Rubriky
Rohlíček

„Pojď si pro bonbon.“ Jde děti odměnit zdravě?

Že ke konci roku patří sladké odměny? Je to jen o nastavení ve vaší hlavě. A taky o zvyklostech ve škol(c)e a o vás – jako příkladu k následování, tvrdí Margit Slimáková.

„Sladká chuť má v jídelníčku svoje místo. Ale může mít hodně podob.

Ty nejkvalitnější potraviny jsou lokální, sezónní a bio, a taková může být i odměna pro vaše dítě. Co třeba maliny z farmářského trhu? Farmář je tím nejlepším zdrojem potravin. S malinami samozřejmě můžete dát pracovat – namačkat je na pohankové lívance, upéct spolu s dětmi konvenční koláč, nebo ho trochu vylepšit – co třeba s mandlovou moukou? Nebo zkusit úplně něco jiného.

Možná víte, co vám a vašim dětem svědčí, ale neterorizujte své okolí lekcemi o zdraví, raději jim něco skvěle chutnajícího (a samozřejmě superzdravého) uvařte a nadchněte je svou praxí. Receptů na zajímavé sladkosti plné ovoce (čerstvého ale i sušeného jako alternativního sladidla), avokádového tuku nebo z „jiné mouky“ existuje opravdu hodně.

Okolo všeho se debaty točí nejvíce, je cukr. Mezi cukry nehledejte zázračné alternativy, stačí omezit veškeré doslazování. Opravdu musíte bábovku ještě pocukrovat?

Naprostá většina sladkostí obsahuje různý poměr jednoduchých cukrů. Některé méně rafinované varianty sladidel a mají i nějaké mikroživiny. Zjednodušeně však platí, že pár minerálních látek nebo nějaká fytochemikálie z nich zdravou potravinu nedělají. Proto doporučuji i u dětí více hlídat množství jakýchkoliv sladidel, která používáte, a věnovat méně času hledání alternativ. Když si děti zvyknou na méně sladkou chuť a menší množství sladkých potravin, bude to jedině dobře.

V posledním školních týdnech se rozdá v rámci odměn při nejrůznějších sportovních aktivitách, besídkách a rozlučkách sladkostí opravdu hodně. Od těch nejlacinějších lízátek až po sladkosti marketingově posazené jako „vhodné pro děti“. Jenže patří tam vůbec? Mají se na školách rozdávat sladkosti? Vždyť studie z celého světa potvrzují, že zdravá výživa dětí je základním předpokladem jejich zdraví a že má vliv na jejich chování i mentální schopnosti. Přísný zákaz sladkostí ve škole tak může být nejsnadnější cestou ke zlepšení koncentrace, chování i studijních výsledků.

Můžete sestavit výživovou komisi, která bude řešit s vedením školní jídelny jídelníček na celý týden, ale začít můžete třeba hned u své rodiny – na závěr školního roku neposílejte mezi ostatní děti balíček bonbonů, ale jahody z vlastní zahrady, učitelce místo bonboniéry dodejte domácí datlové kuličky.

Nebo je sladkou chutí vůbec neodměňujte – variant, čím uděláte radost, je nepočítaně. Od drobností z papírnictví, květinářství… až po zážitky v podobě vstupenek do kina nebo botanické zahrady.

Školy bez sladkostí jsou již na mnoha místech světa – a nemělo by se o nich mluvit jen když školní rok končí nebo začíná a sladkostí v podobě odměn se vyskytuje daleko víc, ale stále. Na základě vlastních zkušeností z mnoho škol v různých zemích se ke škole bez sladkostí a bez junk food také přikláním. Neříkám, že děti nemají sladké jíst nikdy. Jde mi o všeobecné dodržování pravidla, že škola, jejímž prvotním úkolem je děti vzdělávat, nebude ve svých prostorách dávat prostor ke konzumací sladkostí (nebo ji dokonce podporovat). Shodnout se na tom, která sladkost je zdravá a která ne, je totiž extrémně těžké a každá výjimka otevírá prostor pro porušování pravidla.“

Kdo je Margit Slimáková?

Nezdolná nadšenkyně, vášnivá gurmánka, propagátorka všeho zdraví prospěšného, lenivá

sportovkyně a nedokonalá ekoložka. Pragmatik a racionální optimista. A hlavně

úplně normální ženská a matka. Vydala „Velmi osobní knihu o zdraví“ s

podtitulem Jak zvládat jídlo, kariéru, rodinu, péči o sebe, kritiku, věk a chuť

na čokoládu.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.