10 zajímavostí z vietnamské a thajské kuchyně

Lehké, zdravé a barevné. Vietnamská a thajská jídla zaujmou chutí i na pohled. A díky oblibě fermentované rybí omáčky nezůstane pozadu ani čich. Pro Evropana je intenzivní vůně při prvním setkání možná trošku příliš výrazná, ale pár soust a obavy jsou pryč. Jaké zajímavosti tato část asijské kuchyně skrývá?

1. Čerstvé a lokální

Vietnamská i thajská kuchyně si potrpí na čerstvé lokální suroviny. A tak není divu, že každý kraj má svoje speciality podle toho, jaké suroviny se tam zrovna pěstují. Naštěstí si doma můžete připravit pravou Asii, i když naše podnebí exotickým plodinám nepřeje. Z Rohlíku vám dovezeme místní ovoce i zeleninu až ke dveřím.

2. Bez koření ani ránu

I koření se tu používá raději čerstvé než sušené. Nesmí chybět chilli, koriandr, citronová tráva nebo třeba zázvor. A co není čerstvé, najdete ve formě past a omáček. Nejznámější omáčka je rozhodně ta rybí, kterou najdete ve většině pokrmů. Jak chutná, můžete rovnou vyzkoušet v receptu na kuřecí satay s arašídovou omáčkou nebo v salátu s hovězím masem Bun bo nam bo.

3. Rýže na všechny způsoby

Místní klima je pro pěstování rýže ideální. Thajsko a Vietnam jsou na prvních místech v exportu rýže do celého světa a v konzumaci také nezůstávají pozadu. Kromě samotné rýže jsou oblíbené přílohy z rýžových nudlí na všechny způsoby. Rýže se také používá k výrobě mouky, sladkých moučníků, octa, oleje, pálenky i rýžového papíru, který je nezbytnou součástí oblíbených Nem cuon závitků.

4. Polévka jako hlavní chod

Polévky tu plní funkci hlavního chodu. Porce jsou to opravdu pořádné, takže se nebojte, že byste měli po polévce hlad. Nejznámější vietnamskou polévku Pho Bo si můžete uvařit i sami podle receptu, který najdete na Rohlik Chef.

5. Elementy v kuchyni

Vietnamská kuchyně uznává filozofii pěti elementů, tedy pěti základních chutí. Železo zastupuje ostrou chuť, dřevo kyselou, oheň hořkou, voda slanou a země sladkou. Každé jídlo pak odráží minimálně jeden z těchto elementů.

6. Rybí omáčka místo soli

V asijské kuchyni se nepoužívá sůl jako samostatné dochucovadlo, zato když je v rybí omáčce, to je jiná! Rybí omáčka je podstatnou součástí thajské i vietnamské kuchyně. Zastupuje chuť umami a dává pokrmům nezaměnitelnou chuť a také aroma. Vyrábí se kvašením nasolených ančoviček či jiných ryb ve velkých dřevěných kádích. Takové kvašení trvá i několik měsíců.

7. Příbor bez nože

Asi vás nepřekvapí, že většina pokrmů se konzumuje hůlkami. Ale i tady narazíte na příbor. Akorát oproti našim zvyklostem se skládá jen z vidličky a lžíce. Nůž nehledejte. Naštěstí jsou pokrmy připravené tak, že je krájet nepotřebujete.

8. Hůlky nezapichovat!

Naučit se jíst hůlkami je jedna věc, další záludnosti číhají po skončení jídla. Hlavně ať vás nenapadne zapíchnout je, ve Vietnamu i dalších asijských zemí je toto gesto spojené s pohřebními rituály. Až dojíte, položte hůlky vodorovně na talířek, který je pod miskou nebo je položte na hranu misky.

9. Sýr a uzeniny tady nehledejte

Zatímco Evropa je sýrovou velmocí, asijská kuchyně sýry prakticky nezná. Stejně tak mléčné výrobky, uzeniny nebo paštiky tu nejsou vůbec typické. Ochutnat ale můžete spoustu jídel, která jsou pro změnu poměrně bizarní pro nás, z těch stravitelnějších je to třeba různý hmyz nebo hadí maso.

10. 7 z 50 nejoblíbenějších jídel je thajských

Na základě průzkumu, kterého se účastnilo 35 000 lidí vydala americká televize CNN seznam 50 nejchutnějších jídel z celého světa. Thajská kuchyně jich tam měla zastoupených rovnou 7! Tak si pojďte rovnou nějaké uvařit a vychutnat.

Tipy na silvestrovské chuťovky pro děti

Silvestrovská párty není jen o nás dospělých a bujarém večeru plném alkoholu. Příchod nového roku se často slaví doma v rodinné atmosféře už od odpoledních hodin. Je třeba vytvořit slavnostní atmosféru a stůl naložit originálními chuťovkami. Pojďte se s námi podívat na to, co připravit pro ty naše nejmenší!

Continue reading

7 zajímavostí, které jste nevěděli o vánočním cukroví

Vánoce bez cukroví jako by nebyly? Stejný názor na to má celých 78 % Čechů. Ať už vánoční cukroví pečete, nebo patříte jen do tábora jedlíků, na zajímavostech ze světa cukroví si může smlsnou tak jako tak.

1. Cukroví nebylo z mouky

Vánoční cukroví byste na stole našli už v 16. století. Mouka a cukr byly ale drahé, takže se tvarovalo ze sušeného ovoce a sladilo medem. Trošku se nám ty ceny v současnosti prohodily, že?

2. Pečení nejen pro mlsání

V minulosti mělo cukroví i jiný význam než si zamlsat. Lidé věřili, že poctivě udělané cukroví ochrání rodinu i celé hospodářství před temnými silami. Vykrajovaná zvířátka měla chránit zvířata v hospodářství, kulaté cukroví se pak věšelo na ovocné stromy, aby stále plodily.

3. Vánočka jako první cukroví bez medu

Nepovažujete vánočku za cukroví? V 16. století na to měli jiný pohled. Bylo to pro ně první cukroví, které nebylo z medu a ovoce, ale z mouky.

4. Víc lidí kope za rozinky

A když už jsme nakousli tu vánočku… S rozinkami nebo bez? Tuto nezodpovězenou otázku rozsekl loňský průzkum. A rozinkáři vedou! Je jich ale jen lehce nadpoloviční většina. Záleží však také na věku – zatímco do 20 let věku má rozinky rádo jen přibližně 30 % strávníků, u věkové skupiny nad 60 let zabodujete u celých 70 %.

5. Novodobé cukroví jako výsada bohatých

Cukroví, jak ho najdete dnes, pochází teprve z 19. století. Ale na stolech běžných lidí byste ho v té době hledali marně. Suroviny byly drahé a peklo se i za použití vzácného koření, které si mohly dovolit pouze bohaté domy. Ti chudší chuť doháněli pepřem i česnekem.

6. Když už, tak aspoň 4 druhy

Na tři čtvrtiny českých domácností peče vánoční cukroví. A když už se do toho dají, tak nepřestanou, dokud nemají aspoň 4 druhy. Ještě loni to platilo pro 90 % domácností, které se do pečení pustily. Letos to číslo bude možná ještě vyšší, co myslíte?

7. Vanilkové rohlíčky na prvním místě

A co se peče nejčastěji? Žebříčky oblíbenosti drtí vanilkové rohlíčky, za kterými jsou v závěsu přilepená linecká kolečka. Většina z nás si to neumí představit ani bez vosích hnízd, pracen a perníčků. Pokud nemáte své vypiplané recepty, mrkněte k nám na Rohlik Chef, kde najdete spoustu druhů. A rovnou si z receptu vložíte suroviny do košíku, aniž byste si museli dělat nejdřív seznam.

Rohlík Delikatesy na váš sváteční stůl

Ať už se letošní Vánoce a silvestrovské oslavy ponesou v tradičním duchu, nebo jen v kruhu těch nejbližších, jedno je jisté. Na stole musí být vždy dostatek kanapek, jednohubek, a hlavně naší národní chlouby – chlebíčků. Co je letos tuto tradiční českou pochutinu připravit z vyhlášených sýrů a uzenin ze světa?

