Pamlsková vyhláška – co to je a jak s ní naložit v praxi
Pokud doma máte televizi, čtete noviny nebo jste online spojeni se světem, tak vám nemohl uniknout pojem „pamlsková vyhláška“, která rozpoutala stovky vášnivých diskusí mezi politiky, odborníky na výživu, výrobci potravin i rodiči.
Články v médiích nesoucí názvy „Noční můra jménem pamlsková vyhláška“ nebo „Pamlsková vyhláška lidkviduje školní kantýny“ mluví za vše. Pamlsková vyhláška zjednodušeně řečeno zakazuje pamlsky, které neprospívají zdraví a nesmí se tak prodávat na základních školách, resp. ve školních bufetech. Na jedné straně normy a limity, na druhé straně vymyslet to tak, aby děti dostávaly i to, co jim bude chutnat. Téma, o kterém by bylo dobré v základu něco vědět.
Vědět je však jedna věc, umět ale teorii aplikovat v praxi věc druhá. O co tedy vlastně jde a co po nás tato vyhláška chce?
Co je to ta pamlsková vyhláška
Od ledna 2017 začala platit „pamlsková vyhláška“, která si klade za cíl zlepšit stravování školáků. V praxi to znamená, že ze základních škol zmizely automaty na sladkosti a školní bufety musely obměnit sortiment. Některé se s tím „popraly“, jiné se zavřely, protože nezvládly dostát novým pravidlům, která mají školákům umožnit nakupovat si potraviny se sníženým obsahem cukru, soli a „špatnými“ tuky. Alarmující je, že ve většině bufetů tvořily „nevhodné“ produkty až 85 % sortimentu. Z polic bufetů tak zmizely sladké tyčinky, slané brambůrky, slazené nápoje, nápoje s umělými sladidly a nahradily je ovoce, zelenina, jogurty, sýry nebo čerstvě připravené zdravé svačinky.
Proč je třeba řešit to, co děti jí …
Jako rodiče máme zodpovědnost nejen za výchovu dětí, ale i za jejich správnou výživu. Základní kameny jejich pevného zdraví stavíme už ve chvíli, kdy jsme se rozhodli je mít.
Jsou věci, které v životě ovlivnit nemůžeme, ale to, co děti každý den od snídaně po večeři vloží do úst do jisté míry ovlivnit můžeme. Kontrolu máme samozřejmě především nad tím, co děti jí doma, což je určitě snídaně a večeře nebo také odpolední svačina. Pokud v rámci stravování budeme respektovat základní principy zdravé výživy dětí, eliminujeme tak vznik případných zdravotních problémů, které mnohdy delší dobu nejsou vidět, nebolí, jednou se ale ozvou např. v podobě chronických zánětů, únavy, častých nachlazení nebo kožních potíží. Už jen fakt, že čtvrtina dětí ve školách trpí nadváhou je alarmující. Je tedy důležité nejen to, co dětí jí doma, ale i ve škole nebo po škole.
Pojďme si teď odpovědět na pár důležitých proč, která souvisí nejen se zdravým stravováním, ale i s vyhláškou.
Proč snižovat množství soli ve stravě
Přestože je sůl látka přírodního původu, ve vysokém množství škodí. Obzvlášť dětem. Mnoho soli ve stravě negativně ovlivňuje srdeční činnost. Nadměrné solení v dětském věku tak vede k mnoha potížím, třeba ke vzniku vysokého krevního tlaku. Problém je také v tom, že když si děti příliš brzy zvyknou na slanou chuť, tak ji častěji vyžadují a zvyšuje se pak preference slaných jídel i do budoucna. Trendem by tedy mělo být tento stav zvrátit a naučit děti na přirozenou chuť potravin a připravených jídel. Důležité je také vědět, že:
75 % konzumované soli děti často přijímají z průmyslově zpracovaných potravin. Děti od sedmi let by neměly přijmout denně více jak 1,2 g soli/den. Pro dospělého je tento limit nastaven na 5 g /den, přičemž je v průměru až trojnásobně překračován. Řešením v praxi je číst složení výrobků a vybírat ty s nižším obsahem soli, případně bez obsahu soli a doma připravovaná jídla solit střídmě a k dochucování používat koření a bylinky.
Proč nám vadí „přidaný cukr“?
Cukry se rozlišují na cukry, které se v potravinách vyskytují přirozeně ( v ovoci, zelenině, v mléčných výrobcích) a na cukry přidané, kam se počítají i cukry z produktů jako med, slad, sirupy nebo koncentrované ovocné šťávy. Výrobci je používají ke zvýšení sladké chuti svých produktů, které jsou pak chuťově „atraktivnější“. Problém je ten, že lidský organismus neumí rozlišit cukry v potravinách přirozeně se vyskytující a cukry přidané, proto pro nás znamenají čistý energetický příjem bohužel ve formě„prázdných kalorií“, které pro tělo nemají přínos a navíc překyselují organismus. Přidaný cukr je navíc často i tam, kde ho vůbec nečekáte. Například v datlích, které jsou samy o sobě dost sladké, v pečivu apod. Děti by měly cukry přijímat přirozeně z běžných surovin a ne ve formě pochutin.
