Rubriky
Rohlíček

„Pojď si pro bonbon.“ Jde děti odměnit zdravě?

Že ke konci roku patří sladké odměny? Je to jen o nastavení ve vaší hlavě. A taky o zvyklostech ve škol(c)e a o vás – jako příkladu k následování, tvrdí Margit Slimáková.

„Sladká chuť má v jídelníčku svoje místo. Ale může mít hodně podob.

Ty nejkvalitnější potraviny jsou lokální, sezónní a bio, a taková může být i odměna pro vaše dítě. Co třeba maliny z farmářského trhu? Farmář je tím nejlepším zdrojem potravin. S malinami samozřejmě můžete dát pracovat – namačkat je na pohankové lívance, upéct spolu s dětmi konvenční koláč, nebo ho trochu vylepšit – co třeba s mandlovou moukou? Nebo zkusit úplně něco jiného.

Možná víte, co vám a vašim dětem svědčí, ale neterorizujte své okolí lekcemi o zdraví, raději jim něco skvěle chutnajícího (a samozřejmě superzdravého) uvařte a nadchněte je svou praxí. Receptů na zajímavé sladkosti plné ovoce (čerstvého ale i sušeného jako alternativního sladidla), avokádového tuku nebo z „jiné mouky“ existuje opravdu hodně.

Okolo všeho se debaty točí nejvíce, je cukr. Mezi cukry nehledejte zázračné alternativy, stačí omezit veškeré doslazování. Opravdu musíte bábovku ještě pocukrovat?

Naprostá většina sladkostí obsahuje různý poměr jednoduchých cukrů. Některé méně rafinované varianty sladidel a mají i nějaké mikroživiny. Zjednodušeně však platí, že pár minerálních látek nebo nějaká fytochemikálie z nich zdravou potravinu nedělají. Proto doporučuji i u dětí více hlídat množství jakýchkoliv sladidel, která používáte, a věnovat méně času hledání alternativ. Když si děti zvyknou na méně sladkou chuť a menší množství sladkých potravin, bude to jedině dobře.

V posledním školních týdnech se rozdá v rámci odměn při nejrůznějších sportovních aktivitách, besídkách a rozlučkách sladkostí opravdu hodně. Od těch nejlacinějších lízátek až po sladkosti marketingově posazené jako „vhodné pro děti“. Jenže patří tam vůbec? Mají se na školách rozdávat sladkosti? Vždyť studie z celého světa potvrzují, že zdravá výživa dětí je základním předpokladem jejich zdraví a že má vliv na jejich chování i mentální schopnosti. Přísný zákaz sladkostí ve škole tak může být nejsnadnější cestou ke zlepšení koncentrace, chování i studijních výsledků.

Můžete sestavit výživovou komisi, která bude řešit s vedením školní jídelny jídelníček na celý týden, ale začít můžete třeba hned u své rodiny – na závěr školního roku neposílejte mezi ostatní děti balíček bonbonů, ale jahody z vlastní zahrady, učitelce místo bonboniéry dodejte domácí datlové kuličky.

Nebo je sladkou chutí vůbec neodměňujte – variant, čím uděláte radost, je nepočítaně. Od drobností z papírnictví, květinářství… až po zážitky v podobě vstupenek do kina nebo botanické zahrady.

Školy bez sladkostí jsou již na mnoha místech světa – a nemělo by se o nich mluvit jen když školní rok končí nebo začíná a sladkostí v podobě odměn se vyskytuje daleko víc, ale stále. Na základě vlastních zkušeností z mnoho škol v různých zemích se ke škole bez sladkostí a bez junk food také přikláním. Neříkám, že děti nemají sladké jíst nikdy. Jde mi o všeobecné dodržování pravidla, že škola, jejímž prvotním úkolem je děti vzdělávat, nebude ve svých prostorách dávat prostor ke konzumací sladkostí (nebo ji dokonce podporovat). Shodnout se na tom, která sladkost je zdravá a která ne, je totiž extrémně těžké a každá výjimka otevírá prostor pro porušování pravidla.“

Kdo je Margit Slimáková?

Nezdolná nadšenkyně, vášnivá gurmánka, propagátorka všeho zdraví prospěšného, lenivá

sportovkyně a nedokonalá ekoložka. Pragmatik a racionální optimista. A hlavně

úplně normální ženská a matka. Vydala „Velmi osobní knihu o zdraví“ s

podtitulem Jak zvládat jídlo, kariéru, rodinu, péči o sebe, kritiku, věk a chuť

na čokoládu.

Rubriky
Rohlíček

Bezpečně u vody. Pravidla, která nepodceňujte.

Nafukovací páv, rukávky, míč… Výbavu mají vaše děti správnou, ale znají i pravidla, jak se chovat ve vodě? Zopakujte si je i vy.

Nepřeceňujte síly

I když už vaše dítě obstojně plave, neznámá voda, rozlehlá hladina, vlny, to všechno může způsobit, že malý plavec zazmatkuje. Nebo do něj může někdo narazit při dovádění… Vždycky proto buďte natolik nablízku, abyste mu hned mohli pomoci.

Nafukovací hračky jsou pořád jen HRAČKY

Používání nafukovacích pomůcek a hraček má svoje jasná pravidla. Hračky by měly být nafouknuty tak, aby byly tvrdé, nezapomínejte na některé části (například ocas nebo hlavu u nafukovací ryby), jen tak jsou hračky stabilní. Ani tak nenechávejte děti hrát si na nich samotné, snadno se můžou převrátit.

Rozhodně se navíc nejedná o pomůcku určenou pro neplavce nebo k výuce plavání, je to doplněk. A na to řada rodičů zapomíná. Je to jako kdybyste za veškeré své oblečení považovali šátek kolem krku… Nafukovací hračky zkrátka berte jen jako parťáka pro dovádění!