Pro kvalitu bez kompromisu

Do našeho „nářezáku“ se dostanou jen ti nejlepší. Bedlivě sledujeme chuť, suroviny i výrobní proces. O vybrané delikatesy se pak stará nás vyškolený tým, který vám je nařeže na tenké plátky, zabalí do ekologického obalu (díky kterému ušetříme přes 6 tun plastu ročně) a za chvíli je máte přímo u dveří. Pro členy klubu Rohlík Premium máme navíc trvalou slevu 15 %.

Kdo se postará o ty nejlepší chlebíčky široko daleko?

Minule jsme vám představili několik našich dodavatelů delikates, dnes tu máme tu další, kteří si zaslouží pozornost. Tentokrát jsme sáhli po rodinných výrobcích sýrů a uzenin ze Švýcarska a Itálie. Samozřejmě si u nás vyberete i spoustu skvělých českých výrobků, omrknout je můžete přímo na Rohlíku. Ale teď už zpátky do světa!

Le Superbe 1862

Pro opravdový ementál jedině do Švýcarska. Do sýrárny, kde si své receptury a nadšení pro dobré sýry, předávají už od roku 1862. Sýry s chráněným označením původu tu zrají v obrovských bochnících, které váží víc než 100 kg. Ale celé to začíná už na alpských pastvinách, kde se krávy volně pasou. Díky šetrnému zpracování si mléko zachová aroma rozkvetlých luk i v konečných produktech. Není divu, že se svými ementály udělali díru do světa

Veroni

Když máte rodinu, která sdílí vaše hodnoty, nemůže to dopadnou špatně. A pro jídlo to platí dvojnásob. A tak v roce 1925 založilo 5 bratrů obchod s delikatesami, se kterými za pár let překonali nejen hranice regionu Emilia-Romagna, ale i hranice celé Itálie. Masné delikatesy vyrábí v moderním prostředí, receptury si ale nadále předávají z generace na generaci a udržují tak tradiční hodnoty a řemeslo. Charakteristická je pro ně mortadela – salám z jemně namletého vepřového, kostek tuku a koření. A rozhodně tu netroškařili. Doposud nepřekonaný rekord trhají s mortadelou, která váží 2,6 tuny a po obvodu měří 2 metry.

Mendelspeck

Tramín není jen domovem skvělých vín. Pochází z něj i tahle rodinná firmička, která uchvátila svět svým tyrolským špekem a slaninou. Tyrolský špek je delikátní šunka z regionu Alto Adige vyráběná z vepřové kýty ochucená jalovcem. Aby bylo všechno, jak má být, dohlíží tu s láskou na výběr poctivého masa i na samotný proces nakládání a zrání. Než se takový skvost dostane od naložení k vám na talíř, uběhne i několik měsíců. Dobré věci prostě potřebují čas.

Trentini

Před téměř 100 lety byly položeny základy italské rodinné sýrárny, a vášeň pro poctivé sýry se tam předává už po 4 generace. Z malé sýrárny se vypracovali na společnost, která denně zpracovává více než 100 litrů mléka. To pochází výhradně z malých horských farem, které ví, že kvalita je víc než kvantita. Z farem, kde se krávy pohybují volně, bez stresu a pasou se na horských pastvinách, ze kterých má mléko jedinečnou chuť. A protože se v přírodě cítí jako doma, snaží se k ní chovat co nejšetrněji. Částečně si vyrábí vlastní elektrickou i tepelnou energii a snižují tak hladinu oxidu uhličitého. Stejně tak se chovají zodpovědně k vodním zdrojům.

 

5 tipů na kouzelnou vánoční výzdobu z našich tašek

Co by to bylo za Vánoce bez vánoční výzdoby? Pestrobarevná světýlka, Santa Clausové, třpytivé řetězy, až z toho oči přecházejí. Víte ale, kterou dekorací si doma vykouzlíte skutečně ty pravé Vánoce? Tou, kterou si vyrobíte sami. Inspirujte se našimi 7 tipy na kouzelnou vánoční výzdobu, kterou si jednoduše a za pár korun vyrobíte z našich tašek.

Taška jako balící papír

Co si budeme povídat, papírová taška, blížící se Vánoce, dárky – využití je jasné. Stačí, když tašku rozstříháte a jednoduše do ní zabalíte dárky. Pokud ke krásnému přírodnímu papíru, který obmotáte stuhou, přidáte jako pomyslnou třešničku na dortu jehličí, budou všichni naprosto odvařeni už jen ze samotného balení!

Adventní kalendář plný překvapení

Co budete potřebovat na vánoční výzdobu?

  • Naše papírové tašky
  • Provázek
  • Větvičku / širokou špejli / tenké špejle smotané stužkou
  • Razítko / fixu / tuš
  • Šicí stroj / sešívačku
  • Nůžky
  • Kružítko
  • Tužku
  • Adventní překvapení

Z našich tašek vystřihněte 48 stejně velkých koleček podle kružítka nebo stačí obkreslit skleničku. Ty potom orazítkujte nebo popište fixou nebo tuší čísly od 1 do 24. Orazítkované a neorazítkované kolečko dohromady sešijte na šicím stroji nebo sešívačkou a ponechte prostor pro vložení překvapení. Tomu se meze nekladou :) Může to být čokoláda, vzkaz nebo jakákoliv drobnost, která vás napadne a vejde se do vytvořené kapsičky. Po vložení překvapení ke kolečku šicím strojem nebo sešívačkou přišijte provázek a potom došijte, aby bylo kolečko celé spojené. Tak pokračujte, až budete mít všech 24 adventních koleček s provázky. Ty potom připevněte na větvičku, širokou špejli nebo případně stuhou omotané tenké špejle. Na konce větvičky přivažte provázek, aby vzniklo velké očko, které můžete pověsit někam na stěnu.

Kouzelné vánoční květiny na dveře

Co budete potřebovat na vánoční výzdobu?

  • Naše papírové tašky
  • Nůžky
  • Tužku
  • Lepidlo

Na tašku si nakreslete velké a menší okvětní lístky, ty potom vystřihněte. Lístky v polovině přehněte a poté je začněte slepovat, jako jsou na obrázku. Začněte dvojicemi velký okvětních lístků, které se budou střídavě překrývat, a potom udělejte to samé s menšími okvětními lístky. Na závěr z kusu papíru udělejte kuličku, kterou nalepte do středu květiny. A kouzelné květiny jsou hotové!

Adventní věnec, kterým ušetříte přírodu

Co budete potřebovat na vánoční výzdobu?

  • Naše papírové tašky
  • Nůžky
  • Tužku
  • Lepidlo

Z jedné tašky si vytvořte základ pro věnec. Nakreslete si kruh, který bude cca 3 cm široký, a vystřihněte ho. Na další tašky si tužkou předkreslete malé i větší lístky (počet podle velikosti kruhu), které vystřihnete. Vystřižené lístky v polovině přehněte. Potom jednotlivé lístky začněte lepit na základ věnce a postupně je vrstvěte a advent může začít se vší parádou.

Ozdoby na stromeček, aby Ježíšek nezabloudil

Co budete potřebovat na vánoční výzdobu?

  • Naše papírové tašky
  • Nůžky
  • Bílou temperu
  • Tužku

Na tašku si tužkou překreslete hvězdičky. Ty vystřihněte a ozdobte bílou temperou. Do hvězdičky udělejte špičkou nůžek očko, kterým provléknete provázek nebo ztužku a můžete jít věšet překrásné ozdoby na stromeček a čekat, až přiletí Ježíšek.

Rohlík Delikatesy – seznamte se s naším Nářezákem

Pro čerstvě nakrájené uzeniny a sýry už nikam nemusíme. Jako první online řetězec s potravinami jsme zařídili vlastní „Nářezák“, kde vám na tenké plátky nakrájíme ty nejlepší uzeniny a sýry z Česka i ze světa. Vše ručně zabalíme a dovezeme až ke dveřím. To jsou Rohlík Delikatesy!

uzeniny a syry

Vše na jednom místě

O celý proces se stará vyškolený tým přímo v naší provozovně, kde máme všechno pěkně na jednom místě. Od strojů až po samotné delikatesy z různých koutů světa. Ty pak krájíme na tenké plátky, rozhodně se vám nestane, že rozbalíte 15 deka schovaných do tří plátků.

