Tradiční domácí zabijačka aneb když se sejde celá rodina

- v Rohlíkovo

Byli jste někdy na pravé domácí zabijačce a jen při pomyšlení se vám sbíhají sliny na dobroty, které se z čuníka připravují? Taková zabijačka je vlastně společenská událost, při níž se sejde celá rodina a pozve se mnoho přátel, s kterými se popíjí a ochutnává, co se z prasete připravilo.

 

Začátky řezníků v Česku

Na našem území se začaly řeznické cechy rozvíjet ve třináctém století. Řezníci se stali privilegovaným cechem s právem chodit v čele průvodu řemesel. Ve městech se postupně objevovaly masné krámy, kde se zvířata porážela. Na vyhrazených místech se dokonce prodával i dobytek. Příkladem můžeme uvést Karlovo náměstí, které bylo dříve zvané jako Dobytčí trh nebo Václavské náměstí, které neslo název Koňský trh.

Zabijačka za Marie Terezie

Řeznické řemeslo bylo provázáno přísnými podmínkami, které musel učeň splnit, aby se stal tovaryšem a poté mistrem. Pokud tovaryš nebyl synem řeznického mistra, jediným řešením bylo se do řeznické živnosti přiženit. Některé přísné podmínky, které omezovaly rozvoj tohoto řemesla se zrušily v době panování Karla IV. v roce 1731 a zcela zrušeny byly císařem Josefem II. v roce 1783. Následník vídeňského trůnu, Leopold II., je však opět v roce 1791 obnovil.

Dnešní zabijačka

V České republice se za jeden rok uskuteční až 350 tisíc domácích zabijaček. Při hmotnosti prasete, které váží kolem 100 kg, se jedná o nezanedbatelné množství masa, které se při zabijačkách zkonzumuje. Zabijačka patří mezi slavnosti, kdy se sejde spoustu lidí a obvykle se koná od prosince do března. Ideální doba zabijačky je při nízkých teplotách, kdy se maso déle uchová ve venkovních podmínkách.

Jak vypadá příprava a samotná zabijačka?

Hlavní úlohu takové zabijačky má bezpochyby řezník, kterého si na zabijačku musíme objednat dlouho dopředu. Každá zabijačka je velice náročná na čas a práci, proto je důležité mít při ruce spoustu pomocníků. V brzkých ranních hodinách se musí připravit vše potřebné, tzn. uvařit kroupy, upéct neslazená buchta, nachystat hrnce, připravit pařák s vodou a mnoho dalšího. Jakmile dorazí řezník, prase se omráčí a řezník ho jedním vpichem vykrví. Někdo z řad pomocníků musí krev chytat do mísy a řádně míchat, aby se nesrazila. Po vykrvácení se čuník zbaví štětin. Nejlepším způsobem je vložit prase do necek, polít horkou vodou a štětiny oškrábat. Poté se prase nachystá na zavěšení, kde řezník vyvrhne vnitřnosti a může se porcovat.

Jaké pokrmy se připravují?

Při rozpůlení prasete se většinou vezme mozeček a usmaží se s cibulí a vejcem a dochutí pepřem a solí. Mezitím se vaří ovar, maso, játra, srdíčko, jazyk na tlačenku a samozřejmě jelítka a jaterničky. Řezník nachystá střívka a šikovně naplní prejtem, která se pak zašpejlují a krátce povaří. Důležitou součástí bylo také škvaření sádla, kterého bývá většinou na litry. Díky tomu se mohlo zhodnotit, jaké kvality prase bylo. Na zabijačkách nesmí chybět guláš a maso na uzení, které se nasolí a za 5-10 dní dává do udírny.

 

Už se vám sbíhají sliny? Mrkněte se na naše zabijačkové speciality a pochutnejte si jako na pravé zabijačce https://www.rohlik.cz/c300104020-zabijackove-speciality?_ref=whisper.

 

Nezapomeňte nás sledovat na sociálních sítích.

FB/IG