Chytrá náhrada aneb Zdravější suroviny pro velikonoční pečení.

Ať už se chystáte na mazanec, jidášky nebo beránka, můžete to letos zkusit o kousek zdravěji. Když část surovin odměníte za „alternativní“, nikdo nic nepozná a ještě své rodině dopřejete dobrotu o kus zdravější. Nahradit můžete cukr, mouku i vajíčka.

Kvalitní suroviny jsou základem dobrého jídla, tím pádem jsou pak dobré pro naše trávení i pro naše zdraví. Nejsou to jen prázdné kalorie jako v případě bílého cukru, alternativy mají přidanou hodnotu třeba v podobě vlákniny nebo nižšího glykemického indexu. Na svoje předsevzetí naučit se jíst a vařit lépe nemusíte rezignovat ani o Velikonocích. Existují samozřejmě i zdravé moučníky, na kterých si taky pochutnáte, ale i když máte oblíbený rodinný recept plný bílého cukru a másla, nemusíte prolistovávat kuchařky a hledat alternativy. Navíc chápeme, že chcete svým dětem předat rodinné tradice. Jděte na to chytře a postupně a přivykejte rodinu na trochu jiné chutě po částech. Dětem pomůžete vypěstovat zdravé návyky a naučíte jejich metabolismus správně pracovat. I to je nová, lepší tradice!

 

Místo cukru….

Alternativou bílého cukru je stévie. Je to přírodní sladidlo téměř bez kalorií, přitom mnohokrát sladší než cukr. Většinou výrobce na obale doporučuje, v jakém poměru ji nahradit. Překvapí vás, jak málo ji k oslazení potřebujete. A vážně to nepřehánějte, jinak můžete vnímat nežádoucí stopu na chuti. Stévie se dobře hodí na citronové polevy místo moučkového cukru.

Kokosový cukr je další přirozenou alternativou toho bílého. Sladí trochu méně, ale přesto ho dejte do těsta ve stejném poměru. Má výraznější chuť a tak to bude stačit. Protože působí trochu karamelově (kokos z něj neucítíte), slušet mu to bude v tmavých kakaových těstech, protože má navíc ve větším množství tendenci těsto trochu obarvit, je to jeho přirozená vlastnost. Kokosový sirup s radostí použijte do biskupského chlebíčku.

Med je sladší než cukr, takže vám ho bude stačit méně. Pokud recept praví 150 gramů cukru, medu budete potřebovat o trochu více než polovinu, cca 90 až 100 gramů. Velikonoční perníčky s ničím jiným nepečte. Počítejte s tím, že med vám těsto o trochu naředí. Proto těsto nechte déle kynout, přidejte o lžíci víc mouky a na kvásek použijte klasický bílý cukr. Med působí přirozeně protizánětlivě i na posilování imunity a ve sladkých dezertech mu to moc sluší. Zkusili jste někdy mazanec z medu? Ta chuť vás překvapí – v tom pozitivním slova smyslu. Děti si ho taky zamilují.

Datlový i agávový sirup mají nízký glykemický index, jsou zcela přírodní a lehce stravitelné. Pro některé děti jsou jejich chutě trochu jiné (obzvlášť ten datlový), takže je zamaskujte. Datlový sirup je skvělý v perníku, protože jeho chuť přebije skořice a rozinky. Můžete je zkusit použít i v pečivu, jehož „běžnou“ chuť dítě nezná, takže tahle „nová, alternativní“ pro něj bude odteď ta správná. Třeba na jidášky se agávový sirup dobře hodí.

Cukr jde dobře nahradit rozmačkaným zralým banánem, který dětem zvyklým na příkrmy bude hodně chutnat. Navíc pokus se vám banán nechce mačkat, kupte klidně hotové banánové pyré (prodává se jako příkrm). Použijte ho do lívanečků nebo palačinek. A taky do muffinů nebo sladkých chlebíčků. Obdobně funguje jablkové pyré, ale opět počítejte s tím, že je to tekutina, a tak budete muset přidat (zhruba o pětinu) více sypkých surovin.

Pokud začínáte zkoušet jinou mouku než celozrnnou, držte se základního pravidla – nahrazujte třetinu. Pak už nezáleží na tom, jakou vyzkoušíte, jestli pohankovou, celozrnnou pšeničnou nebo mandlovou. Počítejte s tím, že sají víc tekutiny, a tak na ní můžete malinko přidat. Ořechové mouky jsou zase specifičtější v tom, že obsahují dost tuku, takže můžete zhruba čtvrtinu tuku do základu ubrat. Tradiční velikonoční beránek s třetinou mandlové mouky bude k nakousnutí! Mandlemi pak děti mohou ozdobit i tělo beránka – dvě velké místo očí a strouhané mandle jako kožíšek. To je určitě zdravější než krusta z cukru.

Místo mouky můžete použít i kokos: strouhaný kokos místo třetiny bílé mouky ovšem pozmění chuť výsledného produktu, a tak s tím počítejte. Klidně ho přiznejte (třeba opět v beránkovi) a použijte na zdobení právě také kokos, strouhaným kokosem místo mouky i vysypte plech nebo jinou pečicí formu.

Stejně jako kokos funguje strouhaná mrkev. Pokud vyberete sladkou, těsto i osladí. Dejte ji pro začátek v poměru 5:1 a to k litým těstům. Do sladkého navíc přidáte vlákninu, která je prospěšná pro mikrobiotu (imunitu našich střev).