Nařežeme jen ty nejlepší

Na kvalitu jsme psi. Proto než vám něco nabídneme, hledáme, ochutnáváme a schvalujeme. A protože co člověk, to jiná chuť, neprojde jen tak něco. Schvalovacího procesu se účastní minimálně 20 „ochutnavačů“. Kromě chuti hodnotí i použité suroviny a způsob zpracování. Snažíme se pro vás prostě vybírat ty nejlepší produkty. A aby vás potěšila i cena, dáváme našim věrným zákazníkům z klubu Rohlík Premium slevu 15 %.

Obal, který miluje i příroda

Fandíme přírodě a nechceme ji zatěžovat víc, než je nutné. Obaly, kde je víc materiálu než obsahu, jsme nechtěli, a proto jsme finální podobu dlouho ladili. A jak už to tak bývá, nebylo potřeba věci zbytečně komplikovat. Všechny delikatesy balíme do papíru, který oddělíme od uzenin a sýrů tenkou fólií. Papír se nerozmočí a můžete ho recyklovat, fólie pak společně s ledničkou zaručí, že vše vydrží čerstvé až 4 dny. Díky tomuto balení ušetříme přes 6 tun plastu ročně. A to už je pořádné číslo.

Seznamte se s našimi dodavateli

A tady malá ochutnávka dodavatelů, se kterými hrdě spolupracujeme. Celý sortiment můžete omrknout přímo na Rohlíku.

Amaso

Lahodné uzeniny z českých plemen. To je značka Naše maso, za kterou stojí společnost Amaso. A za tou zase stojí parta bývalých kuchařů a řezník. Láska ke kvalitnímu masu je tu prostě znát. Podle jejich přesvědčení jsou pro produkci kvalitního masa důležité 4 základní faktory. Život, smrt, řezník a kuchař. Zvířata musí žít v dobrých podmínkách a následně být poražena bez stresu. Pak přichází na řadu pečlivé řemeslné zpracování. Na rychlost se tady nehraje.

Aby dělali jídlu dobré jméno, vzkřísili a zdokonalili zapomenuté postupy a oslovili chovatele tradičních českých plemen – přeštík a čestr. U těch si vybírají konkrétní kusy dobytka, dohlíží na stravu, zacházení se zvířetem i na porážku. Maso si pak sami bourají a nechávají zrát.

Nepoužívají žádnou zbytečnou chemii, jejich trik je jednoduchý – kvalitní maso a poctivé řemeslo. Uzeniny tak vyrábí jen z masa, sádla, soli, koření a čerstvého českého česneku. Uzeniny plní do přírodních střívek a udí na kouři z tvrdého bukového dřeva.

LE & CO

Další poctivé české uzeniny máme od společnosti LE & CO, která se za 30 let fungování vyšvihla mezi naprostou českou špičku. Za každým výrobkem stojí dlouholeté zkušenosti a nekompromisní profesionální přístup, ale také láska k jídlu a rodinné tradici. Všechny výrobky jsou přirozeně bezlepkové a vyrobené v kompletně bezalergenním provozu.

Beretta

I když už svými uzeninami Beretta dávno překročila hranice rodné Itálie, stále je to rodinná firma v tom pravém smyslu slova. Od roku 1812 si rodinné receptury předávají už po 8 generací. A rozhodně nemají v úmyslu u současné generace končit. Tradiční receptury se tu ale potkávají s inovativními přístupy, bez kterých by to v dnešní době už nešlo. Neustálá kontrola kvality a vylepšování technologických procesů Berettu vyšvihlo na přední výrobce potravinářského průmyslu v Itálii i ve světě.

Singletons

Masem to ale nekončí, co si dát pravý řemeslný čedar z Anglie? O to se postará firma Singletons, která je vyrábí už od roku 1934. Rodinná tradice se ale okolo mlékárenství a sýrů točí už od 18. století. Jejich čedary jsou výjimečné tím, že se stále vyrábí ručně podle rodinné receptury, která se předává už po 5 generací. K výrobě používajímléko z místních farem, kde krávy se přirozeně pasou na loukách. A protože je oblast na srážky velmi vydatná, projeví se to pozitivně i na chuti samotného mléka.

Jak vlastně takový čedar vyrábí? Nejdřív pasterizují mléko, do kterého přijde syřidlo a startovací kultury. Pak se hezky ručně vytlačuje z hmoty syrovátka. Když má sýr ideální vlhkost, rozmělní se na malé kousky a natlačí se do kovových forem, kde se pomocí hydraulického lisu odvede přebytečná vlhkost. Pak je připraven zrát. Ten správně uzrálý vám pak nařežeme na tenké plátky, abyste si ho mohli naplno vychutnat.

Zvěřinové hody v moderním kabátu

Sezóna vysoké je tu! Čím vším exceluje zvěřina, s jakým nápojem pokrmy nejlépe snoubit, a co si zavařit na vaření s profesionály?

Myslivost má v našich končinách dlouhou tradici, přesto ve městech na stole zvěřinu jen tak nenajdete. A přitom odpovídá modernímu způsobu stravováním. Čím je výjimečná a jak ji připravit?

Dříve byl lov nedílnou součástí obživy, to se změnilo příchodem zemědělství. Když to vezmeme opravdu hopem, přeměnil se až v dobách feudalismu v myslivost, která patřila k výsadě panovníků. Ochrana zvěře a podmínky lovu přišly na řadu až o několik století později.

Ještě v nedávné minulosti patřila myslivost mezi oblíbené tradice a zvěřinové bály nebyly nic neobvyklého. Přesto zvěřina postupně opustila naše kuchyně a je vnímána jako těžký pokrm, který vyžaduje hodně času i zručnosti k přípravě. Na druhé straně je pak považována jako něco nesehnatelného a drahého.

Nenechte se mýlit, pokrmy ze zvěřiny mohou být nejen rychlé na přípravu, ale také lehké, chutné a bez zápachu, který u dobře uzrálého masa prostě neucítíte. A maso můžete mít doma během chvilky.

Maso z českých lesů

Zvěřina je potravina, o které lze říct, že splňuje všechny požadavky moderního stravování. Zvířata žila ve volné přírodě a měla přístup k přirozené stravě. Maso v sobě tak nemá žádnou chemii. Navíc je lokální, takže necestovalo přes půlku světa. A k jeho produkci nebylo zapotřebí energií. Samotné maso je velmi bohaté na bílkoviny a tuku má jen pomálu. Také stojí za zmínku obsah vitaminů B12 a A, z minerálů obsahuje dostatek železa, vápníku a fosfor.

U nás na Rohlíku můžete pár kliknutími ulovit jelena, kance, zajíce i další chutné maso. To prémiové ze znojemských lesů se skrývá pod značkou Windsor, která vznikla z lásky k jídlu a k přírodě. Její majitelé si dali za cíl vrátit na české stoly právě zvěřinu, která se v posledních desetiletích stala spíše vzácností. A opravdu, pokud jste neměli kamaráda mezi myslivci, sehnat čerstvé lokální maso byla fuška. Ochudit se o něj by ale rozhodně byla škoda. Z masa od Windsoru pro vás připravili recepty přímo michelinští šéfkuchaři a najít je můžete v detailu produktu v popisu.

Flákněte to na pánev

Že se zvěřina nerovná jen těžkým jídlům s knedlíkem a omáčkou už víte. Tak se pojďte podívat blíže na to, co si z ní můžete sami připravit. Takový křehký steak z jelena připravíte na rozpálené pánvi za pár minut. Místo těžké přílohy ho doplňte jednoduchým zeleninovým salátem. Žádný velký um není potřeba.