Nafukovací kruhy a rukávky: hlídejte průměr

U nafukovacích kruhů si hlídejte průměr kruhu i vnitřní části kruhu. Nevypadne z něj dítě snadno? Dítě by nemělo jen tak se přidržovat malého kruhu nebo naopak velké nafukovací pneumatiky, i to je nebezpečné. Kruh patří do pasu a pořád by měl být používán pod dohledem dospělého. Někdy se to hůře odhaduje, pokud není kruh nafouknutý, napoví vám proto popisek produktu – pro jak staré dítě je kruh určený?

U velkých kruhů se někdy dočtete, že jsou vhodné třeba až od dvanácti let!

Rukávky z pevného materiálu s bezpečnostním ventilkem už jsou určené pro výuku plavání, dětem pomůžou udržet se na hladině, to ovšem neznamená, že je můžete nechat na řece skotačit samotné. Dítě se může utopit i s rukávky (a i v malé hloubce).

Matrace: pozor na volné vodě

Opatrní buďte u matrací, hlavně na volné vodě. Děti často neodhadnou vzdálenost, nadchnou se pro hru, zapovídají se… a už jsou v půlce rybníka nebo je unáší proud daleko od vaší deky. Nestačí jen sledovat po očku, co se děje. Malý neplavec (ale i plavec) může snadno zpanikařit a provést něco nečekaného.

Nezapomínejte na pití

To, že jdete k vodě, neznamená, že budete mít dostatek vody na pití. Může být zavřený stánek s občerstvení nebo tam zkrátka jen budou dlouhé fronty, proto je ideální zásobit se předem. Děti možná nebudou trpět tolik pocitem žízně, když se budou pohybovat v mokrém prostředí. Proto jim stále připomínejte, že i u vody se musí pít.

Stará dobrá základní pravidla

Neskákat do neznámé vody, nejít plavat hned po vydatném obědě, nekoupat se rozehřátí nebo dokonce přehřátí, to jsou základní pravidla, která nám vtloukali do hlavy naši rodiče, když nás posílali k rybníku. A měli pravdu. Tahle pravidla platí pořád a na jejich dodržování by se nemělo zapomínat. Dětem je vtloukejte do hlavy a nepovolujte výjimky a buďte jim příkladem – děti jen těžko budou rozlišovat, že po lehkém obědě v podobě caprese si jdete dát pár temp do bazénu, zatímco oni musí sedět na břehu (když obědvaly řízky).

Instáč: Jasně že je u vody zábava, hlavně když pro děti máte nafukovacího páva a kruh, ale taky to má svoje rizika. Jaká se nevyplatí podceňovat? Bezpečně u vody je hashtag letošního léta.

Rubriky
Jídlo Rohlíkovo

Zdravé, chutné, prospěšné. Vše o rybách

Ryby patří k jedné z nejstarších součástí našeho jídelníčku. Člověk je totiž lovil a jedl už v mladší době kamenné. Výdobytkem současnosti nejsou dokonce ani rybí farmy. První zmínky o nich máme z Číny roku 460 př. n. l., u nás pak v zakládací listině kladrubského kláštera z r. 1115. Největší rozmach rybářství pak české země zažily v 16. století, kdy byly vzorem celé Evropě.

V průběhu staletí se ale situace změnila. V konzumaci ryb dnes bohužel za ostatními státy pokulháváme. Oproti celoevropskému průměru, který činí 11 kg na osobu za rok se v Česku pohybujeme kolemo 5–6 kg. O rybích velmocích, jakou je třeba Japonsko (70 kg na osobu za rok) ani nemluvě. A je to škoda.

Kolik ryb sníš, tolikrát jsi zdravým člověkem

Obecným doporučením je konzumace alespoň dvou porcí ryb týdně. Proč? Protože rybí tuky jsou nositeli hned několika důležitých složek. Kromě omega 3 mastných kyselin EPA a DHA, které jsou naprosto klíčové pro rozvoj mozku a tzv. kognitivních funkcí malých dětí, jde i o zásadní vliv na imunitní a kardiovaskulární systém u všech věkových kategorií.

Nejnověji je zdůrazňován i jejich protizánětlivý účinek. Dlouhodobé a chronické záněty se totiž v našem těle podílí na vzniku řady onemocnění, jako jsou obezita, diabetes, kardiovaskulární choroby nebo deprese.

Tukem to nekončí

Je ale tuk to jediné, co můžeme z ryb získat? Určitě ne! Najdeme v nich i dobře stravitelnou bílkovinu a velké množství minerálních látek a vitamínů (např. zinek, jód, vápník, selen, D, B apod.). Rybí maso má navíc jinou strukturu a přirozeně vyšší podíl vody než maso „klasické“. Lze ho tedy připravovat zdravěji – bez oleje a obavy z vysušení. Mějme ale na paměti, že pro některé osoby fungují zmíněné látky jako alergeny. A jako takové by měly být uváděny na obale či v popisku.

Není ryba jako ryba. Jak na výběr?

Jakou rybu byste si tedy měli koupit? Nejlépe mořskou a z volného lovu. Jsou to právě ony, které mají větší podíl omega 3 mastných kyselin. Pokud ale trváte na sladkovodních kusech z našich končin, sáhněte po candátovi, pstruhovi nebo jiném dravci.

Ať už se rozhodnete jakkoliv, druhou fází výběru je samotný nákup. Ryby v obchodech najdete čerstvé, chlazené, mražené nebo opracované (filet). Případně v (v Česku populárních) konzervách.  Nekuchané ryby, dobře zchlazené ledem, se uchovávají čerstvé po dobu 5–7 dní, kuchané až dva týdny. Vzhledem k rychlé zkáze jejich masa ale vždy platí základní poučka: chlazené ryby by měly být co nejčerstvější!