Proč se zbavit umělých sladidel
Umělá sladidla lze je získat jak chemicky, tak z přírody. Pořád se ale jedná o „nepřirozený“ způsob doslazování a vědci intenzivně zkoumají, jak vlastně v těle působí, protože v tom stále není jasno. Je lepší se jim tedy obloukem vyhnout a dětem nepodávat produkty s umělými sladidly, které v těle mohou vyvolat nepříznivé biochemické reakce.
Proč snižovat příjem nasycených tuků
Tuky děti potřebují pro využití vitaminů rozpustných v tucích. Jsou základním stavebním kamenem mozkových buněk, jsou důležité pro produkci hormonů, udržují zdravé srdce a chrání tělesné orgány. Problém je ten, když děti už odmalička přijímají tuky převážně ve formě nasycených mastných kyselin, které jsou hlavně v živočišných produktech.
Najdeme je v uzeninám, tučných mléčných výrobcích, v másle, v cukrářských výrobcích, polevách na tyčinkách, v nekvalitních zmrzlinách či trvanlivém pečivu. Je dobré se také vyhýbat výrobkům, které vypadají jako čokoláda, místo kakaového másla ale obsahují levné tuky. To neznamená, že bychom dětem měli podávat nízkotučné výrobky, ale omezit tučné průmyslové produkty. Úplně prakticky je tedy lepší dětem místo párku, salámu, mraženého krému či donutu s polevou dát kousek kvalitního bílého masa, ryby a jako sladkost doma připravené jogurtové nanuky nebo jablečnou bábovku.
A teď konkrétně – do jakých limitů se vejít?
Součástí vyhlášky je příloha „Požadavky na potraviny, pro které je přípustná reklama a které lze nabízet k prodeji a prodávat ve školách a školských zařízeních“. Jedná se o tabulku, která obsahuje různé kategorie potravin, které musí splňovat níže uvedené základní požadavky a následně nejvyšší možné přípustné hodnoty soli, tuku a přidaného cukru.
Zpracované ovoce a zelenina musí obsahovat min. 50 g ovoce a/nebo zeleniny ve 100 g resp. 100 ml výrobku. Na toto samé množství pak nesmí obsahovat více jak 0,5 g soli a 1 g přidaného cukru. V praxi to znamená, že nějaká „béčková“ přesnídávka doplněná škrobem a vodou a oslazená gklukózo fruktózovým sirupem takovou normu nesplní.
Suché skořápkové plody a olejnatá semena nebo luštěniny a výrobky z nich musí obsahovat min. 50 g uvedeného na 100 g hotového výrobku. Nesmí obsahovat žádnou přidanou sůl a žádný přidaný cukr. V praxi to znamená, že limit nesplní výrobky jako solené arašídy či pražená solená slunčenicová semínka nebo mandle v čokoládě.
Mléčné výrobky včetně jogurtových nebo kysaných nápojů musí obsahovat min. 50 g mléčné složky na 100 g hotového výrobku a v tomto množství maximálně 0,5 g soli, 5 g tuku a 11 g cukru. Mnoho ovocných jogurtů a nápojů díky přidanému cukru tento limit nesplní.
U sýrů je zase limitem 2 g soli a 30 g tuku na 100 g výrobku. Množství soli je na obalu výrobku vždy povinně uvedeno, proto si sami můžete jednoduše zjistit, který sýr je vhodnější.
Chleba nesmí obsahovat více jak ,8 g soli, 5 g tuků a 5 g cukru na 100 g.
Limit pro běžné pečivo je 1,5 g soli, 5 g tuků a 8 g cukru. Mnoho kupovaného pečiva tyto limity nesplňuje.
Pečivo a směsi obilovin určené ke přímé spotřebě musí obsahovat min 6 g vlákniny na 100 g výrobku.
Obecným principem pak je, že všechny jiné potraviny nespecifikované v tabulce nesmí překročit limit 1 g soli, 5 g nasycených tuků a 10 g přidaného cukru na 100 g výrobku.
Ve školních bufetech se nemusí objevovat jen hotové balené produkty, které by splnily výše uvedené limity, ale i čerstvě připravené svačinky, u kterých lze snadno ovlivňovat množství tuků, soli a cukru. Ideální jsou třeba toustové chleby s různými pomazánkami jako třeba tuňáková, řepová či cizrnová. Vhodné je samozřejmě ovoce a zelenina.
Jako chutná svačinka snadno splňující normy můžou posloužit bílé jogurty doplněné o různé vločky nebo rozmixované obilné dezerty s ovocem. Například jáhlový krém nebo rýžový pudink naaranžovaný v průhledném kelímku ozdobený kousky ovoce lahodí oku i chuťovým buňkám.
Konkrétní produkty, které pamlskovou vyhlášku splňují:
- Ugova čerstvá šťáva
- Kapsičky Kubík
- Termizovaná Lučina
- Milko žervé krémové
- Matylda čokoláda vanilka
- Kunín acidofilní mléko jahoda
- Olma Klasik bílý jogurt
- Smetanový sýr s bylinkami Philadelphia
- Selský jogurt bílý
- Žitný knackebrot Wasa
- Relax džus jablko
Zapojte se do našeho školního dárkování. Ke každému nákupu na Rohlíku rozdáváme od 23. 8. do 30.8. dárek. Vybírali jsme jedlé dárky tak, aby splňovaly pamlskovou vyhlášku nebo spadaly přinejmenším do svačinkového školního systému.