Jako lahodný předkrm poslouží například jemná paštika z kachních jater či drůbeží kaldoun. Trošku více času si vyhraďte na recept Romana Vaňka, který vám ukáže, jak ze srnčích kostek na guláš připravit dokonalý podzimní pokrm – srnčí na hříbkách. Skvěle si pochutnáte ale i na bažantím prsíčku s hříbky, zajíci na liškách či dančím hřbetu na portském víně.

K podzimu se pak hodí i kančí medailonky s houbovým ragú. Postačí vám k tomu, kromě kančích medailonků, houby (ať už ty lesní nebo žampiony), troška oregana, šalvěje nebo dalších čerstvých bylinek, sůl pepř a olej. Maso naložte minimálně na dvě hodiny do soli, pepře a oleje a pak ho zprudka opečte z obou stran. Přidejte houby, bylinky a sůl, dokud nezískají barvu. Nechte chvilku odpočinout a podávejte s opečeným chlebem.

Jaký nápoj ke zvěřině

A čím to zapít? Ke zvěřině zalahodí nejen pivo. K lokální zvěřině se samozřejmě hodí i lokální vína z Čech a Moravy. Červené se hodí k tmavším masům, a čím je úprava masa těžší, tím vyzrálejší víno k němu párujeme. K pernaté zvěřině se hodí Cabernet Moravia, Cabernet Sauvignon a Svatovavřinecké. K jelenímu a srnčímu masu se bude dobře hodit Frankovka nebo Cabernet Sauvignon, zaječí maso dobře doplní André.

Ke zvěřině se ale nehodí jen červená vína, i bílá mohou její chuť vhodně doplnit. Hodí se k ní plná bílá vína s výraznějším ovocně kořenitým aroma, mohou být i barrique. Hodí se zejména ke kachnímu masu a paštikám z něj.

Máte občas dilema, jak otevřít lahev vína? Přečtěte si náš tip v článku — Víte, jak správně otevřít víno?

Povedl se vám přichystat oběd, o který by byla škoda se nepodělit? Vyfoťte si ten skvost, nasdílejte ho na Instagram s hashtagem #rohlikchef.

Sám sobě baristou – připravte si kávu doma

Máte chuť na kávu, ale nikam se vám nechce? Připravit si šálek dobré kávy zvládnete v pohodě i doma. Tak se pojďte podívat, jak na to.
Za dobrou kávou nemusíte jen do stylové kavárny, s námi si ji připravíte i doma. Pokud tápete v názvosloví nebo ve způsobech přípravy, pomůžeme vám v tom udělat v jasno. A pak už se sami rozhodnete, jaká káva to u vás vyhraje.

Arabika nebo robusta?

I když kávovníků roste přes sto druhů, kávu si pravděpodobně budete připravovat jen ze dvou nejznámějších – arabiky a robusty. Každý má jiné nároky na pěstování, zrnka mají jiný tvar, a hlavně je rozdíl znát i v chuti nebo obsahu kofeinu. Tak si je pojďme trochu proklepnout.
Arabika tvoří okolo tří čtvrtin celosvětové produkce. Má menší množství kofeinu a její chuť je zabarvená kysele. Můžete v ní cítit ovocné a květinové tóny, stejně jako čokoládové a kořeněné. Oproti robustě má až dvojnásobné množství cukru, proto je méně hořká. Také dozrává déle a má více času rozvinout všechny svoje tóny. Robusta zraje v nižších nadmořských výškách, kde nemá tolik času na rozvinutí chutí, zato ale obsahuje dvakrát více kofeinu než arabika. Chuťově je spíše hořká se zemitými a dřevitými tóny. Okem je rozeznáte tak, že zrnko arabiky má zakřivenou rýhu, zatímco robusta rovnou.

 

Největší trendy v přípravě kávy

Kávu si můžete připravit hned několika způsoby. A to buď pomoci kávovaru, nebo zvolit jeden z alternativních způsobů přípravy.

Příprava kávy v kávovaru

Nejdřív se mrkneme na kávovary. Ty můžete zvolit například kapslové, šetří čas a na údržbu jsou jednoduché. Pokud byste přeci jen chtěli něco více kavárnovitějšího, můžete si i v domácím prostředí užít kávu z pákového kávovaru. U něho počítejte s vyšší pořizovací cenou a náročnější údržbou. V kvalitě připravené kávy ho ale jen tak něco nepřekoná. Zlatá střední cesta se nachází v plně automatických kávovarech, které zvládnou kávu namlít, připravit a na údržbu jsou poměrně nenáročné.

 

A co v takovém kávovaru může vzniknout?

Espresso Ristretto Americano
Není čas ztrácet čas. Espresso je vlastně takový kávový panák, na dva až tři loky do sebe dostanete kofein ze 7 až 9 g kávy v přibližně 30 mililitrech tekutiny. Stejné množství kávových zrnek jako u espressa najdete i tady. Akorát v koncentrovanější podobě, protože množství vody je poloviční. Výraznější je tedy i chuť. To, čemu lidé rádi říkají velké espresso a způsobují baristům trápení, se správně nazývá americano. Espresso se doplní horkou vodou v poměru 1:5. Rozhodně by nikdy neměl být celý objem puštěný přes páku kávovaru.

 

Cappuccino Flat white Caffè latte Latte macchiato
Espresso nebo dvojité ristretto se doplní vyšlehaným teplým mlékem. Mléko nesmí být zbytečně horké, ideální teplota je okolo 60 až 75 °C. Objem cappuccina je okolo 150 až 180 mililitrů. Méně mléka a více kávy najdete ve flat white. Kávový základ se skládá z doppia, což jsou dva shoty espressa, a stejně jako cappuccino se dolévá teplou mléčnou pěnou do objemu přibližně 160 mililitrů. Jeden z neoblíbenějších kávových nápojů světa původně vznikl v Itálii jako káva pro děti. Obsahuje jeden shot espressa a je doplněné vyšlehaným mlékem do objemu 250 mililitrů. Oproti cappuccinu má méně pěny. Varianta caffè latte spočívá v jiném postupu přidávání surovin. Nejdříve se do sklenice nalije napěněné mléko. Po půl minutě už máme oddělené mléko od pěny a je čas nalít shot espressa. Macchiato znamená skvrnitý a právě tím, že se espresso nalije až nakonec, vytvoří na povrchu pěny typickou skvrnu.

 

 

Alternativní způsoby přípravy kávy

Do domácího prostředí se hodí i takzvané alternativní způsoby přípravy kávy. Nejlépe budou chutnat, když si čerstvou kávu namelete sami těsně před přípravou. Jen tak si z ní vychutnáte všechny chutě, které nabízí. Neobejdete se tedy bez mlýnku. Stačit vám bude kvalitní ruční, ale pokud to s kávou myslíte vážně, vyplatí se investovat do elektrického. Ruční mletí se při několikátém šálku stává slušným posilováním.

Filtrovaná káva French press Moka
Papírový filtr budete potřebovat u chemexu, dripperu nebo aeropressu. U všech druhů by měla mít káva teplotu 90 až 93 °C. Na rozdíl od espressa si u filtrované kávy můžete užít větší množství objemu i jednotlivé tóny chutí, které se rozvíjí postupně s chladnutím. Na filtr se hodí jemněji pražená káva, která se namele na střední hrubost. Na 100 mililitrů vody patří okolo 6 g kávy. Aby filtr ztratil svoji papírovou chuť, nejdříve ho propláchněte horkou vodou a pak až na něj dejte kávu. Nahrubo namletou kávu spařte horkou vodou tak, aby byla voda těsně nad kávou, chvilku počkejte, dolijte požadovaným množstvím vody a zamíchejte. Káva bude silná, plná a sladší chuti. Do moka konvičky patří jemně namletá káva, kterou naplníte sítko ve střední části konvičky. Do spodní části přijde studená voda, a pak už se veškerá magie děje sama za pomoci mírného plamene na sporáku. Touto přípravou získáte opravdu silnou kávu, která je podobná espressu.