Při vybírání toho pravého kusu hraje zásadní roli vzhled. Zdravá a čerstvá ryba má jasné, čiré, vypouklé oči a červené žábry. Její povrch je lesklý, vlhký a kryt slizem. Pokud prstem zatlačíte na masitou část rybího těla, měl by se povrch po chvíli vyrovnat. A hlavně: čerstvá ryba je cítit pouze rybinou, nikoli odérem zatuchlosti!

U ryb mražených pak hleďte na množství ledu v balení: jeho větší množství totiž může značit opakované rozmražení nebo větší množství tzv. přídatné vody.

Co vyčtete z balení?

Etikety a popisky jsme zmínili už v souvislosti s alergeny. Co dál by ale nemělo uniknout vaší pozornosti? Vzhledem k živočišnému původu jde v první řadě o tzv. „ovál“. Horní zkratka na něm uvedená označuje zemi, kde došlo ke konečnému zpracování. Dolní pak stát, z něhož ryba pochází. Dále musí balení obsahovat informaci, zda se jedná o rybu z volného lovu (zde bývá označena i oblast, kde se loví), nebo má původ na farmě (Původ z chovu). A také datum spotřeby, adresa výrobce nebo dovozce, název ryby a způsob zpracování.

 

Rubriky
Rohlíček

Cestování ve zdraví ? Doporučení od MUDr. Michaly Knězkové

Léto je konečně za dveřmi. Školní rok pomalu finišuje, děti obráží školní výlety a v nás se pomalu hromadí povinnosti a úkoly spojené s odjezdem na dovolenou. Co když ale máme malé děti a chystáme se na první dovolenou za naše hranice? Co si připravit už před odjezdem, aby nic nechybělo nebo jaké zásady dodržovat, abychom dovolenou nejen ve zdraví přežili, ale abychom si jí i pořádně užili? 

 

Na výběru destinace záleží
Pokud jste ve fázi, kdy dovolenou hledáte, pročítáte katalogy cestovních kanceláří nebo sledujete levné letenky, je potřeba si uvědomit základní pravidla cestování s dětmi. Čím je dítě mladší, tím je riziko poškození zdraví vyšší, buďte tedy obezřetní a dbejte na preventivní opatření, díky kterým lze případným problémům předcházet nebo zmírnit jejich dopad na zdraví.
Kdy například poprvé sednou do letadla s dětmi? Letecky není doporučované s dětmi cestovat do jejich 6 měsíců, a to hned z více důvodů. Jednak je let nevhodný svým prostředím, kdy jde o zalidněný uzavřený prostor. Střídá se tu teplo a chlad vlivem klimatizace a změny tlaku v letadle nejsou pro nejmenší kojence vhodné.
Pokud už se na cestu letadle vypravíme, je vhodné, aby mělo dítě za sebou alespoň dvě dávky pravidelného očkování,tedy hexavakcíny. Během letu – při vzletu a přistávání, mohou děti trpět bolestí oušek. Úlevu poskytuje polykání při pití, kojení či žvýkání. Vybavte se tedy na let, ať vám start a přistání nezkazí zážitek z prvního letu dítěte.
A co třeba exotika?
Pokud máte chuť vyrazit za exotikou, mohu takový druh dovolené doporučit dětem, které už sfoukly alespoň 2 svíčky na dortu.  Do 5 let věku dítěte se pak snažíme vyhýbáme endemickým oblastem malárie, spavé nemoci anebo třeba arboviróz.
Pokud už sáhnete po ne zcela klasické destinaci, vždy doporučuji konzultovat cestu s dítětem s Centrem cestovní medicíny. Tam se totiž dozvíte, jaká je aktuální epidemiologická situace v místě, které jste si vybrali. Poradí vám, jaká infekční onemocnění se v dané lokalitě vyskytují a můžete s nimi veškeré své obavy a prevenci projít. Podrobné a aktuální informace vždy najdete na https://centrumcestovnimediciny.cz
Pokud zjistíte, že pro cestu do vámi vybrané země je třeba speciální očkování, nikdy u dětí nevolte jeho zrychlené schéma.Odjezd naplánujte tak, abyste stihli očkovat řádně, bez zbytečného spěchu.
Hurá jsme tu!
Dovolená začala, cestu jsme zvládli ve zdraví a krásných deset dní si užijeme u moře, projdeme místní taverny a poznáme, jak žijí zase v jiném koutu světa. Na co pak dávat pozor? Řiďte se pravidlem 6 „O“,které zní: Obchod, Originál, Otevřít, Oloupat, Omýt, Ovařit.
Pravidlo znamená, že méně rizikovéje vše, co koupím v (kamenném) obchodě, v originálním balení, sám si otevřu, eventuálně oloupu, omyji v nezávadné vodě a ještě tepelně upravím.
V rozvojových zemích se vyhýbejte konzumaci syrové zeleniny a ovoce, nedostatečně tepelně upraveným plodům moře, pozor na led v nápojích, který je často připraven z kohoutkové vody a stejně tak pozor u džusů, které se často ředí běžnou vodou z kohoutku.
Večer pak nezapomínejte, že děti při sprchování rády pijí vodu, kterou se koupou. Opatrně tedy při sprchování. Zuby pak čistíme dětem vždy ve vodě balené.
Ať už jste vybrali lokalitu jakoukoli, přeji vám krásné cestování, moře nových zážitků a ať je prevence dostačující a není třeba řešit žádné zdravotní obtíže na cestách ani v místě pobytu.
TIP:Před každou cestou do zahraničí vyhledejte a uložte adresy kvalitních zdravotnických zařízení v cílové destinaci a na cestách mějte vždy nabitý telefon s aktivovaným roamingem pro včasné volání v případné pomoci. Při cestování po naší republice, Slovensku, Rakousku či Maďarsku si zdarma nainstalujte lokalizační aplikaci Záchranka.

