováte k úklidu svého pomocníka dřív, než si to uvědomí.

Když je mu rok

Už od roku učte svoje batole ukládat hračky – když si dohrajete s kostkami, ukažte mu, jak se hází zpátky do krabice, vysvětlete mu, že se uklízet musí. Všechno podávejte formou hry. A na pomoci s úklidem hraček trvejte, i kdyby přineslo jen jednu jedinou knížku zpátky do poličky. Za všechno ho navíc chvalte.

Když jsou mu dva

Ideální čas zapojit dítě do aktivního úklidového života. Zatím ještě nepozná, že jde o mnohdy otravnou povinnost, pro něj je to hra stejně jako tvoření nebo stavění. Podpořte proto jeho nadšení, kupte dětské úklidové sady na hraní, které ale můžete použít i pro běžné použití. Jakmile vezmete do ruky koště, dejte mu i jeho košťátko.

Pokračujte dál v úklidu hraček: kostky lega ho nechte svážet na bagru (https://www.rohlik.cz/c300110054-hracky?productPopup=1349587-lego-60219-city-stavebni-nakladac&cartUpdateSource=%3AFront%3ACategory%3Adefault-product-basketForm), mluvte jako smutné plyšové zvířátko, které zůstalo zapomenuté pod sedačkou, ťapkejte s panenkou, která odchází na svoje místo na poličce, celkově se snažte úklid proměnit v hru. Vyplatí se vám to!

Dětem úklid co nejvíc usnadněte, pořiďte jim boxíky, na které nalepte obrázek toho, co do nich patří (obrázek kostek, figurek z Kinder vajíček, plyšáků…). Když má každá hračka svoje místo, bude se jim uklízet skvěle. Nebo minimálně snadněji…

Vsadím se, že se brzy naučí po sobě zasunout židli u stolu, utřít rozlitou vodu, uložit pyžamo do postele a třeba i přehodit deku přes okraj lůžka. Jsou to drobnosti na pár minut, ale vám ve výsledku ušetří času dost.

Když jsou mu tři

Zvládne zametat! Ta koordinace pohybů je sice pomalejší a někdy i lehce neohrabanější, ale k tomuto úkolů se většinou děti staví dobře.

Dítě už zvládne hezky pomoc při práci na zahradě, donese – přinese – odnese – jen ho pusťte i k úkolům, které ho budou bavit. Nechte je po sobě uklízet ze stolu (to by zvládlo i menší dítě) nebo odnést špinavé prádlo do koše, když se večer svlékne.

Zkuste mu dát povinnosti, které budou jen a jen jeho. Třeba doplňování toaletního papíru nebo zalévání květin. Zvládne uklidit knížky do police i naházet prádlo do pračky nebo vám ho později podávat k pověšení.

Pokud dětem svěříte tupý nůž, s menším či větším soustředěním zvládnou rozetřít sýr na chleba, přidat šunku a rozdělit papriku na talířky pro všechny členy rodiny.

Zkuste s dětmi péct – možná budou bábovkovou formu vymazávat pět minut, ale té radosti, když dokážou máslo dát do každičkého záhybu. Zvládnou vám podávat suroviny nebo je vysypat do míchy, bavit je to bude i s vařečkou. Přimíchat k mouce lžičku vanilkového cukru, přilít hrneček mléka, vyškrábat zakysanou smetanu. Uvidíte, jak jim potom vlastnoručně upečené dílo bude chutnat.

Když jsou mu čtyři

Že vaše dítě touží po domácím mazlíčkovi? Věřte, že v tomhle věku zvládne právě i starost o něj. Kromě krmení želvičky, rozsvícení světla v akváriu, rozčesávání chlupů kočce, sypání granulí psovi zvládne třeba už i úklid klece. Pokud vás svírají pochybnosti, že svoje povinnosti bude zanedbávat, klidně si jej nahrajte na video, jak slibuje, že “bude uklízet klec morčeti a chodit mu na travičku”. Až dojde na samotný úkon, odolejte pokušení dětem pomoci, i když by to bylo o tisíc vteřin rychlejší (a o tisíc pilin na zemi méně). Mimochodem, věděli jste, že pro alergiky a astmatiky jsou ideální speciální podestýlky s extraktem aloe vera, které jsou bezprašné a lépe pohlcují pachy a vlhkost? (https://www.rohlik.cz/1289481-asan-pet-aloe-podestylka)

Čtyřleťák umí (nebo ho naučíte) řadu věcí – třídit prádlo podle barev (tohle radši zkontrolujte, než dáte kupičku bílého s jednou zatoulanou modrou ponožkou do pračky), připravit prostírání a příbory na stůl, složit ručníky, vyndat prádlo ze sušičky, dát k sobě stejné ponožky, vysávat vysavačem, utřít si prach ve svém pokojíčku (ideálně jednorázovými ubrousky, které pak potomek hned vyhodí).

Zapojte dítě do vybírání potravin, ptejte se ho, jestli ví, co běžně kupujete a jestli toho máte dost („A co mažeme k snídani? Podívej se, jestli je v lednici paprika a jestli máme ještě dost corn flakes, nebo jestli je mám objednat.“). Přebírání tašek od kurýra a pomoc s uklízením nákupů je prvním krokem k samostatnému vybalování tašek, dítě tak zjistí, co kam patří, jak jsou tašky těžké, jak se manipuluje s plechovkou a jak se salátem.

Když je mu pět až šest

Pokud jste to nezanedbali u nejmenších, vychovali jste si určitě už šikovného pomocníka, který ví, že úkoly nezaberou moc času, udělají vám radost a budete mít víc času si spolu hrát. A s přehledem zvládne půlku domácnosti.

Předškolák a prvňák dokáže vynést odpadky, zamíchat palačinky a třeba je i upéct, vyndat nádobí z myčky, sbalit si batůžek na cvičení, ustlat postel, pomoci s nákupem. Samozřejmostí může být rosení a zalévání květin i s tím, že automaticky setře to, co rozlije.

Zapojte dítě do úklidu koupelny (opatrně na přípravky, volte raději ty ekologické) – stěrkou setře kapky vody ve sprchovém koutu, kartáčkem vydrhne umyvadlo poprskané zubní pastou, vymyje kelímky.

A pokud už umí hrát hry na iPadu, vsadím se, že zvládne objednat i celý nákup podle obrázků na Rohlíku, když mu budete diktovat, co potřebujete. To je pak dvojnásobná pomoc – i díky tomu, že nemusíte do supermarketu.