 

Káva a její zdravotní účinky

Jedni ji chválí a druzí zatracují. Kde je vlastně pravda? Asi jako u všeho platí, že nic se nemá přehánět, ale jeden až tři šálky denně mohou se zdravím opravdu pomoct. Podle nejnovějších výzkumů snižuje pití kávy riziko spousty civilizačních chorob, jako jsou například kardiovaskulární onemocnění a cukrovka 2. typu. Snižuje i riziko vzniku Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby. Dokonce byl vyvrácen i mýtus, že káva odvodňuje. Zajímavé ale je, že když nebudete dostatečně hydratovaní a vypijete jen kávu, budete po ní spíše unavení než nabuzení.

11 zajímavostí ze světa kávy

Kolik šálků kávy vás může zabít a jak vznikla cibetková káva? Odlehčete si den s dávkou fun facts!

Většina z nás začíná den šálkem kávy. A podle statistik ho během dne doplní ještě dalšími dvěma. Tak si připravte ten svůj a pojďte se začíst to toho, co jste o tomto populárním nápoji možná ještě nevěděli.

 

1. Odkud se vzalo slovo káva?

Když se ponoříte do etymologie, najdete hned dvě možné teorie, jak se do našeho slovníku dostalo slovo káva. První nás zavede do regionu Kaffa v Etiopii. Tam si pastýři všimli, že jejich kozy jsou po konzumaci plodů poměrně nabité energií. Netrvalo dlouho a káva se stala oblíbenou i u lidí.

Druhý výklad se kloní k tomu, že výraz pochází z arabského gahwat al-bünn, což znamená víno z bobů. A protože si Arabové kvůli náboženství klasické víno dopřát nemohou, nahradila ho právě káva

 

2. Druhý nejoblíbenější nápoj světa

Že je voda nejoblíbenějším nápojem na světě asi nikoho nepřekvapí. Ale věděli jste, že káva v oblíbenosti předběhla i čaj a dostala se tak na druhou příčku? Denně se celosvětově vypije přes dvě miliardy šálků.

 

3. Druhá nejobchodovanější komodita?

Ani omylem. I když se skoro všude dočtete, že káva je po ropě nejobchodovanější komodita, není to tak úplně pravda. Nedotáhla to ani do první desítky. Celá fáma vznikla neověřením faktů, které se nakonec dostaly až do knižní publikace o kávě. A nepomohla ani omluva autora, fáma si už nějakou dobu žije vlastním životem.

 

4. Nejdražší káva na světě

Cibetková káva, nazývaná také Kopi Luwak, je nejdražší káva na světě. Proč? Protože musí nejdříve projít trávicím traktem malé šelmičky, ovíječe skvrnitého. Ta si ráda smlsne na kávových třešních, ale stráví jen dužinu a zrno vyloučí. Ale než se tak stane, působí na zrno enzym proteáza, díky kterému je káva jemnější a méně hořká.

 

5. Jak vznikla cibetková káva

Taky jste si říkali, jak někoho napadlo vyrábět kávu, která někomu prošla traktem? V 19. století začali Holanďané komerčně pěstovat kávu v Indonésii. A aby neměli ztráty, zakázali místním kávové třešně sbírat. A protože je člověk tvor vynalézavý, začali sbírat ty z trusu.

 

6. Kolik kávy je moc?

Dobrý sluha, ale špatný pán? Dá se kofeinem předávkovat natolik, aby vás to zabilo? Dá, smrtelná dávka kofeinu je okolo 10 g na dospělého člověka. A tu do sebe pitím kávy jen tak nedostanete. Museli byste totiž vypít okolo sto šálků. Jiné je to v případě suplementů s obsahem kofeinu, u kterých je riziko reálnější.

 

7. Nejoblíbenější káva na frontě

Instantní káva je tu s námi už víc než sto let. O tom, kdo s ní přišel první, se vedou spory, ale rozšířila se až díky Georgovi Washingtonovi, který si roku 1910 nechal vytvořit na její výrobu patent. A nenechte se nachytat, s americkým prezidentem měl společné jen jméno. Největší oblibu pak měla u vojáků na frontě, kteří k přípravě tradiční kávy neměli tak úplně prostředky ani čas. 

 

8. Nápoj můžete mít i ze slupky

Věděli jste, že dávno před tím, než se pražila kávová zrna, tak se pil nápoj připravený ze slupek? Říká se mu cascara a setkat se s ním můžete i dnes. Tím, že se nepraží, si zachová mnohem více vitaminů a antioxidantů. Také povzbuzuje a působí příznivě na nervy.

 

9. Zákaz, který neprošel

Ačkoli je dnes káva jediná psychoaktivní droga s pozitivními společenskými konotacemi, nebylo tomu tak vždy. Její konzumaci se už několikrát snažili různé instituce zatrhnout. Důvody byly různé, od politických až po náboženské, kdy církev kávě připisovala ďábelský původ. Ale o nějaký ten rok později to papež vyřešil po svém – kávu pokřtil.

 

10. Káva bez kofeinu neexistuje

No opravdu. I v takzvaná decaf káva obsahuje malé množství kofeinu. Ale v tak nízké koncentraci, že už nemá prakticky žádný účinek. Zatímco jeden šálek bezkofeinové kávy obsahuje okolo 2 až 12 mg kofeinu, v klasickém ho najdete okolo 100 mg.

 

11. Co by byla káva bez zákusku

Sladké pečivo je tu s námi od starověku, tedy déle než pití kávy. Francouzské slovo „tort“ je známé ale až od 16. století a nazývaly se tak různé koláče. Těsta se sladila medem nebo ovocem, třtinový cukr si mohla dovolit jen smetánka. Naštěstí se doby změnily, a vy si můžete upéct dort bez omezení surovin.

Co se k čemu hodí? Párujte vína s pokrmy správně!

Na Rohlíku milujeme boží jídlo. A co teprve, když se doplní stejně dobrým vínem? To se radost rovnou násobí. Tak si pojďte počíst, jak párovat správně.

Jedni tvrdí, že snoubit víno s pokrmy je hračka, jiní z toho dělají doslova vědu. Tak kde je pravda? Je to jako u všeho – základy zvládnete rychle, ale čím víc se budete nořit do hloubky, tím víc zapeklitostí budete řešit. My jsme pro vás připravili základy párování, abyste si k jídlu snadno vybrali takové víno, které jeho chuť doplní a vyzdvihne.

PS: Mrkněte se do naší české vinárny.

Jednoduché tipy na rozjezd

  • Pokud je nějaké víno použité už v receptu, zapíjejte tím stejným i hotový pokrm.
  • K místním pokrmům volte i místní vína.
  • Bílá vína podávejte před červenými, suchá před sladšími, lehká před těžšími a mladá před vyzrálejšími.
  • V horku pijte sladší, méně alkoholická vychlazená vína nebo střiky, v chladu dejte přednost suchým nebo šumivým s vyšším obsahem alkoholu.

Co na párování s pokrmy říká someliér?

Víno musí pokrm doplňovat, ne s ním soupeřit o vaše chuťové a čichové buňky. Proto, když budete párovat jídla a vína podobného charakteru, nemusíte se bát, že byste šlápli vedle. Na druhou stranu, pokud si chcete kombinaci ještě víc užít, můžete volit i kontrast. Hlavní pravidlo v tomto případě zní, že taková kombinace, která vám chutná, je v pořádku.

A jaká jsou základní pravidla párování?

  • Víno jako aperitiv – než se pustíte do hlavního chodu, můžete se navnadit lehkým a svěžím šumivým vínem nebo neutrálnějším osvěžujícím bílým či růžovým.
  • Kořeněná jídla – pálivý pokrm skvěle zjemní sladké víno s nižším obsahem alkoholu. Vyšší obsah by mohl ještě podpořit pálivost. Také není na škodu, když je víno aromatičtější, aby nepůsobilo vedle výrazného pokrmu mdle.
  • Těžká mastná jídla – těžká bohatá jídla skvěle doplní vína s vyšším obsahem tříslovin. K tučným jídlům ale perfektně pasují i vína s vyšší kyselinkou, která se i přes tuk probojuje k vašim chuťovým buňkám.
  • Výrazná jídla – výrazné pokrmy nejlépe vyniknou doplněné vínem vyšší kyselostí a vyšším obsahem zbytkového cukru.
  • Kyselá jídla – jen kyselé víno nezanikne v kombinaci s kyselým pokrmem. Jemnější vína by mohla působit mdle.
  • Slaná jídla – slané si nerozumí s vyšší kyselostí ani vysokým obsahem tříslovin. Nejlepší jsou vína se zbytkovými cukry.
  • Hořká jídla – všeho moc škodí, proto v případě hořkých pokrmů volte vína s nižším nebo žádným obsahem tříslovin. Hořká chuť je totiž ještě zvýrazní a chuťový požitek by nebyl úplně ideální. Vhodná jsou vína s nízkým obsahem zbytkového cukru a lehkou slaností.
  • Sladká jídla – sladké se sladkým naopak funguje velmi dobře. Zákusek se suchým vínem by mohl působit nahořkle, a to nikdo nechce. Nejlepší jsou sladká svěží vína. Právě svěžest se postará o to, aby toho sladkého nebylo moc.