 

Rubriky
Rohlíkovo

Tajemství čerstvosti uvádí: Den mezi jahodami

Jahodová sezóna je v plném proudu! A na Rohlíku vám doručujeme jen ty nejčerstvější kousky z české jahodárny Vraňany. Tahle farma existuje už od roku 1998 a na téměř 300 hektarech si dává záležet, aby se i té nejmenší jahůdce dostalo náležité péče. Jak ale vypadá samotný proces doručování až k vám? Projeďte si s námi jejich cestu od záhonu až ke dveřím zákazníků a podívejte se, co u nás znamená heslo opravdu čerstvé.

Každý den se košíčky v brzkých ranních hodinách plní čerstvě utrženými, ještě orosenými jahodami.

Plné bedýnky naskládáme do auta a odvezeme do našeho skladu. Tady se jim dostane veškeré péče, které se jahodám může dostat.

Každá jahoda projde rukama našich kontrolorek kvality. Zaručují tak, že vám na stůl přijdu jen opravdu čerstvé, nepoškozené kusy. Nároky máme vysoké, stejně jako vy!

Po kontrole přichází příprava objednávek.

Vše je připraveno a jahody vyráží na cestu k vám. Za šest hodin od sklizně jako na koni!

Rubriky
Rohlíček Zdraví

Margit Slimáková: Na zdravé jídlo nepotřebujete učebnice

„Jestli nám něco chybí, jsou to mikroživiny a vláknina. Ty najdete v zelenině, která by měla být ideálně lokální a bio,“ říká Margit Slimáková, propagátorka všeho zdraví prospěšného, a dodává, že na to, abyste se stravovali dobře vy i vaše děti, rozhodně nepotřebujete žádné příručky.

Ve vyspělých západních zemích se máme opravdu dobře. Nadbytek jídla na talířích se promítá do nadbytku kilogramů spousty lidí kolem nás. A bohužel to platí i u dětí. Nedostatek základních makroživin: cukrů, tuků nebo bílkovin je výjimečný. Jestli nám něco chybí, je to vláknina a mikroživiny jako minerální látky a vitamíny. To vše najdete nejvíce v zelenině, která by měla tvořit až polovinu vašeho talíře u dospělých. I u dětí by měla být zastoupena, i když v menším množství.

Pro zdravé stravování nepotřebujete učebnice výživy, poradce ani nejnovější studie. Úplně si vystačíte s jedinou radou: jezte skutečné potraviny. Základní kvalitní potraviny a jídla z nich uvařená. Přesně to dopřávejte i svým dětem. Pro mě je u potravin kvalita tou nejdůležitější hodnotou. Vždyť zdravá výživa je základem zdravého organismu!

Když se rozhodnete pro skutečné potraviny, nepotřebujete studovat rizika aditiv, protože v nich žádná nejsou  a nepřejídáme se jimi. Naopak levné a snadno dostupné vysoce průmyslově zpracované produkty vedou k nadměrné konzumaci přesahující potřeby organismu a následně ke zdravotním potížím.

Je obtížné jíst dlouhodobě zdravě, aniž byste vkročili do kuchyně. A je snad úplně nemožné naučit děti vařit a jíst zdravě bez toho, že bychom vařili my sami. Jídlo je požitek a vlastní jídlo chutná lépe. Jsem zastánce domácího vaření, a pokud je to jen trochu možné, tak i pěstování. I kdyby to měla být jen pažitka v květináči na parapetu. Buďte v jídle svým dětem tím nejlepším příkladem, stanovte jasné, ale přitom reálné hranice. Někdy stačí sledovat vlastní reakce a reakce vašeho dítěte na jednotlivé potraviny a způsoby výživy. Jak se tváříte na rajče vy?

Výběr potravin je sice právem každého jednotlivce a v případě dětí rozhodnutím jejich rodičů, ale nesouhlasím se situací, že stát podporuje či přímo vytváří prostředí vedoucí ke konzumaci nezdravé stravy. Já raději podporuji vše, co je zdraví prospěšné. A to je ta nejkvalitnější strava, kterou by měly děti rozhodně mít.

Dětské orgány jsou totiž mnohem citlivější ke zbytkům agrochemikálií a některým aditivům v potravinách. Zeleninu v rámci možností nakupujte lokální a v bio kvalitě (stejně jako další potraviny) nebo vybírejte přímo na farmách. Bioovoce a biozelenina obsahují méně pesticidů, z nichž některé patří i mezi endokrinní disruptory, jež narušují fyziologické funkce tělu vlastních hormonů. Výsledky další studie odhalily u dětí konzumujících biopotraviny šestkrát méně vysoce toxických organofosfátů. Právě stravou můžete podobné statistiky a výzkumy zvrátit.

Pokud stále nevěříte celkové prospěšnosti biopotravin a ekologického zemědělství, doporučuji vám strávit rodinnou dovolenou na biofarmě. Uvidíte, jak biozemědělec hospodaří, popovídáte si s ním o jeho práci, přesvědčíte se, jak se žije jeho zvířatům a jestli v noci tajně rozhazuje chemikálie, jak někteří kritici tvrdí. Sami jsme s dětmi několik let jezdili na dovolené téměř výhradně na biofarmy po celém světě a vždy jsme byli nadšení nejen z lidí, které jsme na nich potkali, ale i ze skvělého prostředí a jídla.“

Sepsala Margit Slimáková

Nechce se vám jezdit na farmu? Čerstvou zeleninu a ovoce přímo od zemědělce na váš stůl už 6 hodin od sklizně seženete na Rohlíku. Například čerstvé české jahody, bílý chřest nebo ředkvičky ♥ Vyzkoušejte Čerstvě sklizeno ?