Ovesné vločky způsobí, že má těsto trochu jinou konzistenci. Rozemletými vločkami proto nahrazujte jen asi čtvrtinu až pětinu těsta, aby se vám výsledek zadařil a chuť nikoho nezmátla.

 

Trochu tekutých surovin

Klasickou smetanu můžete nahradit alternativní smetanou kokosovou nebo ovesnou, stejně tak mléko. Kokosové mléko skvěle ladí v těstě s kokosem.

Co se týče olejů, jsou základem pečení a nositelem chuti, proto se jim nebraňte. Experimentovat můžete jen s množstvím, pro začátek uberte o zhruba 10 procent, připravte se na to, že těsto pak může působit sušším dojmem. Jestli jsou v receptu využité nějaké další tekuté ingredience jako je mléko nebo zakysaná smetana. A vsaďte na kvalitu než na kvantitu a raději si vyberte ten nejkvalitnější olej.

 

Jak nahradit vajíčka

Není to tak nemožné, jak by se mohlo zdát. Místo jednoho vejce do sladkého litého těsta přidejte lžičku vanilkového pudinkového prášku a lžičku řepkového oleje. Vajíčka se dají nahradit i kukuřičným nebo bramborovým škrobem. Lžičku lněných semínek můžete také rozmixovat ve vodě a použít místo vajíčka, obdobně i chia semínka. Funguje i hedvábné tofu. Jeden sáček želatiny nahradí až tři vajíčka. Experimentujte hlavně u litých těst (bábovka, beránek, perník…), u kynutých nebo křehkých si raději najděte ten správný recept. Bílkový sníh pak můžete připravit z nálevu z naložené cizrny. Vážně to funguje!

Pravidla pro první příkrmy. Proč neposlouchat rady babičky?

Babiččiny rady… Někdy po nich prahneme a jindy zase nevíme, zda je poslouchat. U prvních příkrmů jsou už trochu přežitkem, doba se posunula a pediatři doporučují něco trochu jiného, než říkala dávná moudrost.

Babička říkala: Začni mrkví

Mrkev sice bývá nejčastější první příkrm, ale vůbec to nemusí být striktně dané. Jako první lžičku můžete stejně tak podat dýni nebo brokolici. Mrkev má výhodu v lehké nasládlosti, pokud ji ovšem budete podávat jako první a po delší dobu, může pak dítě odmítat zeleninové chutě.

Babička říkala: Krm ho lžičkou co nejdřív

To, kdy podáte první zeleninový příkrm, závisí na tom, jestli je dítě kojené. Plně kojené dítě může dostávat příkrmy klidně až po šestém měsíci věku, pokud ho přikrmujete nebo výhradně krmíte umělým mlékem, doporučuje se začít s příkrmy od ukončeného čtvrtého měsíce. Dřívější tlak na brzké přikrmování souvisel i s tím, že se děťátko mohlo co nejdřív zapojit ke stravování celé rodiny. Výjimkou tak nebyl ani gulášek s knedlíkem v deseti měsících… Vy s tím radši počkejte a vytrvejte s vařením nebo kupováním speciální dětské výživy, ideálně v bio kvalitě. Začněte zeleninovými příkrmy, postupně zapojte ovocné jednodruhové, potom míchané (například jablko-hruška) a servírujte postupně také masozeleninové. Díky rozmanité nabídce tak může vaše děťátko jíst každý den něco jiného, zajímavého.

Babička říkala: Rozmačkej mu do toho sladké jablíčko, ať mu to víc chutná

Doslazovat dítěti jídlo (v horším případě cukrem, v tom lepší jablečným pyré) byl a je klasický nešvar. Batole si na sladkou stravu přivykne a pak mu často zelenina vůbec nejede, jídlo odmítá, a tak se znovu doslazuje, jen aby něco snědlo. Postupně pak rodiče musí dávky cukru zvyšovat, aby dítěti pořád chutnalo. Navíc dětská strava by měla být rozmanitá a měla by ho připravovat na všechny chutě, které jídlo přináší, třeba i kyselou. Vy se proto snažte dětem dávat jídlo v té co nejpřirozenější chuti a podobě, ve které je.

Babička říkala: Vepřové může hned

Zabijačka byla součástí venkovského koloritu a vepřového bylo dost. A tak bylo často i prvním masem, které děťátko ochutnalo. Výživoví odborníci doporučují ale začít přikrmovat (zhruba měsíc poté, co jste s příkrmy začali) bílým masem – ideálně kuřecím nebo krůtím. Vyberte si maso od farmáře nebo v bio kvalitě: do jedné porce ho dáte opravdu jen malý kousíček, a tak se na něm nevyplatí šetřit. Červené maso jako je třeba hovězí nebo právě vepřové doporučují odborníci až od 10. měsíce věku, s jemnou rybou začněte od ukončeného 7. měsíce.

Babička říkala: Do kaše mu namoč piškoty

Není důvod piškoty do kaše máčet, ani ji doslazovat. Pokud s nimi nezačnete hned, dítě si na méně výraznou chuť kaše zvykne a nebude doslazování vyžadovat. Zatímco když hned začnete s porcí cukru, batole si na ni přivykne. Navíc nabídka mléčných i nemléčných kaší je tak rozmanitá, takže pokud máte pocit, že mu ta nejzákladnější nechutná, můžete vyzkoušet jiné značky i jiné příchutě. Dřív se piškoty a sušenky rozmáčely ve večerním mléce nebo kaši nejen proto, aby dítěti chutnalo a dobře rostlo, ale i kvůli většímu pocitu sytosti. Hutná kaše zkrátka bříško nakrmila na delší čas než mléko.