Jak párovat víno s jídlem

Chutná × nechutná je sice dobrý způsob párování, ale přeci jen se s naším průvodcem vyhnete zbytečnému šlapání vedle. Rozdělili jsme vína podle druhu, aby se vám v tom dobře orientovalo. Co tedy nejlépe chutná s jakým vínem?

TIP: U párování se také řiďte zrakem. Víno by s pokrmem mělo ladit i barevně.

Šumivá vína

Přípitkem to nekončí. Šumivá vína skvěle doplní mořské plody, jako jsou ústřice a mušle, ale i kraby, humry a krevety. Také se hodí k čerstvým, slaným a kyselým sýrům, výrazným sýrům s modrou plísní i tvrdým sýrům a uzeninám.

Bílá vína

Lehká bílá vína nalévejte ideálně k jemným sýrům jako je brie či mozzarella, nebo k čerstvým, slaným a kyselým sýrům, jako je například feta, panýr nebo kozí sýry. Skvěle fungují ve spojení s mušlemi, ústřicemi, korýši a rybami. Z těch je nejvhodnější losos, halibut, treska nebo pstruh. Výborně doplní i čerstvé bylinky nebo světlé maso. Plná bílá vína pak můžete ještě kombinovat s hříbky, žampiony i dalšími houbami. Doplnit jimi můžete také kořenovou zeleninu, tvrdé sýry, čerstvé i aromatické bylinky. Aromatická bílá vína upíjejte v kombinaci s korýši, ořechy, čerstvými, slanými a kyselými sýry nebo třeba k pokrmům dochuceným chilli a feferonkami. Kromě čerstvých bylinek dají vyniknout i chuti exotického koření, jako je anýz, šafrán, kurkuma a zázvor. Kombinovat lze i s výraznými sýry s modrou plísní, uzeninami, česnekem, šalotkou či pórkem.

Růžová vína

Růžová vína jsou jako stvořená k jemným sýrům, kořenové zelenině ale i říznému chilli a feferonkám. Stejně jako bílá vína se hodí k čerstvým bylinkám jako je bazalka a máta i k exotickému anýzu, kurkumě či zázvoru. Doplní také tvrdé sýry a výrazné sýry s modrou plísní, luštěniny, ryby a korýše. Stejně tak svědčí ořechům a pokrmům se skořicí, vanilkou, hřebíčkem a novým kořením.

Červená vína

Lehká červená vína se hodí spíše ke světlejšímu masu jako je drůbež a vepřové kotlety. Dobře doplní i čerstvé, slané a kyselé sýry, uzeniny, houby, luštěniny a exotické koření. Pít je můžete i k tmavším masům, jako je hovězí, jehněčí nebo zvěřina. Středními červenými víny doplňte tvrdé sýry, tmavá masa, uzeniny a houby. Pro plná červená vína si nechte navíc ještě výrazné sýry a sýry s modrou plísní.

A teď už se můžete pustit do zkoušení. Dobrou chuť!

Skladujte a servírujte víno jako profík – poradíme, jak to

Nalijme si čistého vína. Většina z nás koupenou láhev šoupne do spíže nebo do lednice a servíruje bílé i červené ve stejném skle. A není to trochu škoda? Správné skladování a vhodné servírování vám umožní si víno vychutnat ještě o kapku víc. Tak pojďte nasát praktické informace a pak je rovnou můžete i prakticky vyzkoušet.

Jak víno správně skladovat

Že se vína mají nejlépe ve vinném sklípku je sice hezké, ale moc vám to nepomůže. Jak tedy víno správně skladovat v domácích podmínkách?

V panelákovém bytě to na archivaci úplně není, přesto není problém vína krátkodobě skladovat tak, aby nic neztratila na kvalitě. Co tedy dodržet?

  • Láhev s vínem skladujte naležato. Korek totiž pracuje správně, jen když je ponořený. Zabrání přístupu kyslíku a víno vám nezačne oxidovat.
  • Láhve skladujte v temnu. Sluneční paprsky víno zahřívají a UV paprsky mu škodí.
  • Přes korkový uzávěr může víno nasávat okolní pachy, proto pozor na to, co dělá láhvi společnost.
  • S vínem zbytečně nemanipulujte, minimalizujte otřesy a vibrace. Víno by totiž mohlo přijít o svůj charakteristický buket.
  • V ideálním případě se pohybuje teplota skladování okolo 11 °C. Toho ne všude docílíte, dodržte ale aspoň to, že najdete místo, které je chladnější než zbytek bytu a nejsou v něm žádné markantní teplotní výkyvy. Vždy je lepší o něco vyšší teplota než nižší, ale ne za cenu velkých výkyvů.
  • Ideální vlhkost je okolo 65 %. Opět se nic neděje, když budete mít o něco méně nebo více. Vyloženě nízká vlhkost má za příčinu vysychání, vysoká pak vadí zejména kvůli plísním, které ale než samotné víno, poškodí spíše etiketu.

 

Krátkodobě není problém víno skladovat v lednici, ale myslete na to, že ho musíte vyndat před podáváním dříve, aby se stihlo zahřát na požadovanou teplotu. Stejně tak je u lednice problém v otřesech, kterým se nevyhnete při každém otevření a zavření. Také hrozí, že víno natáhne okolní pachy. Pokud kupujete víno ve větším než malém množství a rádi byste ho skladovali dlouhodobě, stojí rozhodně za zvážení pořízení domácí vinotéky.

My v Rohlíku víme, že skladování je pro zachování kvality zásadní, proto vybraná vína skladujeme v kartonech, kde mají tmu, a také si v nich hezky poleží, aby jim nevyschl korek.

 

 

Jak správně servírovat víno – záleží na sklence i na teplotě

Bílé z lednice a červené v pokojové teplotě? Pojďme tenhle mýtus zbořit a užít si vína, jak se sluší a patří.

Aby mělo víno při podávání optimální teplotu, je dobré ho vychladit o 2 °C níž, nalitím do sklenky v pokojové teplotě získá požadovanou teplotu. Pokud jste víno nestihli vychladit, nikdy se nesnažte dohnat to na poslední chvíli pomocí kostek ledu. Poslali byste k ledu vše, kvůli čemu jste si víno chtěli vychutnat. Teplotním šokem se ztrácí aroma, barva a víno bude mdlé.

O sklenkách obecně

Víno vám bude nejlépe chutnat z tenkostěnného, nebroušeného a nezdobeného skla. Tvar je vždy tulipánový, protože se v něm lépe koncentrují aromatické látky a rozvíjí buket. Sklenky mají stopku, za kterou se drží, aniž by docházelo k zahřívání vína. Také jakékoli zbarvení skleniček je zbytečné a akorát by vám bralo radost z přirozené barvy vína. Na vyšší úroveň pití ještě posunete, pokud bude mít vaše sklenka broušený okraj místo zaobleného. Jen tak neminete žádnou část jazyka, když budete koštovat.

Bílá vína

Skleničky na bílé víno mají menší kalich. Bílé víno se konzumuje při teplotě 8 až 10 °C, a aby si uchovalo optimální teplotu, je lepší dolévat po menších dávkách, ale častěji. Plná aromatická vína se pijí o něco teplejší, a to o teplotě 13 až 15 °C. Sklenice má baňaté tělo a užší protáhlý tvar, který se zužuje. Díky tomu se v ní mohou správně kumulovat aromatické látky.