Kdo je Margit Slimáková?

Nezdolná nadšenkyně, vášnivá gurmánka, propagátorka všeho zdraví prospěšného, lenivá sportovkyně a nedokonalá ekoložka. Pragmatik a racionální optimista. A hlavně úplně normální ženská a matka. Vydala „Velmi osobní knihu o zdraví“ s podtitulem Jak zvládat jídlo, kariéru, rodinu, péči o sebe, kritiku, věk a chuť na čokoládu.

Rubriky
Rohlíček Rohlíkovo

Čerstvě sklizeno: jak donutit děti jíst víc zeleniny

Dovedete si představit, že se zelenina z pole dostane už za 6 hodin rovnou na váš talíř? Čerstvě sklizené sezónní potraviny z českých polí teď seženete na Rohlíku. A my vám navíc poradíme, jak je připravit pro děti, aby jim chutnalo!

Sotva vykoukla z hlíny a už ji můžete mít na talíři. Čerstvě sklizenou zeleninu z českých polí vám Rohlík doručí už za 6 až 48 hodin po sklizni.

Během sezóny, která v Česku trvá zhruba od dubna do konce října, se můžete postupně těšit na lokální chřest, cibulku, ředkvičky, saláty, jahody (ty jsou k dispozici už teď na začátku června), postupně přibudou ještě okurky, papriky, maliny, třešně… zkrátka vše, co se zrovna urodí na českých polích a dozraje v českých sadech. Zelenina a ovoce se bude postupně měnit podle toho, jak dozrává. U čerstvě sklizené lokální zeleniny najdete na našem webu štítek „Čerstvě sklizeno“ a sortiment si můžete vyfiltrovat a vybrat si tak to nejčerstvější.

Dobré návyky od dětství. Naučte děti jíst zeleninu

Co dělat, když děti nechtějí jíst zeleninu? Máte před sebou těžký úkol, ale ne neřešitelný. Zkoušejte jim ji nabízet v řadě podob.

– Rozvařte ji, že ji nepoznají – třeba miniaturní kousíčky mrkve a řapíkatého celeru dejte do základu boloňské omáčky.

– Mixujte – do základu omáčky použijte spoustu zeleniny, kterou pak rozmixujte důkladně na pyré, rajčatovou dělejte jen z čerstvých rajčat, uvařte kečup z paprik…

– Pokud dítě odmítá ovoce, uvařte ho a rozmixujte na pyré a udělejte z něj ovocnou dřeň místo zmrzliny. Nebo teplý ovocný (třeba meruňkový) rozvar použijte na zalití kopečku vanilkové.

Připravte ze zeleniny jako je pastinák, řepa, mrkev či celer zeleninové hranolky (nakrájejte na malé hranolky, promíchejte s olejem, solí, pepřem a případně trochou koření nebo bylinek a dejte péct do trouby na 180 stupňů, délka pečení je v závislosti na zelenině)

 Znáte Lego polévku? Nakrájejte malé kostičky zeleniny na čtverečky a obdélníčky, uvařte je každou zvlášť, a servírujte je v malých mističkách, dítě si smí na talíři složit jen tu, kterou pak sní

Krémové polévky a smoothie jsou další způsob, jak propašovat spoustu zeleniny a ovoce do dětského organismu

Jestli vaše dítě miluje jen dva tři druhy zeleniny, zkoušejte mu dál samozřejmě nabízet i jinou, ale tu oblíbenou mu servírujte vážně často

Krájejte hravě – chce to hodně úsilí a času, ale vyplatí se. Jen málokteré dítě odolá ježkovi vyříznutému z plátku kedlubny nebo červené koruně z jahůdky (pro královnu Jahůdku!)

– Nakrájenou zeleninu můžete na talíři sestavit do hravých obrazců

– K zelenině přidejte „dipíky“ z něčeho nasládlého, co pozmění původní chuť, případně zkuste dip jogurtový, pokud ho vaše děti milují

– Ovoce na dětskou oslavu servírujte ve vyřezané misce z melounu do hravého tvaru, celkem rychle zvládnete meloun okrájet, aby vypadal třeba jako žralok s obřími tesáky

„Už jel hrášek dneska na tobogánu? V bříšku je bazének a z pusinky do něj vede tobogán. Tak tam pošli další kousek za kamarády.“

U zdravotních benefitů, které zelenina přináší, se dá přimhouřit oko nad malým handlováním. „Když sníš ještě ředkvičky, můžeš jít dneska spát o pět minut později.“

– Ptejte se dětí, co jim zrovna na té zeleninové variaci, kterou jim nabízíte, nechutná. Možná je to olej, a tak jim udělejte salát suchý (bez zálivky), některé děti zase nechtějí „to zelený nahoře“, tak můžou mít svou porci bez bylinek, někomu nechutná paprika grilovaná, ale čerstvou sní cobydup

Co vařit právě teď z čerstvé sezónní zeleniny těm nejmenším

Ředkvičky stejně nejlépe chutnají na chlebu s máslem. Dobrá je z nich taky pomazánka, zkusit je můžete i pečené s glazurou.

Z kedlubny připravte zelí (nastrouhat, osmahnout cibulku, podusit) nebo krémovou polévku. Hodí se i třeba k pečenému vepřovému na kmíně (přidejte je k masu, nakrájené na osminky, na posledních 20 minut).

Špenát přidejte do ovocných smoothie (sluší mu to s jablkem, avokádem a banánem). Přidejte ho k bramborám i do těstovin.

