Možná ho děsí nové prostředí nebo povinnosti… Třeba se bojí, jak zvládne cestu do školy a vy zase máte strach, jestli se dovede soustředit. Tady jsou rady přímo od maminek, jak svého potomka připravit (a navnadit) na školu i během zbývajících pár dnů.
Povídejte si
První rada je nad zlato – hovořte spolu! Vyprávějte dítěti, co potkalo ve škole vás, vzpomínejte na humorné situace, přezdívky učitelů i s kým jste sdíleli lavici. Ukažte mu, že škola není nuda-pruda, ale vcelku legrační instituce. Poptejte se dítěte na jeho obavy, z čeho má strach a co ho stresuje, možná zjistíte, že jsou to obavy liché nebo se dají snadno „vyléčit“. Třeba když ho děsí cesta do školy, povězte mu, že prvních 14 dnů přece budete chodit s ním, klidně si cestu procházejte už nyní.
Povězte dětem, že je kromě povinností čekají i zábavné mimoškolní činnosti. Ale obecně je jimi nepřetěžujte – pro začátek bude stačit jeden, dva kroužky. I vám to usnadní organizaci.
Nestrašte – školou, povinnostmi, učitelkami, šikanou, zkrátka ničím. Ať už před vámi stojí budoucí prvňáček nebo třeťák, který už ví, „zač je toho loket“. Nikdo nechce vstupovat do prostředí, kde číhá potenciální nebezpečí. O něm můžete postupně hovořit, až když začne vykukovat odjinud – třeba až potomek promluví o tom, že Karlíka uhodila Klárka, bude ta pravá chvíle na vysvětlování šikany.
Nachystejte se
Nacvičujte, co je potřeba. A tím rozhodně nemyslíme písmenka, to už je stejně pozdě, ale třeba obouvání přezůvek, zavazování tkaniček, převlékání do věcí na tělocvik nebo zavírání penálů. Jsou to maličkosti, ale už tak vyděšeného prvňáčka můžou otrávit víc, než si myslíte.
Dejte dohromady všechno, co je potřeba, od tašky po sešity, a nechte dítě se s potřebami seznámit. Možná se budou hodit dva sešity navíc, do kterých si může nedočkavec kreslit už teď.
Další rada se týká rituálů. Ty začněte budovat hned, jak dočtete tento článek. Od ranního vstávání a stlaní postele přes podvečerní přípravu oblečení na druhý den až po ukládání do postele… Seznam rutinních činností se možná časem obmění a vytříbí, ale návyk potomka na rituály má svůj význam – dětem dodávají řad a pomáhají jim zorientovat se ve “velkém” světě. Do rituálů zařaďte i nějaké příjemné. Co třeba nalepovat dítěti samolepku za každé ráno, které zvládne bez pláče? Pohlazení plyšáků před odchodem za povinnostmi? Také dbejte na denní režim, aby dítě nechodilo spát příliš pozdě a naučilo se vstávat dřív.
A proč je Honzík lepší?
Až ve škole se začnou děti poměřovat, a na to je potřeba je připravit také. Možná už budou „tušit“ z kroužků a pískoviště, že někdo je lepší, ale teprve v lavicích se s tím setkají naostro (ano, známky či puntíky jsou tím míněným kritériem). Někdo lépe píše, další dobře kreslí a tak ho pan učitel hodně chválí. To citlivou dětskou dušičku může rozladit. Vysvětlete dětem, jak každý vyniká v něčem jiném a jak pestrý je svět, když všichni nejsme stejní.
Děti nasměrujte k tomu, na co se budou první školní dny nejvíce těšit. Možná to bude čím dál populárnější kornout se sladkostmi, možná kamarádi, které znají ze školky a dva měsíce je neviděly, možná ten pocit, že jsou konečně velcí… To jim pomůže k adaptaci.
Před zahájením školního roku je potřeba menší i větší děti trochu zklidnit – jsou po prázdninách rozlítaní, uvolnění, hraví, a tak je například u čtení pohádky nebo příběhu učte v klidu sedět, nevykřikovat, pozorně poslouchat. Napomáhá to následné koncentraci, která se jim v lavicích bude hodit.
I pár dní tréninku dovede zlepšit potřebné dovednosti jako je
– výslovnost – dbejte na problematické hlásky a decentně dítě opravujte
– schopnost udržovat pořádek – pohlídejte, aby děti po hře uklidily hračky a dotáhly hru do konce
– splnění úkolů – od drobností jako „podej mi sáček“ až po ty větší
– slušné vychování – oprašte návyky jako pozdravit, poděkovat, požádat
– soustředěnost – vykřikování a rozptylování vedlejšími činnostmi není vítáno
Chcete s dětmi trénovat první dovednosti? Sepsali jsme pro vás tipy, jak to zamaskovat hrou.