Růžová vína

Růžové víno je na tom se skleničkou stejně jako bílé. I teplota konzumace je podobná, a to 11 až 13 °C.

Červená vína

Červená vína jsou aromatičtější, čemuž dávají vyniknout větší sklenice ve tvaru koule s širším kalichem. Mají kratší nožku než sklenice na bílé a růžové víno. Lehká červená si užijete při teplotě 13 až 15 °C, těžší o trošku teplejší, ideálně okolo 16 až 18 °C.

Šumivá vína

Prosecco, šampaňské nebo cava? Všechna šumivá vína si nejlépe vychutnáte pořádně vychlazená – a to na teplotu okolo 3 až 5 °C, aby při podávání měla teplotu mezi 6 až 8 °C. Nejlepší je vychladit vína v lednici, kde je na to dost času, šokové zchlazení v mrazáku není vhodné. Pít byste je pak měli zásadně z flétny, kterou naplníte přibližně do poloviny. Krásně se v ní vyjímají bublinky a déle v ní vydrží.

Jak už bylo naznačeno, prosecco, cava i nejznámější šampaňské patří do jedné skupiny. Všechno jsou to šumivá vína – liší se ovšem výrobním postupem, ale i svým původem. Zatímco pravé šampaňské pochází z oblasti Champagne ve Francii, cava pochází ze Španělska, nejčastěji z Katalánské oblasti. Kolébkou prosecca je pak Itálie.

 

 

5 tipů, jak se vrátit do práce a nezbláznit se

Kancelář, home office, kancelář a možná zase home office. Během posledních měsíců se pracovní prostředí změnilo tak rychle a výrazně, že si toho nešlo nevšimnout. Co si z těchto změn odnést a jak se na tento nový standard naladit?

1.   Hygienu zařaďte i duševní

Stejně jako si myjete poctivě ruce, vyčistěte si pravidelně i hlavu. Zvýšíte si odolnost vůči stresu i nemocem. A jak na to? Nejdříve si upravte pracovní místo tak, abyste se v něm cítili dobře. Že vám tam chybí kytka? Sem s ní. Povalují se všude papíry? Dejte je do organizéru. Pokud můžete regulovat světlo, hluk i teplotu, upravte je tak, abyste se cítili co nejpříjemněji. Pravidelně větrejte, protahujte se, nastavte si priority a nepanikařte.

2.   Organizace času je klíčová

Práce z domova vám dovolila zamyslet se více nad organizací času. Funguje vám více dlouhodobá práce na jeden zátah nebo raději dělíte práci na kratší segmenty proložené odpočinkem? Přineste si nové návyky do kanceláře.

3.   Rajčaty proti prokrastinaci

Pokud jste naopak morálku trochu ztratili, zkuste osvědčenou metodu práce s přestávkami, která nese název Pomodro (rajče) po kuchyňském časovači ve tvaru rajčete. Ten rád používal Francesco Cirillo, který má tuto techniku na svědomí. Při bádání došel k závěru, že nejlépe funguje si práci rozdělit do půlhodinových bloků, kdy 25 minut pracujete a 5 minut máte na oddych.

4.   Nezapomínejte na jídlo

Že před sebou tlačíte projekty a deadliny jen sviští okolo? No, s prázdným žaludkem to lépe nepůjde. Využijte pauzu naplno a dejte si pořádné jídlo. A pořádné neznamená nutně svíčkovou se šesti. Víc než na kvantitě, záleží na kvalitě. Klidně si připravte něco doma, svačinové boxy nejsou jen pro děti školou povinné. A nezapomínejte na brain food. Nic nenastartuje mozek tolik, jako hrst oříšků nabitá minerály, vitamíny a zdravými tuky.

5.   Kvalitní jídlo si zaslouží pauzu

Věděli jste, že když jídlo jen nevdechnete za pochodu, ale budete ho jíst pomalu, tak si ho nejen více užijete, ale také se bude cítit lépe najedení? Pozitivní účinek pocítí i vaše trávení. Pořádně rozžvýkané jídlo totiž usnadní práci žaludku a vy se díky tomu po jídle nebudete cítit bez energie. Doženete tak termíny a podle průzkumu se dožijete vyššího věku než vaši hltající kolegové. A to je poměrně dobrý výsledek za trochu snahy.

Vyznejte se v moukách: Jaké jsou druhy a k čemu se hodí?

mouka

Druhy mouk nekončí u bílé, celozrnné, hladké nebo hrubé. Dnes na trhu najdete celou řadu specialit, které si zaslouží pozornost. Jaká mouka to vyhraje ve vaší kuchyni?

Věděli jste, že mouka se mlela už v paleolitu? Za tu doba prošla změnou nejen její výroba, ale také suroviny, ze kterých se vyrábí. Každý druh má svá specifika a rozdílné nutriční hodnoty. Proto je vhodné je nejen střídat, ale i různě kombinovat, abyste docílili kýženého efektu. Pokud nemáte žádná zdravotní omezení, nic vám nebrání dát šanci všem. Tak pojďte mrknout na základní rozdělení mouk i na to, z čeho všeho se vlastně vyrábí.

mouka

Rozdělení podle hrubosti a podle části zrna

Tohle pro vás asi žádná novinka nebude. Mouka se dělí na hladkou, která je vhodná na přípravu pokrmů s kratší dobou vaření či pečení. Ideální je tak na cukroví, dorty, kynutá těsta nebo k zahušťování omáček. Polohrubá se hodí do bábovek, koláčů, šlehaných těst či do drobenky. Hrubá najde uplatnění hlavně ve vařených těstech, jako jsou halušky nebo knedlíky. Nejhrubší je pak krupice, kterou můžete použít na kaše, noky a zahušťování polévek a omáček.

Mouky také dělíme podle části zrna, že kterého jsou umleté, a to na vysokovymleté a nízkovymleté. Vysokovymletémají větší obsah povrchových částic zrna. Jsou tedy tmavší, lehce nahořklé a mají vyšší nutriční hodnotu. Nízkovymleté mouky jsou umleté bez povrchové části zrna a jsou tak světlejší, mají delší trvanlivost, ale také menší nutriční hodnotu. Lze sem zařadit i mouku chlebovou, která je takový zlatý střed – při její výrobě se mele jen část obalu zrna.

Rozdělení podle typového čísla

T a pár číslic, které většinou přejdete, protože nevíte, co si z nich odnést? Tzv. typové číslo vyjadřuje tisícinásobek popelovin v mouce. Ze 100 g mouky s označením T450 zbyde po spálení tady 0,450 g popela. A co to vlastně znamená? Čím je číslo vyšší, tím má mouka méně lepku, více vlákniny a těsto z ní vytvořené hůře kyne.

Obilné mouky

A teď už k samotným druhům. Mouka vzniká rozmělněním obilky, což je vnitřní část obilného zrna. Podle druhu vstupní obilniny pak můžeme dělit mouky následovně.

Mouky s obsahem lepku

  • Pšeničnou mouku asi nemusíme dlouze představovat. Najdete ji v bílé i celozrnné podobě a je vhodná pro přípravu veškerého sladkého i slaného pečiva, na těstoviny i třeba na zahuštění.
  • Žitná mouka obsahuje oproti pšeničné méně lepku, je zdravější, hutnější a méně soudržná. Nejlepší využití najde při výrobě nehnětených chlebů. Do jiných těst ji lze použít jen v kombinaci s jinou moukou.
  • Špaldová mouka je vlastně mouka ve své původní podobě, vyrábí se totiž z nešlechtěného druhu pšenice. Má podobné vlastnosti jako klasická pšeničná, takže ji můžete použít všude tam, kde byste použili pšeničnou. Špaldová ale saje více tekutin, takže na to při přípravě myslete. Z nutričního hlediska je to hodnotná potravina bohatá na minerály a bílkoviny.
  • Ječná mouka patří mezi ty méně známe, což je škoda. Je totiž bohatá na vitamíny B, dodává vláčnost, těsto nadlehčuje, a dokonce prodlužuje trvanlivost. Hodí se na chlebové placky, palačinky, lívance i na výrobu krekrů.
  • Ovesná mouka je ve své celozrnné podobě velmi zdravá díky vyššímu obsahu bílkovin a vlákniny. Navíc může být i bezlepková. Hodí se do sušenek, kaší, chlebových těst i k zahuštění. Těstům dodává vláčnost a křehkost.