Z mrkve udělejte polévku, uvařte z ní spolu s bramborami kaši, klasikou je dušená mrkev nebo strouhaná s jablky. Dobře chutnají zeleninové placky z nahrubo nakrájené mrkev (ala bramborák či rösti), ať už upečené v troubě nebo na pánvi na oleji.

Už jste letos měli jahodový koktejl? A plněné knedlíky? Bublaninu? Když jste přejedení jahod čerstvých, plných síly a šťávy, fungují nejlépe ty nejklasičtější recepty.

Rubriky
Rohlíkovo

Ekologická zkáza aneb dost bylo plastu!

V dnešní době je ekologie na prvním místě. Pryč je ta doba, kdy se plast stal revolučním objevem. Kdo dnes neřeší ekologické problémy, jako by nebyl. Plasty nám sice usnadňují každodenní život a někdy je těžké je zcela nahradit, ale jejich přínosy doprovází negativní vlivy na životní prostředí. A také na naše zdraví. Celosvětová spotřeba plastů se stává neudržitelnou hrozbou. Zásadním problémem není jen závratné množství, ale také následná likvidace.


 Také jste si všimli, že když jdete do supermarketu, je v plastech zabalena převážná většina potravin? A většina z nich naprosto zbytečně? Proto se odpadky hromadí nejen u popelnic, ale také v přírodě nebo v moři. Jen třetina plastů se v Evropské unii vytřídí, zbývající část buď skončí na skládkách nebo v zařízeních, kde se odpady využívají jako zdroj energie. Pokud se odpady vytřídí, není zdaleka vyhráno. Pouze desetina z tříděného odpadu se opětovně využije. A to je dost málo, nemyslíte?

 Otázkou zůstává, zda se EU a jednotlivé státy zabývají otázkami recyklace dostatečným způsobem. Všimněte si, kde všude jsou vidět změny (např. plastová brčka nahradila ta papírová) a kde naopak. Také se vám stalo, že jste si objednali zboží a přišlo vám zabalené v několika vrstvách zbytečného obalu? Možná by stálo za úvahu, zaměřit se na prodejce, kteří plastem zcela jistě nešetří.

 Nově nalezený problém – mikroplasty

 Přemýšleli jste nad tím, jak dlouho se takový odhozený plastový obal rozkládá? Někdy i stovky až tisíce let! Nově pak jako velký problém vyvstává výskyt mikroplastů ve sladkovodních zdrojích pitné vody. Ty se do ní dostávají především z kosmetických a čisticích prostředků, nebo z vláken, která se uvolňují při praní prádla. Dobrou zprávou je, že technologie čističek odpadních vod dokáže přes 80 % z nich odstranit. Dopad těchto miniaturních úlomků na lidské zdraví ale stále není znám a pro vodní živočichy představují velké ohrožení.

 

Jakým způsobem snížit „plastování“ ve vaší domácnosti?

       Nakupujte zboží bez obalu nebo úsporně zabalené. V sekci Otoč obal si takto vyberete třeba trvanlivé potraviny nebo mléčné výrobky.

       Na nákupy si berte vlastní tašku (nejlépe látkovou) a

    vybavte se papírovými nebo látkovými sáčky na ovoce a zeleninu.

       Dávejte přednost nápojům ve vratných lahvích.

       Kávu v kelímku vyměňte za kávu do vlastního hrnku.

       Nakupujte potraviny ve velkém rodinném balení.

       Upřednostňujte zboží z recyklovaných nebo recyklovatelných materiálů.

       Uvažujte nad každým nákupem. Opravdu danou věc potřebujete? Každý kus,

    který koupíte, se jednou stane odpadem.

 

Jak se stavíte k recyklaci a jednorázovým plastům? Třídíte a dbáte na to, aby po vás zůstávalo málo odpadu? Sledujte nás a dejte nám vědět na našich sociálních sítích.

Rubriky
Ekologie Rohlíkovo

10 tipů, díky kterým zůstane zelenina déle čerstvá

Nakupujete pravidelně zeleninu, ale stejně pravidelně ji také vyhazujete? Vybrali jste pečlivě čerstvé kousky, ale shnily dřív, než jste je stačili zpracovat? Vyzkoušejte naše tipy, díky nimž zůstane zelenina déle čerstvá a zamezte tak zbytečnému plýtvání! 

  1. Jak předejít „gumové“ zelenině?

Máte doma zásoby mrkve, kedluben a ředkviček a bojíte se, že je nestačíte zpracovat?

Vložte je do mikrotenového pytlíku a lehce pokropte vodou. To zaručí, že zelenina nebude

gumová.  Nezapomeňte udělat v sáčku se zeleninou malé otvory, které se postarají o vzduch, zabraňují vytváření vlhkosti a

následnému plesnivění.

  1. Svěží bylinky vždy po ruce

Jste nadšenci do bylinek? V tom případě nepodceňujte jejich pěstování. Pokud máte bylinky

v květináčích, nevystavujte je přímému sluníčku a teplotním šokům. Většině z nich také

nedělá dobře průvan, najděte proto místo, kde je jen tak neofoukne.

  1. Není nad svěží a křupavý salát

Hlávkové saláty vydrží déle křupavé a čerstvé, pokud je skladujete položené v misce

s trochou vody. Jen tak si totiž listy udrží vlastnosti, které od nich vyžadujeme. Zároveň nic

nezkazíte, přikrytím salátu vlhkou papírovou utěrku.

  1. Žádné světlo, prosím!

Brambory, cibule a česnek. Tohle trio má v kuchyni většina z nás. Problém je, že si příliš

nerozumí se světlem. Brambory se nejlépe skladují v chladném sklepě. Pokud ho nemáte,

postačí, když je dáte do koše do tmavých, stinných míst. Cibuli s česnekem dejte do

papírových sáčků s otvory, aby mohly dýchat a nezačaly klíčit.

  1. Některá zelenina se spolu nesnese

Obecná poučka říká, že by se každý druh zeleniny měl skladovat odděleně. Některé druhy

jsou náchylné, jiné zase pohltí nežádoucí pachy. Jedno je ale jisté: brambory a cibuli

skladujte vždy odděleně. Jinak se na nich začnou rozrůstat výhonky, a nezbude vám, než je

vyhodit. Takové klíčící brambory třeba obsahují solanin, a jsou tudíž jedovaté!

  1. Kdo se vyžívá ve vlhkosti?

Brokolice a květák milují vlhkost. Proto jim vždy dopřejte lázeň a ponořte stonek do vody.

Nebo je obalte vlhkou papírovou utěrkou.

  1. Alobal v hlavní roli

Pokud celer zabalíte do alobalu a vložíte do ledničky, prodloužíte jeho konzistenci a chuť na

delší dobu.

  1. Zelenina má v lednici své místo

Většina lednic disponuje speciálními šuplíčky na ovoce a zeleninu. Jsou umístěné v dolní části, kde se teplota pohybuje kolem optimálních 6–9 °C. Tak se je nebojte využít!

  1. Žádné mytí

Zeleninu myjte až těsně před jejím zpracováním. Pokud ji omyjete před skladováním

v ledničce nebo komoře, narušíte její přirozený povrch. Proč je to špatně? Protože se pak

začne rychleji kazit.

  1. Jsou plastové krabičky vhodné pro skladování?

Samozřejmě. Nelze ale koupit zeleninu, vložit ji do krabičky a čekat, že bude za týden ve

stejném stavu. Pokud ji chcete uchovávat v krabičce, vložte nejprve do nádobky vlhkou

papírovou utěrku nebo ubrousek. A až poté samotné potraviny. Krabičku pak nezavírejte, ale

nechte víčko lehce pootevřené. Nezapomínejte, že stejně jako člověk musí každá zelenina

dýchat!

Rubriky
Rohlíček

Odpovědi od MUDr. Michaly Knězkové z live streamu 23.5.

Asi na každého z nás čeká léto plné výletů, grilovaček a času venku. Co mít ale neustále na paměti, to je fakt, že klíšťatům už teploty přejí a je třeba se před nimi chránit.

1. Co můžeme udělat, abychom klíšťat nelákali?

  1. Do lesa a na travnaté plochy se vybavte vhodným oblečením. Určitě nevolte bílou obuv ani bílé ponožky. Ta klíšťata vábí a zvyšujete si šanci, že nějaké ulovíte.
  2. Proti hmyzu včetně klíšťat, se můžeme chránit i použitím repelentů. Ty doporučuji vybírat buď čistě přírodní nebo takové, které se aplikují na oblečení.
  3. V neposlední řadě je tu ke zvážení i ochrana prostřednictvím očkování, které chrání proti klíšťové encephalitidě.

2. Co když už se klíště přisálo?

  1. Jakmile zjistíme, že je klíště přisáté, je nutné jej odstranit, a to co nejdříve.
  2. K odstranění můžete použít pinzetu nebo jako já, vatové tampónky do uší. Stačí vatovou část navlhčit a klíště vykývat.
  3. Po odstranění klíštěte zakápněte ránu dezinfekcí a následujících 14 dní hlídejte.

3. Dobrý den, jaký je rozdíl mezi boreliózou a encefalitidou, které klíště způsobuje?

Lymeská borelióza je bakteriální onemocnění, které klíště může na člověka přenést. Pokud jej zvládneme diagnostikovat, dá se poměrně dobře přeléčit pomocí antibiotik. Onemocnění začíná zhruba po týdnu až dvou od nákazy. Může zprvu připomínat chřipku. Typická jei kožní forma v podobě zarudnutí v místě přisátí, které má centrální výbled (vypadá jako terč). Onemocnění může přejít i do druhé formy, tzv. chronické, kdy se manifestuje kloubními a neurologickými symptomy. Proti této nemoci nemáme očkovací látku.

Klíšťová encepfalitida je virové onemocnění, které i když diagnostikujeme, můžeme léčit jen symptomy, které nemoc působí. V současné době nemáme specifické antivirotikum, které by nemoc snadno řešilo. Onemocnění má dvoufázový průběh. V první fázi (po inkubační době 3 – 30 dní) jde o příznaky virózy jako malátnost, únava, bolest svalů, hlavy a kloubů. U některých pacientů touto fází infekce končí. Pokud nemoc postoupí do druhé fáze, přichází ukrutná bolest hlavy, zvracení, světloplachost, tuhnutí šíje, poruchy spánku až vážné neurologické symptomy jako obrny nervů, křeče a poruchy vidění. Akutní fáze trvá přibližně 2-3 týdny a i po léčbě často přetrvávají obtíže jako poruchy spánku, soustředění, bolest hlavy aj. Průběh této infekce probíhá u dětí lépe než u dospělých. Proti KE se můžeme chránit vakcinací.

4. Co když místo kousnutí ihned zarudne, je třeba vyhledat lékaře?

Zarudnutí v místě, kde bylo klíště přisáté, je normální jev. I přenos borelií a následný vznik infekce vyžaduje inkubační dobu, takže návštěvu lékaře má smysl plánovat tehdy, bude-li se na kůži něco dít. Pokud bude patrné zvětšování červené skvrny s centrálním výbledem. Místo pak vypadá jako terč, který má červený lem. To již může být první známkou infekce. Pokud ale v následujících 14 dnech po vyndání klíštěte je na dítěti cokoli neobvyklého, neváhejte vyhledat lékaře. Může jít i o encephalitidu, která se nemanifestuje těmito kožními změnami.