Bezlepkové mouky

Mouky bez lepku se vyrábí pomletím bezlepkových obilovin, jako je pohanka, jáhly, kukuřice, rýže, čirok a další. Používají se podobně jako ty s obsahem lepku, jenže právě lepek pomáhá těsta držet pohromadě. Bezlepkové mouky mají tedy tu nevýhodu, že nejsou tak soudržné a pracuje se s nimi složitěji.

  • Pohanková mouka je bohatá na vitamíny i celou řadu minerálů, jako je zinek, mangan, měď, draslík a další. Pohanka má skvělé účinky na náš kardiovaskulární systém a na funkci jater. Má ale poměrně specifickou chuť, která ne každému sedí. Proto se nejčastěji míchá s jinými druhy. Hodí se do sladké i slané kuchyně na zahuštění pokrmů, výrobu placek i třeba na palačinky nebo muffiny.
  • Kukuřičná mouka obsahuje dostatek rozpustné i nerozpustné vlákniny a je bohatá na draslík, železo, hořčík, zinek a fosfor. V kuchyni pak najde uplatnění při výrobě tortill, různých placek, kaší nebo na přípravu polenty.
  • Rýžová mouka je oblíbená do sladkých (i nepečených) dezertů nebo k zahuštění omáček. Díky neutrální chuti se hodí ale prakticky do všech pokrmů. Těsto z ní je poměrně podobné těstu z pšeničné mouky, jen je méně pružné.
  • Jáhlová mouka je bohatým zdrojem B vitamínů a řady minerálů. Dokonce je vhodná při žaludečních potížích. Kromě jáhelníku ji můžete použít k přípravě pečiva, sušenek, placek nebo k zahuštění.
  • Čiroková mouka má neutrální chuť, takže najde uplatnění kdekoli. Upéct z ní můžete chléb i sladké dezerty. Čirok je navíc skvělý zdroj bílkovin a je bohatý na vitamíny B, na vápník, železo, fosfor a draslík. Občas se mu také přezdívá pšenice celiaků.

Luštěninové mouky

Cizrnová, hrachová, sójová, fazolová i třeba čočková. Mouky z luštěnin mají dobré pojivové vlastnosti a není tak problém je použít na sladké i slané pečení. Kromě toho se hodí na zahušťování pokrmů, případně jako náhražka vejce. Luštěninové mouky mají výborné nutriční hodnoty, zejména pak vysoký obsah bílkovin a vlákniny. Většina luštěninových mouk je navíc bez lepku a také hodí při redukčních dietách.

Ořechové mouky

Oproti luštěninovým moukám mají ty ořechové horší pojivové vlastnosti a hodně sají tekutiny. Nejlepší je proto kombinovat je s jinými druhy mouk nebo ingrediencemi, které pojí dobře. Nejběžněji seženete mandlovou nebo kokosovou mouku, ale neobvyklá už není ani třeba mouka z vlašských jader, lískových oříšků nebo kešu. Ořechové mouky obsahují zdravé tuky, bílkoviny, vlákninu, celou řadu vitamínů a minerálů, a ještě jsou přirozeně bez lepku.

Nemusí se tepelně upravovat, takže je využijete při přípravě raw dezertů nebo nepečených korpusů. Do sladké kuchyně jsou jako dělané, protože samy o sobě už mají příjemně nasládlou chuť. Nevadí jim ale ani tepelná úprava, takže z nich můžete připravit cukroví, palačinky nebo zahustit pokrmy. A pokud by vám to pořád bylo málo, připravte si z nich ořechové mléko.

Proč by šneci neměli chybět ve vašem jídelníčku

Trochu zaprší a hlemýždi jsou všude. Tak proč ještě nejsou u vás na talíři? Konzumace šneků není žádnou novodobou vymožeností. A dokonce ani nepochází z Francie, jak by se na první pohled mohlo zdát. Pojďte jim nakouknout pod ulitu a rovnou si je připravit.

Stručná hlemýždí historie

I když Francie patří se svými 30 tunami ročně mezi největší konzumenty šneků, Španělsko ji předběhlo o několik tisíciletí. Toto tvrzení se opírá o archeologické důkazy z prozkoumávání jeskynních pozůstatků. Podle nich mohli mít Španělé šneky v menu už někdy před 30 000 lety. V

Česku sice takovou letitou historii nemáme, ale ani tak nejsme v jejich konzumaci nováčci. Stačí nakouknout do kuchařky Magdaleny Dobromily Rettigové, ve které najdete hned 4 recepty. Zahradní hlemýždi byli poměrně běžným postním jídlem chudiny. Až později se stali vyhlášeným pokrmem bohatých vrstev.

Je šnečí maso zdravé?

Existuje celá řada jedlých šneků, nejčastěji se chovají hlemýždi zahradní, hlemýždi afričtí a hlemýždi kropenatí. Pod jejich ulitou se skrývá velké množství kvalitních bílkovin, vitamínů i minerálů jako je vápník, hořčík a fosfor. Tuk tam nehledejte. Šnečí maso je totiž prakticky bez cholesterolu. Co se týká výživových hodnot, strčí do kapsy prakticky jakékoliv jiné maso. 100 gramů pak obsahuje pouhých 60 kalorií, což z něj dělá skvělé jídlo při redukčních dietách a díky vysokému obsahu bílkovin se hodí i do jídelníčku aktivních sportovců.

Jak šneky správně připravit

Že je šnečí maso nevýrazné a tuhé? Záleží, jak si dáte záležet na přípravě. Pokud si je nachytáte sami (sbírat byste ale měli jen šneky s ulitou větší než 3 cm), je potřeba nechat je postit se 5 až 6 dní, aby se vyčistili, zapouzdřili a uložili ke spánku. Nejlepší je nechat je v dřevěné krabici s otvory na vzduch.

Po půstu se šneci hodí do vroucí vody, kde jsou šokově usmrceni. Po pěti minutách varu se maso pustí ulity. Poté je přendejte do studené vody a nechte vychladnout. Po vychladnutí je snadno vyndáte z ulity, abyste jim mohli odříznout střívka a zbavit je slizu. Toho docílíte opakovaným solením a oplachováním. Takto připravené maso můžete buď zamrazit nebo se pustit do přípravy pokrmu.

Připravené šneky je potřeba vařit minimálně ještě tři hodiny (opravdu jemného masa docílíte spíše až po 4 až 5 hodinách varu) se zeleninou, divokým kořením a případně i vínem.

Nejznámější způsob přípravy jsou šneci po burgundsku. Uvařené šneky natlačte zpět do (vymytých) ulit a zbylé místo vyplňte bylinkovým máslem. Šneky dejte do trouby tak, aby z nich máslo nevyteklo a pečte přibližně 10 minut na 190 až 200 °C. Na jednu porci připadá 12 šneků.

Tip: Ulity stabilizujete tak, že do pánve nebo pekáče nesypete hrubozrnnou sůl, do které je usadíte.

Jak šneky konzumovat

Správný způsob servírování je ve šnečí ulitě, které umístíte ideálně do zapékací misky. Tu držte speciálními kleštičkami v levé ruce a pravou z ní nabírejte maso pomocí speciální úzké vidličky. Ke šnekům se podává čerstvé, ideálně ještě horké pečivo, které se namočí do rozpuštěného másla. Na zapití se pak nejvíce hodí červené víno.

A co že jsme si pro vás připravili? Na Rohlíku se můžete těšit na několik šnečích dobrot: šneci s bylinkovým máslem, šneci s parmezánovou náplní, šnečí kaviár se zlatem, šnečí maso játrový krém, ragú se šneky, šneci v bujonu