5. Co zakápnout klíště olejem máty peprné? Mělo by se pustit samo a nemělo by se vyzvrátit do rány.

Klíšťata se nedoporučuje dusit žádným olejem. Pokud byste tedy měla mátu v jiné formě, neměl by být problém toto zkusit. Určitě ale nedoporučuji využívat formu olejovou. Nejrychlejší a nejjednodušší je klíště co nejrychleji vyndat, bez použití tinktur a olejů,

6. Mám roční dítě a zajímal by mě dobrý repelent i pro tak malé dítě.

Za vůbec nejvhodnější repelenty považuji ty, které jsou čistě přírodní. Setkáváme se s přípravky z kvasnic, rozmarýnu, citrónové kůry, levandule aj. Na trhu je pak mnoho výrobků dalších. Jen je potřeba si uvědomit, že kůže je naším největším orgánem. Vše, co na ni namažeme nebo nastříkáme, se do ní vstřebává a denní zátěž repelentem pak není zanedbatelná. V lékárně běžně seženete i repelenty přírodní.

7. Když se rozhodneme očkovat, kdy je vhodná doba? Očkujete své děti?

Očkování proti klíšťové encephalitidě je dostupné dospělým a dětem od 1 roku věku života. Já se pro toto očkování rozhodla, i když s rozvahou a ne od časného batolecího věku. Dle epidemiologických dat je patrné, že děti od narození do cca 4-5 let nemocní těmito infekcemi mnohem méně než děti starší a když, je průběh nemoci často mírný. Od 5-6 let už pak v grafu vystřelí výskyt nemocnosti a děti prodělávají ty klasické nehezké průběhy zmiňovaných infektů. Já tedy děti očkovat budu, protože jsme venku neustále a klíšťat mají každoročně nad 10 kusů každá. Očkování však nechávám na 5.rok života. Pokud se rozhodnete očkovat, je vhodné jej naplánovat do doby, kdy se klíšťata nevyskytují, tedy časné jaro nebo pozdní podzim a zima.

Rubriky
Rohlíček Rohlíkovo

Vychovávala mě samoživitelka

Ne vždy si uvědomujeme, jak náročnou pozici samoživitelky mají. Proto Rohlík podporuje projekt Fandi mámám, jehož posláním je těmto matkám pomáhat. A přímo od iniciátorek projektu pochází tento článek se svědectvím žen, na jejichž výchovu byla maminka sama.

Práce rodiče je asi tou nejnáročnější na světě. A když jste na to sami, tak se z toho může vyklubat i
životní zkouška. Maminky samoživitelky často řeší finanční problémy, nedostatek času i zdraví a
bojí se, že tak náročná životní situace může jejich děti poznamenat, i když se snaží ze všech sil.
Přečtěte si tedy příspěvky tří žen, které vychovávaly matky samoživitelky.

Tereza:

“Náš vztah s maminkou nikdy moc nebyl podle společenské škatulky „matka – dcera“, ale spíše šlo
o dvě velmi dobré kamarádky. Mamka je pro mě člověk, který mě vždy a ve všem podpořil, ať už
při výběru školy, profese či ve vztazích.

Musím říct, že jsem měla štěstí, protože mě vychovávala chytrá, silná žena, plná optimismu,
humoru a odvahy. Přestože si myslím, že máma někdy byla na pokraji sil, nedávala to přede mnou
najevo. Zažily jsme totiž i těžké časy, kdy naše finanční situace nebyla úplně růžová. Byla pro mě
jakousi „superženou“. Osobně si ale nepřijdu, že bych tehdy příliš strádala. Měla jsem k životu
všechno, co jsem potřebovala. Svým způsobem jsem se tak naučila mít radost z maličkostí.”

Katka:

„Naše situace byla těžká, protože jsem do deseti let žila s babičkou a tetou, která měla ovšem
vlastní dítě, takže jsem se občas cítila jako vyděděnec. Samozřejmě, že mě to ovlivnilo. Ale opravdu
jen v tom negativním smyslu? Podle všech prognóz a psychologů bych měla být neschopná navázat
trvalý vztah. Takže hádejte co? Jsem vdaná, mám dvě děti. A hlavně mám šťastný dlouholetý
vztah. Možná právě proto, že jsem neměla jednoduché dětství.
Pamatuji si, jak to měla mamka těžké. Tehdy jsem spoustě věcí nerozuměla, ale svoje rodiče jsem
měla ráda. A mám dodnes. Někdy život nejde tak, jak jste si přáli, ale je třeba jít dál. Řekněte to
dětem, pochopí to.”

Olga:

“Máma byla samoživitelkou na plný úvazek. Starala se o mě převážně sama a nejbližší rodina nám
nikdy moc nepomáhala. Měly jsme ale štěstí v neštěstí a potkaly jsme na své cestě dobré přátele,
kteří nás podpořili morálně. Máma si prošla mnohým, zažila psychické týrání i finanční problémy.
Vždy ale byla skálou, ustála vše, co jí život naložil se vzpřímenou hlavou, důstojností a nikdy
neutuchajícím optimismem. Vážím si jí za její sílu, lásku a za to, že se svým osobním životem už
nikam nespěchala hlavně kvůli mému bezpečí, které pro ni bylo na prvním místě. Muselo to pro ni
být těžké, sama se o vše postarat. Ale nyní je to silná a statečná žena, která mě naučila mít vlastní
názor, neohýbat páteř, a hlavně být optimistkou.”

Velice děkujeme Tereze i Katce za jejich čas i osobní příběhy, se kterými se odhodlaly podělit.

Pokud byste i vy rádi podpořili nejen maminky, ale také dobročinný projekt Fandi mámám, můžete si například koupit jejich látkovou tašku, z které jde 100 Kč na chod organizace. ?

Autor:
Olga Ross